Spolupráce Ruska a KLDR? Obě strany se tváří jako ty, které vyhrávají, domnívá se analytik
Vyslání severokorejských vojáků do ruské Kurské oblasti je podle šéfa NATO Marka Rutteho známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina i bezpečnostní hrozba. Aliance na jejich zapojení přesto zatím neodpověděla. „Nejlepší reakcí NATO na nasazení by bylo výrazně zvýšit podporu Ukrajiny a produkci munice,“ radí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
„Máme tendenci se zaměřovat na prohlášení, ale protireakce chvilku trvá,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus analytik postoj Severoatlantické aliance. Vyjádření o eskalaci podle něj nemají smysl, protože nepřinesou reálné dopady. Místo vzkazů by se představitelé jednotlivých států měli soustředit na naplnění svých slibů.
„Nejlepší reakcí by bylo výrazně zvýšit podporu Ukrajiny a produkci munice,“ domnívá se expert.
„Pro demokratickou společnost může být obtížné si za nimi stát. Proběhnou volby, změní se vlády a už za Ukrajinou nestojíme,“ upozorňuje Bahenský. „Velkou roli hrají nákladné signály. Což jsou věci, které děláme, ale zároveň nás hodně stojí. To je činí důvěryhodnými – typicky sankce.“
Nákladné jsou i dodávky zbraní. Evropský zbrojní průmysl totiž není na tak velkou produkci připraven a jakékoliv pomoci musí předcházet rozšíření výroby. Zatímco Evropa a Ukrajina čerpají svoji munici ze zásob, Rusko do obrany investuje pravidelně, a proto má při zbrojení náskok.
Na západ Ruska se přesouvá asi 2000 vojáků z KLDR. Bojovat mají v Kurské oblasti
Číst článek
Velký podíl výdajů na zbrojení má i Severní Korea. Síla její armády je ale sporná.
„Severní Korea je extrémně chudá, to znamená, že reálně v přepočtu ty peníze nejsou tak velké,“ podotýká.
Její armáda disponuje asi milionem vojáků ve zbrani a nejvýznamnější pomoc, kterou Rusku poskytla, je v dodávkách dělostřeleckých granátů, nikoliv v nasazení vlastních vojáků.
Vybudovat obranu přes noc
„Reálný dopad je psychologický v tom ohledu, že se obě strany snaží tvářit jako ty, které vyhrávají,“ domnívá se Bahenský a dodává, že tento fakt by mohl ovlivnit případné vyjednávání a míru ústupků na obou stranách. „Obava, že by Severní Korea potenciálně mohla vojáky posílat dál nebo víc, může být větší faktor, než že tam je teď pár tisíc vojáků.“
Významnější rozdíl v bezpečnostní situaci nepředstavují Severokorejci ani pro Evropu. Jejich nasazení naopak vyvolalo reakci na straně Jižní Koreje, která vydala prohlášení, že zváží dodávky zbraní na Ukrajinu.
8:09
Trump do Bílého domu, nebo do vězení? Volby jsou referendem o demokracii, říká exvelvyslanec v Česku
Číst článek
Mnohem významnější vliv na situaci patrně bude mít výsledek amerických voleb.
„Kamala Harrisová by znamenala kontinuitu. Donald Trump by znamenal potenciálně velký předěl a rozhodně nejistotu,“ odhaduje Bahenský. V obou případech ale očekává odklon Spojených států od Evropy a větší zaměření na Čínu.
Evropa proto bude muset svou obranyschopnost posilovat sama.
„Nemůžeme vybudovat ozbrojené síly přes noc. Uplynulých 30 let na to kašlali nejenom politici, ale i veřejnost a novináři. Nezajímalo to nikoho, proto budeme potřebovat čas, abychom to zpoždění dohnali,“ uzavírá Bahenský.
Jak silná je severokorejská armáda? Drží Spojené státy zpátky své spojence? A poučili se evropští lídři ze současných bezpečnostních hrozeb dost na to, aby zvýšili výdaje na obranu? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru nahoře v článku.
