Sílící aliance Ruska a Íránu děsí Západ. Teheránu by jaderné know-how pomohlo urychlit vývoj zbraní
Západ s rostoucími obavami sleduje, jak se vztahy mezi Ruskem a Íránem v posledních letech utužují. Znepokojení vzbuzuje hlavně jejich prohlubující se vojenská spolupráce, díky které Moskva získává íránské zbraně pro svou válečnou agresi na Ukrajině. Jak ale upozorňuje analytik Vlastislav Bříza, Írán za to chce něco na oplátku. Existují přitom reálné obavy, že by Rusko mohlo Íránu pomoct na cestě k získání jaderné zbraně sdílením svého know-how.
Sílící aliance Ruska a Íránu děsí Západ. Teheránu by jaderné know-how pomohlo urychlit vývoj zbraní
Vztahy Ruska a Íránu nebyly vždy na tak dobré úrovni jako dnes. Země, geograficky propojené Kaspickým mořem, jsou historickými geopolitickými rivaly, jejichž vztahy provázela staletí vzájemné nedůvěry. Přesto se v minulosti dokázaly spojit proti společnému protivníkovi, kterého dnes ztělesňují hlavně Spojené státy. Válka v Sýrii a ruská agrese proti Ukrajině pak jejich vojenské, ekonomické i diplomatické vazby ještě prohloubily, uvádí nedávná analýza think-tanku Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.
11:44
Zuřivá bitva o Pokrovsk. Co by znamenal pád strategického města, kterému jsou Rusové stále blíž?
Číst článek
„Vlády obou zemí v současnosti považují své partnerství za zásadní pro své vnitřní přežití. Dokud budou (íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí) Chameneí a (ruský prezident Vladimir) Putin u moci a budou i nadále považovat světový řád pod vedením USA za ohrožující a zranitelný, jejich partnerství pravděpodobně přetrvá. Toto partnerství vzdoru a vzájemného přežití představuje významnou výzvu pro globální stabilitu a západní vliv,“ píše se v analýze.
O „novém světovém řádu“, který stojí v opozici vůči Západu, hovořil šéf Kremlu se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem také během setkání v hlavním městě středoasijského Turkmenistánu minulý pátek 11. října. „Máme teď mnoho příležitostí a musíme si v našich vztazích pomáhat… Naše principy a pozice na mezinárodní scéně jsou podobné těm vašim,“ uvedl Pezeškján během jednání s Putinem, které bylo jejich prvním osobním setkáním od nástupu íránského prezidenta do funkce.
Ztělesněním jejich prohlubujících se vztahů je dohoda o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem, jehož návrh schválil Vladimir Putin už v polovině září. „Je to politický dokument, který umožňuje relativně velké možnosti spolupráce mezi těmito dvěma státy,“ říká o strategickém partnerství odborník na mezinárodní vztahy a jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.
Obavy Západu přitom vzbuzuje zejména jejich vojenská spolupráce, která se prohloubila po zahájení otevřené války Ruska proti Ukrajině.
Írán jako klíčový dodavatel
Írán je pro Rusko důležitým dodavatelem zejména bezpilotních prostředků, které Moskva ve velkém využívá ve vojenské agresi vůči Ukrajině. Jedná se hlavně o bezpilotní letouny Šáhed, které si Rusko už licenčně vyrábí samo na svém území. „Dokázalo je dokonce modifikovat a dát jim vlastní naváděcí systémy,“ podotýká Bříza.
12:02
Konflikt s Izraelem vrhá íránský režim do rizika kolapsu. Další eskalace může rozhýbat odpor v zemi
Číst článek
Kromě dodávek tisíců íránských dronů, které Rusko nasazuje při náletech proti ukrajinským městům, vesnicím a kriticky významné energetické infrastruktuře, se ale vojenská spolupráce obou zemí posunula ještě dál. Írán Rusku poskytl například i velkorážovou munici, kterou Moskva získává také od Severní Koreje.
„Rusko nutně potřebuje velkorážovou munici, nutně potřebuje obrněnou techniku, těžkou techniku i útočné prostředky vzdušného boje. A vidíme, že Írán mu je schopný dodávat jak velkorážovou munici, tak nyní i balistické rakety. Rusku to opravdu pomáhá. Přešlo sice na polovojenskou ekonomiku, vzhledem k velké intenzitě toho konfliktu na Ukrajině ale ruský průmysl samostatně nezvládá vykrývat ztráty, které mu Ukrajina působí. To je realita. Severní Korea mu sice dodává velkorážovou munici v podstatně větších množstvích a stejné to je i s balistickými raketami, nicméně kvalita KLDR je horší než v případě Íránu,“ popisuje Bříza pro iROZHLAS.cz.
Právě dodávky íránských balistických raket do Ruska představují nejnovější prohloubení rusko-íránské vojenské kooperace, na kterou v posledních týdnech upozorňují Spojené státy a jejich spojenci. Rusko sice odmítá potvrdit, že by balistické rakety od Íránu získalo, připouští ale, že s Teheránem spolupracuje i „v těch nejcitlivějších oblastech“.
„Největší obavu posledních týdnů představují balistické rakety. To je věc, kterou Írán může dodat Rusku v řádu několika set kusů a to by mělo na konflikt na Ukrajině velmi neblahý vliv, protože by tím Rusko mohlo zintenzivnit svoje útoky sofistikovanými vzdušnými systémy. Balistické rakety totiž mají takovou rychlost, že jsou těžko zachytitelné pro protivzdušnou obranu,“ varuje odborník fakulty sociální věd, podle kterého za tuto klíčovou výpomoc v boji proti Ukrajině Rusko musí Íránu poskytnout něco na oplátku.
Touha po systému S-400
To, co Rusko může Íránu nabídnout, jsou zejména moderní prostředky protivzdušného boje. Teherán po Rusku řadu let požadoval dodání moderních stíhacích letounů Su-35 a první z nich v Íránu přistály teprve v minulých měsících. „Více než dekádu chtěl Írán po Rusku moderní stíhačky Su-35 a jejich dodání je pro Írán dramatický posun. To je o jednu až dvě generace modernější letadlo než to, čím Írán disponuje,“ upozorňuje bezpečnostní analytik, podle kterého Rusko tyto stroje Íránu poskytlo jenom proto, že je jejich spolupráce oboustranná.
26:09
Čejka: Otevřená válka by pro Izrael byla tvrdá záležitost, ale více by na ni doplatil Írán
Číst článek
„Írán navíc touží po ruském protivzdušném systému poslední generace S-400 a ukazuje se, že Rusko je čím dál svolnější mu tyto prostředky dodat. To by ale mělo neblahý vliv na rusko-izraelské vztahy. Víme dobře, co se děje mezi Íránem a Izraelem, a zpevnění íránské protivzdušné obrany by pro Izrael znamenalo problém. Izrael dlouho dodržuje pozici relativní neutrality vůči Rusku a Ukrajině, mohlo by se ale stát, že jeho protivzdušné systémy v takovém případě skončí na Ukrajině,“ popisuje dopady případného poskytnutí systému S-400 Íránu.
Pro Teherán, který v současnosti řeší vyostření konfliktu s Izraelem, by byl takový obchod obzvlášť přínosný. Poté, co Írán 1. října vypálil salvu více než 180 raket na Izrael, Teherán očekává izraelskou odvetu. O formě a rozsahu útoku nyní izraelská vláda vedená Benjaminem Netanjahuem čile debatuje zejména se Spojenými státy, které se Izrael snaží odradit zejména od útoku na íránská jaderná zařízení. Další diskutovanou možností je pak zaútočit na íránské rafinerie a ropná zařízení. I to by ale byla silnější odpověď, než jakou Izrael zvolil po prvním raketovém útoku Íránu na Izrael v dubnu letošního roku.
V reakci na vzdušný úder proti íránskému konzulátu v syrském Damašku nechal Teherán v polovině dubna vyslat proti Izraeli více než 300 dronů a balistických raket, díky izraelskému protiraketovému deštníku a zapojení zahraničních partnerů ale nezpůsobily významnější škody. Stejně tak ale zásadní škody nevznikly ani po následné odplatě Izraele poblíž íránského města Isfahán.
„Írán v noci ze 13. na 14. dubna vypustil džina z lahve a poprvé v dějinách přímo zaútočil téměř čtyřmi stovkami vzdušných prostředků na Izrael, čímž došlo k prvnímu přímému střetu mezi těmito státy a ví, že se bude muset bránit potenciálním vzdušným útokům Izraele. Následná izraelská odveta byla spíše symbolická, dříve či později se ale Írán většího útoku dočká. A pokud Rusko dodá Íránu moderní systémy S-400, získá jeden z nejpokročilejších systémů protivzdušné obrany na světě. To je opravdu špičková věc,“ podotýká Bříza.
Transfer jaderného know-how
Spolupráce Ruska a Íránu by ale mohla zajít ještě dál. Některé západní země v poslední době vyjadřují obavy, že by Rusko mohlo Íránu pomoct na cestě k získání jaderných zbraní. Podle odborníka na mezinárodní vztahy a jaderné zbraně jsou přitom tyto obavy reálné.
22:59
Kdyby Rusko odpálilo jadernou zbraň, Evropané by měli jen deset minut na úkryt, odhaduje analytik
Číst článek
„Je nepopíratelným faktem, že Írán pokračuje v obohacování uranu o izotop 235. Kdyby chtěl sestrojit jadernou zbraň, už se nebavíme o tom, že to bude otázka vyšších jednotek let, ale mluvíme o relativně brzké době. Podle mého názoru bude Írán za dobu vyšších jednotek měsíců disponovat dostatečným množstvím obohaceného uranu na to, aby byl schopen jadernou zbraň sestrojit. Nemyslím si, že v tomto směru ruští vědci pomáhali, není to ani nezbytně nutné. Problém ale může nastat v jiné oblasti,“ podotýká Bříza.
„Pokud učiníte pokus jaderného výbuchu, je ještě hodně dlouhá cesta – v řádu let – k tomu, abyste prošli procesem takzvané miniaturizace jaderné zbraně. To je to podstatné. Laicky řečeno, aby jaderná zbraň mohla být namontovaná ve formě hlavice například na balistickou raketu, jako je třeba často skloňovaná moderní raketa středního dosahu Fattah, musíte projít velice sofistikovaným procesem miniaturizace. A tu Írán v tuto chvíli nemá sebemenší šanci zvládnout. Obava proto je, že by Rusko mohlo pomoci Íránu právě v tomto ohledu. I když o tom nic konkrétního samozřejmě nevíme a ani vědět nemůžeme,“ dodává.
Varování před sdílením určitého technologického „know-how“ v jaderné oblasti, které by Rusko mohlo Íránu poskytnout výměnou za jeho balistické rakety, zazněla i v době zářijového jednání amerického prezidenta Joea Bidena a britského premiéra Keira Starmera. Informoval o tom britský deník The Guardian, podle kterého podobné varování zaznělo už dříve také od amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena.
Obávaná spolupráce obou zemí v oblasti jaderného programu by se tak týkala především technické oblasti. Jak totiž upozorňuje Bříza, proces miniaturizace je mnohem složitější než samotné sestrojení jaderné zbraně.
„Bude-li mít dostatečné obohaceného uranu a Írán se k tomu blíží svým vlastním vývojem a výrobou, viz ony centrifugy, o kterých se mluví, bude schopen jadernou zbraň sestrojit prakticky bez pomoci vnějšího světa. Pak ale bude potřebovat proces miniaturizace urychlit, jinak to bude trvat řádově dalších několik let, než si to vyvine sám. Je to opravdu velmi složitý proces,“ popisuje pro iROZHLAS.cz odborník, podle kterého ale ani pro Rusko není ideální scénář, pokud by se měl „prestižní jaderný klub“ rozšiřovat o další země. Mohl by se pak stát nekontrolovatelným.
26:30
Otevřenou válku si Írán ani Izrael nemohou dovolit. Velká krize může přinést i řešení, věří Tureček
Číst článek
„Pro Írán by to byl svatý grál, kdyby mu v tom Rusko pomohlo. Já se ale nedomnívám, že to je primární cíl Ruska. Není to tak, že by Rusko ochotně šířilo jaderné technologie,“ dodává s tím, že Rusko bude v tomto směru našlapovat velmi opatrně.
Pokud by Írán disponoval jadernou zbraní, podle odborníka by to pro Rusko samotné nepředstavovalo bezpečnostní riziko. Ruský jaderný arzenál je totiž kvantitativně i kvalitativně tak nadřazený, že by Moskva „dokázala Írán vygumovat z mapy světa“. V první řadě mu v tom ale brání vztahy s Izraelem, pro který představuje velkou hrozbu už jen dodání stíhaček Su-35 a možné dodávky systému protivzdušné obrany S-400. Rusko si je navíc vědomé, že by získání jaderné zbraně Íránem znamenalo vážné ohrožení bezpečnosti regionu.
„Pokud by Írán měl zařadit do svého arzenálu jadernou zbraň, jsem přesvědčen o tom, že by velký regionální rival v podobě Saúdské Arábie nechtěl stát stranou. Zcela vážně by tak zvažoval, že zahájí vlastní jaderný program. Znamenalo by to renesanci jaderných zbraní, ale i snahu nových států zařadit do výzbroje jadernou zbraň. Takováto regionální nestabilita by pro Rusko nebyla nic příznivého. Na druhou stranu bližší košile než kabát a pro Rusko je v tuto chvíli důležitější, aby mu Írán dodával konvenční zbraňové systémy pro válku s Ukrajinou,“ varuje Bříza.
Na to v nedávné zprávě upozornil také think-tank Atlantic Council, podle kterého je Rusko na poskytování íránských dronů a další pomoci Teheránu v jeho válce proti Ukrajině závislé. Washington proto nemůže očekávat, že se Moskva připojí k obnovenému úsilí zabránit Íránu získat jaderné zbraně. „Putinův režim by dokonce mohl uvítat myšlenku na jaderně vyzbrojený Írán, aby se tak odvedla pozornost USA a dalších západních zemí od války na Ukrajině,“ píše Atlantic Council.
Za minutu dvanáct
Západní země mají jen omezené možnosti, jak prohlubující vojenské spolupráci mezi Íránem a Ruskem bránit. Snaží se o to mimo jiné zaváděním nových sankcí.
Naposledy k tomu došlo v pondělí, kdy ministři zahraničí věcí Evropské unie schválili uvalení sankcí na 14 osob a subjektů z Íránu zapojených do dodávek balistických raket a bezpilotních prostředků Rusku. Na sankčním seznamu nově figurují tři íránské aerolinky a dvě další společnosti, které se podílejí na dodávkách íránských dronů do Ruska. Další dvě sankcionované firmy se zabývají výrobou pohonných hmot používaných pro odpalování raket. Na seznamu se pak ocitl například i náměstek íránského ministra obrany nebo představitelé íránských revolučních gard.
22:36
‚Hizballáh je silnější než Hamás, Izrael byl ale připraven mnohem líp.‘ Přesto hrozí vleklá válka
Číst článek
Stejně tak ale může Západ a také Izrael jen těžko bránit tomu, aby Írán získal jaderné zbraně.
„Máme precedens z minulosti. Na začátku 80. let Izrael úspěšně provedl operaci Opera, kdy zklikvidoval za pět minut dvanáct irácký jaderný program. Díky tomu následně Irák nedovyvinul jadernou zbraň a nemohl ji zařadit do svého arzenálu. Izrael už tedy podobnou operaci provedl a není to tak, že by to bylo nemyslitelné. Izrael o tom určitě uvažuje a je to jedna z variant případné odvety vůči Íránu. Neříkám, že k ní dojde, ale uvažovat nad tím musí. Íránský jaderný program není ve stavu za pět minut dvanáct jako irácký, je za minutu dvanáct,“ varuje Bříza.
Podobná operace vůči íránským jaderným zařízením by ale pro Izrael byla mnohem těžší, než byla ta proti Iráku v roce 1981, kdy nálet izraelského letectva vážně poškodil irácký jaderný reaktor Osirak, ležící 15 kilometrů západně od Bagdádu. Ochrana íránských jaderných zařízení je totiž mnohem nedobytnější, než byla ta irácká.
„Z velké části se nachází ve skalních komplexech a v podzemí. To raketovým nebo leteckým útokem nevyřešíte. Navíc je rozmístěn na více místech, kdežto Irák to soustředil na jedno, a navíc povrchové místo. Nicméně hypoteticky to možné je a Izrael nad tím uvažuje, protože Írán je pro Izrael existenční hrozbou – otevřeně deklaruje, že chce Izrael zničit,“ vysvětluje Bříza, podle kterého bude do jisté míry hrát roli i výsledek amerických prezidentských voleb.
„Podpora Izraele je bezesporu u obou táborů, je nicméně obecným faktem, že Donald Trump je ochoten k ještě riskantnějším akcím proti Íránu, než je demokratická administrativa,“ dodává Bříza.
