Nadcházející prezidentské volby v Íránu řeší i v íránském vysílání Izraelského rozhlasu
Už jenom hodiny zbývají v Íránu do prvního kola prezidentských voleb. Obyvatelé země budou vybírat nástupce dosavadního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, který už po osmi letech ve funkci nemůže potřetí kandidovat, ze šesti kandidátů.
I když prezident není tou postavou, která by v íránské politice měla hlavní slovo, tou je nejvyšší vůdce ájatolláh Chámeneí – přesto budou páteční volby velmi sledovanou událostí. A pečlivě se jim věnují i třeba v Izraeli – například v jeruzalémském studiu Izraelského rozhlasu, odkud se vysílá v perštině do Íránu. A tentokrát se do programu zapojili i samotní Íránci.
„Tento program vysíláme už více než dvacet let. A za celou dobu jsme neslyšeli o jediném případu, kdy by někdo z volajících byl potom v Íránu nějak popotahován, zatčen nebo trestán. Jsme prostě velmi korektní. Íránské vedení to dobře ví, a proto naše volající posluchače nezastrašuje,“ říká Menaše Amir, židovský přistěhovalec z Teheránu.
Ve studiu perského vysílání Izraelského rozhlasu natáčel blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček. O nadcházejících prezidentských volbách v Íránu mluvil na Rádiu Plus Slavomír Horák z FSV UK
Do Íránu odsud vysílal už za šáha a pokračuje i v posledních třiceti letech, kdy v Íránu vládne náboženský režim. Jeho kolegyně mezitím čte do íránského éteru zprávy, samozřejmě v perštině. Jde zrovna o informace o růstu ceny slepičích vajec v íránských obchodech.
„Každý posluchač volající do našeho programu musí vystupovat slušně, a také nikdy nesmí napadat žádné náboženství. Takže i kdyby z Íránu volal někdo, kdo by nadávat na islám, tak ho okamžitě zastavíme,“ doplňuje Menaše Amir před odchodem do studia.
Zprávy končí předpovědí počasí pro Izrael a také v pro Írán - v Teheránu 32 stupňů, v Šírázu má být dokonce 36.
Volají Íránci z domova i z ciziny
A už jsou tu první telefonáty, hovory v režii přijímá pan Jigal Septi a pak je přepojuje do studia Menašemu Amirovi. Jeden volající z Íránu se domnívá, že v pátek vlastně vůbec nebude mít smysl volit, protože výsledek hlasování je prý předem jasný.
Další posluchač prý volit půjde, a jeho kandidátem je Alí Akbar Velájatí, což je bývalý ministr zahraničí v 80. a 90. letech. Volající Íránec se domnívá, že diplomat Velájatí dobře ukočíruje mezinárodní krizi kolem íránského jaderného programu.
Do pořadu se obvykle vejde nějakých deset dvanáct telefonátů. Ne každý posluchač ale umí nebo chce být stručný, takže moderátor Menaše Amír některé musí zdvořile, ale vcelku jednoznačně utnout.
„Tenhle je z Íránu, ale telefonují také Íránci žijící v jiných zemích. Hlavně z Německa, Spojených států, Británie. Je to tak padesát na padesát. Půl z Íránu, půl z ciziny,“ vysvětluje technik Jigal Septi, jak takové nevšední vysílání mezi znepřátelenými státy probíhá.
Program trvá 35 minut. Izraelský rozhlas vysílá do Íránu persky každý den, tenhle kontaktní pořad ale bývá jenom v neděli.
„Někteří Íránci volali, že budou volby bojkotovat, jiní zase říkali, že půjdou hlasovat, protože to prý možná v Íránu přece jenom něco změní. A pak také někteří Íránci telefonovali, že se bojí nevolit, protože pak nebudou mít razítko v občance a mohli by jim dělat problémy v práci,“ uvádí Menaše Amir poté, co se s posluchači rozloučil.
Přirození spojenci?
Že do Izraele telefonují Íránci naladění proti své vládě, se dá vcelku očekávat. Ale volají i takoví, kteří režim naopak podporují?
„Vybízíme posluchače jakéhokoli názoru, aby volali. Věříme v demokracii a máme opravdový zájem slyšet odpůrce i zastánce íránského režimu. Někdy proto volají lidé, kteří stojí za íránským vedením. Kritizují Izrael a ptají se, proč se s naším vysíláním vměšujeme do íránských záležitostí. No a my se pak snažíme vysvětlit, že nám jde o opravdovou debatu a názorové střety,“ vysvětluje Menaše Amir a dodává:
„Je mi 73 let, a v Izraelském rozhlase už působím padesát tři let. Mám tuhle práci rád, je to pro mě potěšení a čest vysílat zrovna do Íránu. Je to důležité pro lidi v obou zemích, mám za to, že naše národy jsou přirozenými spojenci a přáteli. Doufám, že jednou budou obě země zase spolupracovat, v zájmu obou národů.“
Volby moc nezmění
Hlavním tématem předvolební kampaně v Íránu je ekonomika. Většina kandidátů přičítá její tristní stav nikoli mezinárodním sankcím, ale především špatné politice prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, jemuž nyní končí druhý čtyřletý mandát.
„Volby toho moc nezmění. Všichni si pamatujeme ty poslední před čtyřmi lety a režim už nebude chtít připustit takzvanou Zelenou revoluci, tedy podporu opozičního kandidáta. Proto došlo k vyřazení některých kandidátů,“ tvrdí Slavomír Horák z FSV UK.
Vládnoucí režim podle něj sice připouští názorovou debatu uvnitř země, ale má ji pod kontrolou.
„Přirovnal bych to hospodským řečem. Pestrost názorů je sice velká, ale jejich faktické prosazení je prakticky nemožné, to režim pevně kontroluje,“ vysvětluje Slavomír Horák, a i proto předpokládá, že vyhraje prorežimní kandidát:
„Může to být Saíd Džalílí, šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti a vyjednávač v jaderné problematice. Ale uspět by mohl také velmi populární Mohammad Báker Kálíbáf, který je od roku 2005 je starostou Teheránu.“
Národní hrdost
„Íránce nejvíce trápí zdražování, protože inflace se v posledních letech pohybuje kolem 20 procent. Reálné platy se snižují a kurz k dolaru také klesá. Další, co lidem vadí, je korupce. Lidé ji vnímají daleko intenzivněji právě díky zhoršující se ekonomice,“ upozorňuje Slavomír Horák.
Prorežimní kandidáti se podle Horáka mohou spolehnout na hrdost Íránců na svou zem a na svůj národ: „Když v televizi vidí úspěchy jejich jaderného programu, že jejich rakety létají do vesmíru, že Írán dokáže vzdorovat takové mocnosti, jako jsou USA, tak to nahrává režimu.“
Rozdíl mezi mírovým a vojenským využitím jaderného materiálu podle Horáka samotní Íránci nerozlišují a neovlivnilo by to ani případné potvrzení západních obav, že Írán ve skutečnosti vyrábí jadernou zbraň.
