Problém, se kterým se potýkáme se týká spíše ekonomických migrantů než uprchlíků, řekl řecký premiér

Řecká vláda připravuje novou legislativou, která má urychlit azylová řízení s migranty. Vyhoštění postihne i ty, kteří nespolupracují s úřady. Podle agentury DPA to v pátek v řeckém parlamentu řekl premiér Kyriakos Mitsotakis. Ten podle deníku Kathimerini také uvedl, že většina migrantů přicházejících nyní do Řecka, nejsou „uprchlíci“, ale ekonomičtí migranti. Řecko se letos potýká s největší migrační vlnou od roku 2016.

Athény Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis | Foto: Axel Schmidt | Zdroj: Reuters

„Uprchlíci jsou jedna věc a ekonomičtí migranti druhá. Statistická data ukazují, že problém, s nímž se nyní potýkáme, je spíše migrační než uprchlický,“ řekl v pátek Mitsotakis, který je v úřadu od letošního července.

Řecká vláda přesune tisíce migrantů z ostrova Lesbos na pevninu. Reaguje na požár v přelidněném táboře

Číst článek

Premiér dodal, že zatímco v době masové migrační vlny v roce 2015 tvořili až 75 procent běženců přicházejících do Řecka Syřané, nyní jejich počet v migrační vlně klesl asi na 20 procent. V současnosti tvoří podle Mitsotakise asi polovinu příchodů do Řecka z Turecka ekonomičtí migranti z Afghánistánu a Pákistánu.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo do Řecka z Turecka od letošního ledna 45 600 běženců, z toho 35 850 přes moře. Afghánci přitom tvořili asi 40 procent, Syřané 20 a Pákistánci ani ne jedno procento.

Přísnější azylový systém

Mitsotakis uvedl, že vláda chystá brzy parlamentu předložit zákon, který nastaví „přísnější a spravedlivější“ azylový systém, zlepší spolupráci státu s nevládními organizacemi a zpřísní kontroly na hranicích, mimo jiné nasazením více hlídek na pozemní hranici s Tureckem.

Mitsotakis v pátek také řekl, že nespolupráce migrantů s úřady „bude mít následky“. Podle něj to bude platit pro ty, kteří se nedostaví na pohovor v azylovém řízení, ale i pro ty z migrantů, kteří odmítnout přemístění z jednoho tábora do druhého. Řecká vláda se snaží zejména přesunout na pevninu migranty z ostrovů v Egejském moři, které se dlouhodobě potýkají s přeplněnými uprchlickými zařízeními.

Během požáru v uprchlickém táboře na Lesbu zemřela matka s dítětem. Vláda plánuje krizovou schůzku

Číst článek

Na pěti ostrovech tam žije v uprchlických centrech přes 28.000 běženců, z toho asi 13.500 na ostrově Lesbos v táboře Moria a jeho přilehlém okolí. Zařízení přitom bylo postaveno jen pro 3000 lidí.

Vstupní brána běženců

O přílivu migrantů z Turecka do Řecka, které se letos stalo opět hlavní vstupní branou běženců přes Středomoří do Evropy, jednali od čtvrtka v Ankaře s tureckou vládou komisař Evropské unie pro migraci Dimitris Avramopulos a ministři vnitra Francie a Německa Christophe Castaner a Horst Seehofer. Nyní mají o stejném problému diskutovat v Aténách.

V Sýrii trvá už osm let občanská válka a sousední Turecko přijalo kvůli ní na 3,6 milionu Syřanů. Od roku 2016 pomohlo zastavit jejich příliv do Evropy na základě dohody s Evropskou unií, která za to poslala Turecku několik miliard eur. Nyní se Ankara snaží od Evropské unie získat další pomoc.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme