Před 45 lety rozdělila Německo Berlínská zeď
V noci ze 12. na 13. srpna 1961, tedy skoro přesně před 45 lety, přeťala německou metropoli zeď, která se stala jedním ze symbolů rozdělené Evropy. Až do roku 1989 se toto monstrum pokusily na cestě za svobodou překonat desetitisíce lidí. Drtivé většině se útěk zdařil. Desítky lidí ale na Berlínské zdi našly svou smrt. Jejich přesný počet není dodnes znám.
"Byl už nejvyšší čas" - tak pojmenovali východoněmečtí soudruzi propagandistickou písničku, která se v éteru objevila pouhé dva dny po uzavření hranic.
Nový projekt německých historiků má dát odpověď na otázku, kolik lidí u Berlínské zdi skutečně zemřelo, jaké byly jejich osudy i pohnutky pro útěk z NDR. Za 10 měsíců práce se podařilo prokázat 125 smrtelných případů. Většinu mají na svědomí východoněmečtí pohraničníci.
"Poté, co překazil střelbou pokus o útěk, byl dotyčný pohraničník vždy pochválen, vyznamenán a přemístěn k jinému útvaru. Incidenty na hranici se východoněmecký režim snažil maximálně utajit. Jsou ale doložené i případy, kdy pohraničníci pálili schválně vedle. Jeden voják byl dokonce degradován a odsouzen, když na uprchlíka odmítl vystřelit," vypráví historik Udo Baron.
Mladý Američan Kenny, kterého jsem potkal u zbytků Berlínské zdi, si nedokáže představit, že by riskoval svůj život a přelézal nějakou zeď s vidinou svobodného života.
"V dnešní době je podle mě důležité si pamatovat, jaké oběti museli někteří lidé podstoupit. Žijeme v krajně nejistém období. Měli bychom si vážit toho, co máme a pečlivě to střežit," říká Kenny.
Východoněmecké úřady taky bezostyšně manipulovaly s jednotlivými kauzami a mystifikovaly a zastrašovaly příbuzné obětí. Tak tomu bylo i v případě 18letého Wernharda Misspelhorna, kterého bdělý strážce hranic zasáhl zezadu do hlavy v srpnu 1964.
"Matku informovaly úřady teprve v okamžiku, kdy její syn už dva dny ležel zraněný v nemocnici. Navíc jí nedovolily, aby mohla syna naposledy vidět. Typickým STASI žargónem jí bylo sděleno, že Wernhard zemřel na poranění hlavy, které si přivodil při pokusu o přechod hranice. Kde a kdy se to stalo, se nikdy nedozvěděla," popisuje Christine Brechtová z Dokumentačního centra Berlínské zdi.
Poslední obětí se v únoru 1989 stal Chris Gueffroy, který uvěřil zvěsti, že na hranici začal platit zákaz střelby. Symbol rozdělení Německa definitivně padl v noci z 9. na 10. listopadu 1989. Otevření hranic oznámil na památné tiskové konferenci člen Ústředního výboru Jednotné socialistické strany Německa Günter Schabowski.
Paradoxně ještě několik dalších dní pokračovali východoněmečtí pohraničníci ve svých patrolách a dokonce se snažili zacelit díry, které do zdi vyhloubili rozvášnění Berlíňané.
