Putin jednal s Erdoganem. ‚Jsme otevřeni jednání o obilné dohodě,‘ prohlásil ruský prezident
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí v černomořském letovisku Soči jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů jejich schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině. Jednání skončilo po třech hodinách, uvedla agentura TASS. Putin po jednání podle agentury Reuters zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě po splnění ruských požadavků.
Ruský prezident opět obvinil Západ, že Rusko obilnou dohodou „podvedl“, protože nesplnil požadavky týkající se zrušení překážek pro export ruských zemědělských výrobků a hnojiv.
Putin zároveň obvinil Ukrajinu, že obilnou dohodu využila k „teroristickým útokům“, jak Moskva označuje ukrajinské údery proti ruským válečným lodím a proti Krymskému mostu.
Švindl s obilím má obelhat Afričany. Turecko může Rusy chytit pod krkem, myslí si expert
Číst článek
„To nemůžeme trpět,“ prohlásil podle TASS šéf Kremlu. Mimo jiné přislíbil, že Rusko dodá Turecku za výhodnou cenu jeden milion tun obilí určeného ke zpracování a předání do nejchudších zemí světa.
„Celý svět sleduje, co se během rusko-tureckého summitu stane s obilným koridorem,“ uvedl turecký host na úvod schůzky.
„Čekají na výsledek,“ apeloval s odkazem zejména na rozvojové země. Mnoho z nich je závislých na dodávkách obilí a dalších potravin z Ukrajiny a jejich přerušení pro tyto země znamená zvýšené riziko potravinové krize.
„Vím, že chcete nastolit otázku obilné dohody. Jsme otevřeni jednání na toto téma,“ řekl na úvod Putin podle webu listu Kommersant.
Deník připomněl, že Rusko od úmluvy odstoupilo 18. července kvůli nesplnění požadavků, jako je opětovné připojení banky Rosselchozbank k platebnímu systému SWIFT a zrušení překážek pro vývoz ruských zemědělských výrobků a hnojiv na světový trh.
7,7 milionu tun obilí
Rusko v srpnu vyvezlo 7,7 milionu tun obilí, což je největší množství za posledních sedm let a o 32 procent více než loni v srpnu. Nejvíce ruské pšenice nakoupil Egypt, následovaný Alžírem, Tureckem, Keňou a Bangladéšem.
Rusko také začalo konkurovat americkému obilí na latinskoamerickém trhu, uvedla v pondělí agentura Interfax s odvoláním na ruský svaz pěstitelů obilí.
Jakákoli obilná dohoda je lepší než žádná. Útoky u území NATO jsou nebezpečnou hrou, míní Landovský
Číst článek
Oba prezidenti se naposledy osobně setkali loni v říjnu v Astaně, jsou ale v ustavičném kontaktu. Naposledy spolu telefonicky hovořili před měsícem. Erdogan Rusko navštívil loni 5. srpna, kdy byl rovněž v Soči, kde má Putin jednu ze svých rezidencí.
Rusko-tureckého summitu se zúčastnily početné delegace obou zemí. Jejich součástí byli ministři obrany, ministři zahraničí, šéf ruského resortu zemědělství Dmitrij Patrušev, guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová nebo šéf Rosatomu Alexej Lichačev, uvedl Kreml podle agentury TASS.
Tato část jednání „v rozšířeném složení“ skončila po půldruhé hodině, oba vůdci pokračovali v rozhovorech během pracovního oběda, dodal Kreml podle agentury Interfax.
‚Příliš citlivé‘ téma
Téma velitelů ukrajinského pluku Azov se v delegacích neprojednávalo, protože je „příliš citlivé“, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle TASS.
Rusové zajali velitele Azova loni v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny. Posléze je v rámci výměny zajatců předali do Turecka, kde měli setrvat do konce války. Navzdory této dohodě je minulý měsíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivezl z Turecka do vlasti.
Putin před jednáním s Erdoganem také řekl, že příští rok bude spuštěn první blok jaderné elektrárny Akkuyu, kterou v Turecku staví Rosatom.
Agentura Interfax připomíná, že původně se předpokládalo, že Rosatom stavbu předá letos, na sté výročí vzniku Turecké republiky. Půjde o první jadernou elektrárnu v zemi.
Ruský prezident podle agentury Bloomberg také naznačil, že Rusko je blízko k dohodě o zřízení plynárenského hubu - obchodního uzlu - v Turecku.
„Doufám, že ve velmi blízké budoucnosti dokončíme naše jednání,“ řekl Putin na úvod schůzky s tureckým protějškem. Erdogan poznamenal, že projekt „obohatí“ vzájemné vztahy.
Kreml hledá alternativní exportní trasy pro zemní plyn a snaží se upevnit vztahy s Ankarou poté, co se vztahy s Evropskou unií prudce zhoršily během Putinovy války na Ukrajině.
Putin přišel s plánem plynárenského uzlu loni, kdy navrhoval také vybudovat více spojení s Tureckem přes Černé moře, aby se tato trasa stala hlavním ruským exportním koridorem na západ.
Minulý měsíc poznamenal, že uvedený podnik bude mít spíše formu elektronické obchodní platformy než fyzického zařízení pro skladování velkých objemů ruského plynu.
Neupřesnil, zda by takové nastavení znamenalo méně obchodování s plynem, než se původně předpokládalo, poznamenal Bloomberg.
‚Rozmary a vydírání‘
Ukrajina je pro obnovení obilné dohody, ale nikoliv za cenu splnění „rozmarů a vydírání“ ze strany Ruska, okomentoval schůzku v Soči ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Unian.
„Pokud teď přistoupíme na ústupky vůči Rusům, vrátí se k dohodě a o měsíc později od ní znovu odstoupí a nastolí nové požadavky. Je to prostě jejich klasické vydírání,“ prohlásil.
Rusům se podle něj nedá věřit, a to ani v případě jejich návratu k obilné dohodě, takže Kyjev pokládá za nezbytné mít alternativní námořní cesty umožňující vývoz ukrajinského obilí.
Ruská média zveřejnila záběry ze střelby na nákladní loď. ‚Šlo o nedorozumění,‘ říká její posádka
Číst článek
Kuleba předpokládá, že o výsledcích jednání s Putinem bude Erdogan hovořit se Zelenským. „Podrobně posoudí, o čem se jednalo a na čem se domluvili, pokud se v Soči na něčem domluvili,“ poznamenal.
Kuleba zdůraznil, že Ukrajina je proti zrušení určitých sankcí proti Rusku výměnou za obnovení obilné dohody.
„Tady nejde o sankce, ale o konkrétní podnikatelské zájmy konkrétních hodnostářů z nejbližšího Putinova okolí,“ prohlásil. To je i případ Rosselchozbanky, která má podle ministra zajistit Putinovým lidem „přístup k hotovosti“.
Sám Erdogan po jednání s Putinem uvedl, že je třeba, aby Ukrajina v zájmu vzkříšení obilné dohody zmírnila svá stanoviska.
„Ukrajina potřebuje zmírnit svá stanoviska, aby bylo možné podniknout společné kroky s Ruskem,“ řekl podle agentury Reuters. Upozornil také, že je třeba, aby více obilí skončilo v Africe než v evropských zemích.
