Střechy pařížského výstaviště se promění v největší městskou farmu na světě. Práci získá 20 zahradníků

Bude velká jako dvě fotbalové hřiště a v sezóně vyprodukuje až tunu ovoce a zeleniny. Na střechách pařížského výstaviště staví největší městskou farmu na světě. Otevřít ji chtějí na jaře příštího roku. „Výhodou městského zemědělství je, že můžete ve stejný den sklízet a prodávat. Takové plody chutnají podstatně lépe, než na co jsme zvyklí,“ říká o chystaném projektu spoluzakladatel francouzské asociace městského zemědělství Barthélémy Le Blan.

Paříž Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zelená zahrada na střeše (ilustrační foto).

Pařížané si budou moct na farmě pronajmout půdu, na které budou moct hospodařit (ilustrační foto) | Foto: Joalpe | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY 4.0,©

Městské zemědělství spočívá v tom, že je ovoce nebo zelenina pěstována v městském prostředí. „Jde hlavně o jednodušší rostliny, jako jsou bylinky nebo saláty. V podstatě ale takhle můžete vypěstovat úplně všechno,“ vysvětluje Le Blan pro televizi BFMTV. Dodává, že hlavní myšlenkou je být co nejblíže spotřebitelům.

Přehrát

00:00 / 00:00

Paříž- městská farma

Obří farma roste na střeše rekonstruovaného Výstaviště Porte de Versailles na jihu Paříže. Pracovat na ní bude dvacítka zahradníků, kteří se budou starat až o 30 druhů rostlin.

„Naše výpěstky chutnají opravdu výborně, protože je sklízíme ve správnou dobu. Chuť u zemědělských výrobků záleží hlavně na tom, kdy je sklízíte. V tradičním zemědělství plody sklízíte velmi brzy, když jsou ještě zelené, abyste je mohli převážet a co nejdéle skladovat,“ doplňuje Le Blan.

Právě to je podle něj hlavní výhoda chystané městské farmy – sklidit a prodat plod bude možné ve stejnou dobu, tedy v době nejvyšší kvality plodu.

Bez pesticidů

Projekt buduje společnost Agripolis, která v Paříži postavila farmy třeba na hotelu, obchodním centru nebo na bazénu. Firma chce zeleninu a ovoce na obří farmě na jihu Paříže pěstovat bez pesticidů, a to pomocí takzvané aeroponie. To znamená, že kořeny rostlin budou zavěšené ve vzduchu a živiny budou získávat z vody nasycené hnojivy. 

Zmodernizovali jsme zemědělství, ale půda je mrtvá, říká expert na zemědělství z Člověka v tísni

Číst článek

Jak vysvětluje Le Blan, existuje i takzvaná aquaponie, kterou používali už staří Číňané nebo Mayové ve 13. století. „Jde o metodu, ve které se používají výkaly ryb, které hnojí rostliny. Vlastně musíte jen krmit ryby. Voda cirkuluje ke kořenům, které pak vylučují všechny toxiny,“ vysvětluje.

Tato technika, jak říká, dokáže ušetřit až 80 procent vody. „Proto se o ní zajímá i americká NASA, například pro kolonizaci Marsu.“

‚Celou Paříž neuživíme‘

Firma chce, aby se plody z obří střešní zahrady dostaly na talíře obyvatel, kteří žijí nedaleko. Vypěstovanou zeleninu a ovoce by mohli jíst například lidé v blízkých hotelích, obchodech nebo školních kantýnách.

Na střeše pařížského výstaviště má být taky velká restaurace a bar až pro tři stovky lidí. Samo o sobě by ale městské zemědělství nemohlo uživit celou Paříž.

„Nedokážeme tímto způsobem vypěstovat tolik jídla, kolik by Paříž potřebovala. Víme, že se město bez dodávek jídla obejde maximálně 48 hodin. Městské zemědělství se teprve rozvíjí a spíš by dokázala nahradit některé plodiny z tradičního zemědělství,“ říká Le Blan.

Zahrada kvůli oteplování kvete o měsíce dřív, říká indiánka z kmene, který vydělává na sázení sekvojí

Číst článek

‚Velký projekt‘

Pařížané si budou moct na farmě pronajmout půdu, na které budou moct hospodařit. Školy tam budou moct chodit na exkurze. Pro hlavní francouzské město jsou podobné projekty velmi důležité, jak vysvětluje Vincent Ferlicot z pařížské radnice.

„Je tu až 100 hektarů, které chceme poskytnout k pěstování. Z toho třetinu hodláme využít přímo na městské zemědělství. Půjde tedy o 33 hektarů, které by měly živit Paříž. Je to skutečně velký projekt,“ popisuje Ferlicot plány.

Paříž chce v nejbližším době do podobných projektů investovat v přepočtu přes 200 milionů korun.

Martin Balucha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme