Svoboda je neporazitelná, prohlásil německý prezident Christian Wulff u příležitosti 50.výročí zahájení stavby berlínské zdi. Ta na dlouhých 28 let rozdělila město, rodiny i přátele. Na cestě za svobodou při pokusu o její překonání zemřelo přes 130 lidí.

18:15 13. srpna 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Minutou ticha za zvuků kostelních zvonů uctili obyvatelé německé metropole památku obětí takzvané Zdi hanby. Východoněmecký komunistický režim uzavřel všechny průchody mezi východní a západní částí Berlína v noci na 13. srpna 1961.

„To si člověk neuměl představit, že se to změní ze dne na den,“ říká jedna z pamětnic.

„Žádná zeď ale neodolá touze po svobodě,“ připomněl německý prezident Wulff podzim 1989, kdy zeď byla stržena.

Podle starosty Wowereit je ostudou, že se najdou lidé, kteří stavbu zdi a tehdejší východoněmecký režim obhajují. Sám pro to nemá žádné ospravedlnění, protože to byl režim, který byl namířený proti vlastnímu národu.

Spousta lidí se pozastavuje nad tím, že berlínská zeď nebyla nějaká rovná čára, která vedla od severu k jihu, ale že to byla klikatá čára. Na řadě míst bylo rozdělení ne západ-východ, ale sever-jih.

V Berlíně nezbylo moc hmatatelných příkladů, aby si lidé představili, jak to reálně vypadalo za socialismu. Když se rozhodlo o zbourání berlínské zdi, tak se řeklo, že by se mělo zachovat několik souvislých úseků, aby se dalším generacím uchovalo jakési memento.

V současné době se spekuluje o tom, zda by nemělo vzniknout nějaké velké a důstojné muzeum berlínské zdi, a zda by se neměl obnovit velký souvislý kus zdi.

Jiří Hošek, Klára Stejskalová, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít