Tuniský rozhlas se za pět let změnil z nástroje propagandy v sebevědomé médium
Pět let od začátku arabského jara udělalo skutečný pokrok demokratickým směrem pouze Tunisko. Problémy a proměny této desetimilionové země jsou často srovnatelné se situací v porevolučním Československu. Své místo v nové svobodné společnosti si v Tunisku hledají i média. Z hlásné trouby bývalého režimu prezidenta Ben Alího se pomalu stává sebevědomý veřejnoprávní rozhlas a televize.
Znělka hlavní stanice Tuniského rozhlasu arabsky říká: „Tuniský národní rozhlas – váš hlas, kterému jste dali svobodu.“ Podle šéfredaktora stanice Fathího Šarvandího odráží slogan události, které se staly před pěti lety.
„Na počátku revoluce se stáhla policie z ulic a v tuniských městech nastala anarchie. A v tu chvíli se novinářům a médiím dostalo obrovské podpory od lidí. Sami přišli k budovám rozhlasu a televize, aby je chránili,“ vzpomíná Fathí.
Lidé podle něj měli dost nudného totalitního vysílání a cítili, že ho nechtějí dělat ani sami novináři. „Chtěli po nás, abychom konečně dělali žurnalistiku podle svého svědomí a s takovou profesionalitou, jak jsme se to učili na škole,“ říká.
Jak se pět let od začátku arabského jara změnil Tuniský rozhlas, zjišťoval zpravodaj ČRo Štěpán Macháček
Fathí ukazuje newsroom Tuniského rozhlasu, který je o něco skromnější než ten v Českém rozhlase, ale v zásadě funguje velice podobně. U jednoho počítače plní redaktorka Ulfa Bughánimová rozhlasový web nejnovějšími příspěvky i se zvukovým záznamem. Mimochodem, webové stránky jsou velmi zdařilé.
'Novináři jsou teď skutečnými tvůrci'
„Dřív byl rozhlas pouhým nástrojem propagandy. Novináři v podstatě nedělali novinářskou práci. Četli jen stanoviska politiků, navštěvovali jejich schůze a podobně,“ připomíná Fathí Šarwandí vysílání, které mají Tunisané ještě v živé paměti, zatímco Češi už na něj vzpomínají spíše jen u dobových střihů nebo retropořadů.
„Po revoluci jsme ale konečně začali uplatňovat metody a žánry, o kterých jsme se učili na škole žurnalistiky: rozhovory, živé reportáže z místa, oslovování lidí na ulici, investigativní žurnalistiku. Novináři jsou teď skutečnými tvůrci svých příspěvků a jsou za ně také osobně zodpovědní,“ vysvětluje.
Tuniský rozhlas má čtyři celoplošné stanice, specializují se třeba na kulturu nebo na mládež, a pět stanic regionálních. Stejně jako Český rozhlas má logo v podobě velkého „R“.
Velkým tématem je v mladých veřejnoprávních médiích vyváženost zpravodajství. „Nedávno jsme třeba řešili pokrytí protestů mladých Tunisanů proti nezaměstnanosti v Gafse na jihu země. My jsme vysílali jak vyjádření těchto protestujících, tak i stanovisko úřadů, aby celkový obraz byl co nejvíce neutrální, vyvážený,“ říká šéfredaktor hlavní stanice Tuniského rozhlasu Fathí Šarwandí.
