Unijní směrnice cílí na potírání násilí vůči ženám i v online prostoru. ‚Supluje‘ Istanbulskou úmluvu

Státy Evropské unie a europoslanci se v úterý večer shodli na podobě nové směrnice o potírání násilí vůči ženám. Na sociální síti X to oznámila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ambicí normy je prevence a potírání násilí vůči ženám, kriminalizace určitých forem násilí na ženách bez ohledu na to, zda se dějí v reálném životě nebo na internetu a zajištění silnějších práv obětí.

Štrasburk / Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Násilí na ženách (ilustrační foto)

Násilí na ženách (ilustrační foto) | Zdroj: Pexels | CC0 1.0

Nová pravidla by měla kriminalizovat řadu činů, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů a kybernetického násilí. Kybernetickým násilím je označováno nesouhlasné sdílení intimních obrázků, kybernetické pronásledování, kybernetické obtěžování i podněcování k násilí nebo nenávisti.

Směrnice by měla také zajistit, aby oběti měly přístup ke spravedlnosti, právo požadovat náhradu a rovněž přístup k bezplatné lince pomoci a do krizových center.

Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Komisařka Věra Jourová (ANO) očekává, že by směrnice měla být definitivně schválena do konce dubna.

„Nikdy jsme takovou směrnici o násilí na ženách neměli. Je to i reakce na to, že ve všech zemích EU se neratifikovala Istanbulská úmluva, na kterou jsem celá léta spoléhala, že bude bezpečnou metlou proti násilí na ženách a proti domácímu násilí,“ řekla Jourová.

Senátoři odmítli ratifikaci Istanbulské úmluvy. Ke schválení chyběly jen dva hlasy

Číst článek

Jednou ze zemí, která Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulskou úmluvu) ještě neratifikovala, je Česká republika. A to přesto, že byla podepsána v roce 2016. Na konci ledna však dokument narazil v Senátu. Pro souhlas s její ratifikaci bylo jen 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy.

Problém stalkingu

Unijní směrnice podle Jourové poprvé definuje trestné činy v online prostoru, ať již jde o stalking nebo nenávistné projevy mířící na ženy. Je v ní rovněž i trestní postih za rozšiřování intimních fotografií a obrázků bez souhlasu.

„Ženy po dlouhou dobu vstupem do online prostoru vstupovaly do džungle, kde na ně čekali predátoři. Nikdo se nezabýval nějakou větší ochranou,“ míní Jourová.

Debatu o ochraně žen na internetu rozproudila i nedávná kauza, kdy se na sociální síti X objevily umělou inteligencí vyrobené falešné sexuálně explicitní snímky s využitím podoby americké zpěvačky Taylor Swiftové. Dokonce i mluvčí Bílého domu to označil za znepokojivé a vyzval platformy k tomu, aby zabránily šíření podobných dezinformací.

Podle místopředsedkyně Evropské komise jsou ve směrnici zmíněny trestní sazby od roku za distribuci intimních obrázků bez souhlasu a dva roky za kybernetické stalkování nebo nenávistné projevy.

„A samozřejmě jsme v oblasti trestního práva, takže to budou posuzovat prokurátoři a soudy, jestli ten který pachatel si zaslouží trest,“ upřesnila Jourová. Vysoké tresty, pět až sedm let, norma stanovuje i pro ženskou obřízku.

Macron chce bojovat proti násilí na ženách. Letos zaznamenala policie ve Francii přes 240 000 případů

Číst článek

Ve směrnici se rovněž hovoří i o nutnosti udělat kampaň, která by působila jako prevence proti znásilnění, které se v textu objevuje „jako trestný čin, který se má v členských zemích trestat na základě definice, že je to sex bez souhlasu“, doplnila.

‚Náhrada‘ za Istanbulskou úmluvu

Evropská komise návrh, který představila v březnu 2022, zdůvodnila mimo jiné tím, že podle odhadů postihuje v EU domácí nebo sexuální násilí každou třetí ženu a každá druhá mladá žena setkala s genderově podmíněným kybernetickým násilím.

Nová směrnice podle eurokomisařky Jourové Istanbulskou úmluvu svým způsobem nahrazuje. „To, co jsem slyšela v členských státech, zejména výtky ze strany církví, byly někdy opravdu fantasmagorické fantazie, co všechno ta konvence může znamenat,“ uvedla.

„Zároveň jsem si vyslechla i od ministrů spravedlnosti řadu takových poznámek, že nemají nic proti zpřísnění trestů za násilí na ženách. A když potom ta země neratifikovala Istanbulskou konvenci, což je případ Česka, tak jsme chtěli mít jistotu, že se bude násilí na ženách i kybernetické násilí potírat ve všech zemích EU,“ dodala Jourová.

Tomu, že právě Česká republika dosud úmluvu neratifikovala, podle svých slov nerozumí. „Mrzí mě to. Myslím si, že alarmisté a dezinformátoři zvítězili nad, řekla bych, normálním zdravým rozumem,“ uvedla eurokomisařka s tím, že Česko se tak dostalo do „společnosti zemí, kde má obrovský vliv církev, která by ráda vracela poměry do 19. století“.

ČTK, aur Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme