Nevypadá to vůbec růžově, říká o krizi v Jižním Súdánu koordinátor Člověka v tísni

Jižní Súdán stále sužuje vleklá humanitární krize. Je způsobena ekonomickou krizí země a stálými etnickými konflikty. Výsledkem je, že v tomto regionu čtyři miliony lidí trpí vážným nedostatkem potravin. V místě působí i česká humanitární organizace Člověk v tísni (ČvT), která se snaží naučit tamní farmáře, jak si vypěstovat větší množství výživnější a pestřejší stravy. Podle programového koordinátora ČvT Jakuba Smutného to lidem dává šanci také „utržit nějaký peníz navíc“.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nyamlell v Jižím Súdánu 2.JPG | Foto: Robert Mikoláš

Obrovská migrační krize, která v posledních měsících sužuje Evropu, odsunula pozornost od Jižního Súdánu. První otázka tedy je, jaká je současná politická situace v této nejmladší zemi světa?

Současná politická situace je bohužel velice špatná. Občanská válka, která vypukla v prosinci 2013, nestále trvá na většině území Jižního Súdánu. Ta válka začala v podstatě tak, že jihosúdánský prezident Kiir obvinil viceprezidenta, že ho chce sesadit, a na základě toho vlastně od té doby vládní jednotky bojují s rebelskými jednotkami. A to se odehrává, jak jsem zmiňoval, na většině území Jižního Súdánu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Politickou i ekonomickou situaci v Jižním Súdánu přiblížil koordinátor Člověka v tísni Jakub Smutný

V dnešní době jen ten konflikt ještě víc komplikovaný, protože ozbrojené skupiny se ještě více fragmentovaly a navíc se vytvářejí i další samostatné skupiny bojující navzájem proti sobě, takže když se člověk podívá celkově na tu situaci, tak to nevypadá vůbec růžově.

Takže mluvit o nějakém nastartování ekonomického růstu je hudbou budoucnosti? Na to se v současné době vůbec nedá ani myslet?

Momentálně asi opravdu ne. Národní měna – jihosúdánská libra – ztratila za poslední rok svoji hodnotu asi desetkrát, ceny všech základních potravin na trzích se neustále zvyšují. A když si to člověk dá do kontextu s tím, že v podstatě neexistuje, jak získat pracovní příležitosti, vláda v podstatě neexistuje, na hodně místech panuje bezpráví a lidi v podstatě nemají, jak se z té palčivé situace dostat, tak ani ta ekonomická situace opravdu nevypadá příliš příznivě.

Minulý týden svitla naděje, kdy vlastně prezident Kiir vyzval už poněkolikáté vyhozeného viceprezidenta Machara, aby se vrátil do funkce. Ten tu funkci přijal, což bylo přijato velmi pozitivně mezinárodním společenstvím, ale bohužel se to neodrazilo na realitě bojů, které panují na většině území jižního Súdánu. Takže i proto Organizace spojených národů vydala včera komuniké, kdy velmi tvrdě kritizovala právě dohodu mezi současným prezidentem a bývalým viceprezidentem, že se v podstatě neprojevuje potom v realitě.

Jak tady v tomhle všem pomáhá vaše organizace Člověk v tísni? Vaším hlavním úkolem v Jižním Súdánu je naučit místní obyvatele pěstovat jiné druhy plodin než ty, které pěstují. Jak se vám to daří?

Daří se nám to proto, že my působíme ve státě Severní Bahr el-Ghazal, který je vlastně jediný stát v současnosti, který není konfliktem přímo ovlivněný, což znamená, že se můžeme soustředit i na malinko více ambiciózní projekty než vyloženě humanitární pomoc.

Máme tu projekt na 26 měsíců, který se zaměřuje na posilování potravinové bezpečnosti a na nastavení řekněme udržitelného zemědělství právě tady v regionu Severní Bahr el-Ghazal, který tedy nebyl konfliktem poznamenán a je tu vlastně prostor k takovému typu práce. (Více o projektu se lze dočíst na webu Člověka v tísni zde)

Pěstování čeho v Jižním Súdanu navrhujete? A co je v současnosti vůbec tou nejdůležitější plodinou v zemi?

Když je čas, vyrobí si Jakub Smutný elektřinu a přes skype se spojí s ČR. Horší je, když vyhoří elektřina.JPG | Foto: Robert Mikoláš

Nejdůležitější plodinou je čirok, což je místní velmi oblíbená obilnina, dál to jsou buráky a sezam. Ale právě skrz náš projekt se snažíme přivézt i věci, které oni neznají, a to je většinou zelenina.

Skrze naše komunitní zahrádky vlastně učíme lidi pěstovat zeleninu, jako mrkev, cibule, paprika, rajčata a různé druhy listové zeleniny, jako špenát nebo okra, což je tady velmi populární zelenina – v češtině ibišek jedlý.

Právě skrze tyto zbrusu nové typy zeleniny tu lidem jakoby dáváme šanci si vypěstovat něco malinko víc a zároveň u toho utržit i nějaký ten peníz navíc.

Jak složité je místní farmáře učit nějakým novým technologickým postupům? Přijímají vaše rady a pomoc?

My si musíme hlavně uvědomit, že pracujeme v kontextu, kde není absolutně rozvinuto jakékoli zemědělství na vyšší úrovni. Mechanizace tu neexistuje. Většina produkce, která tu v Severním Bahr el-Ghazalu je, tak je ta, že si lidé pěstují na svých vlastích políčcích čirok a cokoli vypěstují, tak jim potom musí postačit po zbytek roku.

Ty zmiňované komunitní zahrádky, které jsme tady představili, tak ty učí lidi, jak má správně probíhat cyklus pěstování zeleniny. Je to vlastně osvědčená metodologie, která se jmenuje farmářské školky.

Člověk v tísni není první organizace, která ji tady v Severním Bahr el-Ghazalu propaguje a lidi vlastně od doby, kdy my jsme tady začali v listopadu 2014, tak se už řekněme docela hodně osamostatnili a naše rady přijímají velmi dobře.

Češi učí zemědělce v Jižním Súdánu, jak se stát soběstačnými | Foto: Robert Mikoláš

ČRo Plus Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme