Expert o útoku na Kapitol: Chtěli zajmout nebo zabít některé politiky a úplně rozvrátit výsledky voleb
Letošní 6. leden je prvním výročím přepadení sídla amerického Kongresu příznivci tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Čtyři z nich při tom zemřeli, později také jeden policista, čtyři jeho kolegové si vzali život. Mnoho jich bylo během vtrhnutí do budovy vážně zraněno. Host Interview Plus David Troy na základě svého výzkumu dezinformačních kampaní tvrdí, že kořeny útoku na Kapitol můžeme vystopovat dávno před vstupem Trumpa do velké politiky.
Když se přeneseme o rok zpět – washingtonské události 6. ledna 2021 šokovaly svět. Byl jste taky v šoku a překvapený? Nebo jaká byla vaše první reakce?
Tenkrát se odehrávala komplikovaná série událostí a málokdo z nás, kdo jsme situaci sledovali, si myslel, že to vyvrcholí takovýmto druhem násilí. Vědělo se, že ten den bude ve Washingtonu hodně krajně pravicových skupin. Ale nevypadalo to, že budou mít s kým bojovat.
Mnoho lidí z levicových kruhů se nechalo od cesty do hlavního města odradit. A myšlenka, že Kapitol zůstane nechráněný, se nezdála uvěřitelná. Nakonec se to stalo z mnoha důvodů. Hodně lidí přímo zaútočilo na policisty. Policie Kapitolu rozhodla, že nechce situaci řešit konfliktně a hromadně zatýkat. Chtěla se vyhnout násilí, ale to nakonec vedlo k tomu, co jsme viděli. A když jsme to pak zpětně analyzovali, tak teď vidíme, že šlo o koordinovanější pokus vtrhnout do Kapitolu a nakonec i zvrátit výsledek voleb.
Na vaši prvotní reakci jsem se ptal proto, že na rozdíl od lidí, kteří viděli 6. leden jako součást vývoje po amerických prezidentských volbách 2020, zkoumáte širší obraz. Tvrdíte, že vzorce a základy můžeme najít desítky let zpět a že mnoho dezinformačních a infiltračních kampaní, které stály za útokem na Kapitol, můžeme vystopovat až deset let zpátky. Můžete to vysvětlit?
Záleží, jak moc zeširoka to chcete vzít. V americké kultuře třeba existují frakce, které uvažují velmi odlišně o tématu peněz. Takže v roce 1933 došlo k incidentu, kdy se skupina průmyslníků a bankéřů pokusila naverbovat generála Smedleyho Butlera, aby vedl půlmilionový útok na Washington. Šlo o nespokojené veterány z první světové války a cílem bylo zajmout a zabít prezidenta (Franklina D.) Roosevelta, který zrušil krytí americké měny zlatem.
Mrtví, zranění a asi sedm stovek vyšetřovaných. Američané si připomínají rok od útoku na Kapitol
Číst článek
Spory kolem tohoto zlatého standardu nikdy nezmizely, jen sešly z očí. Teď máme hodně rozruchu kolem bitcoinů a kryptoměn. A když sledujete vývoj extremistických sítí od toho roku 1933 až po dnešek, mnoho těch zájmových sítí přetrvalo a jsou přímo spojené s loňskými událostmi 6. ledna ve Washingtonu. Ty byly například do velké míry naplánovány lidmi ze skupiny zvané Rada pro národní politiku a od té vede linka právě až k tomu spiknutí z třicátých let.
Je potřeba ještě hodně práce, abychom útoku na Kapitol porozuměli v plném historickém kontextu. Nechci tvrdit, že je to jednoduše jen jedna historická hrozba. Ale myslím, že nám to může pomoci v porozumění tomu, proč a jak to nakonec vybublalo na povrch právě v tento okamžik.
Obecně asi nejznámější a nejviditelnější platformou spojenou s útokem na Kapitol je konspirační teorie Qanon. Jaká byla její role?
K událostem 6. ledna přispělo mnoho různých témat a proudů. Qanon k nim určitě patřil. Pro posluchače, kteří to neznají, jde o teorii, že svět tajně řídí kabala satanistických pedofilů. Podobné teorie se objevovaly i v minulosti, třeba dávná obviňování Židů z údajných rituálních vražd. Tyto teorie se dovedou uchytit, protože poutají lidskou představivost a poštvávají skupiny lidí proti určitému druhu nepřátel.
Výsledek vyšetřování Pentagonu o útoku na Kapitol. Extremistických akcí se zúčastnilo 100 vojáků
Číst článek
U Qanonu skoro nezáleží na tom, čemu přesně ti lidé věří. Jeden z průzkumů ukázal, že jeho vyznavači nutně nevěří všemu z té teorie. Spíš jde o způsob, jak vyjadřují opoziční mentalitu a nepřátelství vůči tomu, co cítí jako mocenskou strukturu. Jde o příležitost, jak lidi semknout na základě takovýchto pocitů a přimět je k účasti na podobných akcích.
S Qanonem se kombinují skupiny jako Pretoriáni prvního dodatku, Strážci přísahy, Boogaloo Boys – od pošetilých online skupin až po lépe organizované polovojenské. A všichni včetně lidí Qanonu byli aktivováni ve stejnou dobu, aby vytvořili prostředí, ve kterém ani přesně nevíte, s kým máte co do činění.
Hodně dezinformačních kampaní na to sázelo a šířilo, že to zorganizovali lidi z levice, Antifa, hnutí Black Lives Matter a podobně, o čemž nejsou žádné důkazy. Ale mix různých skupin byl tak komplikovaný, že bylo snadné takovým tvrzením vytvořit velmi zmatečnou situaci ohledně toho, co je vlastně pravda.
Policisté i vojáci
Při útoku na Kapitol jsem potkával na místě lidi, kteří přijeli z celé Ameriky kvůli tomu, že volili Donalda Trumpa a věřili jeho lživé teorii o ukradených volbách. Můžete tedy na základě dat, která zkoumáte, popsat, jaký typ lidí za tím vším stál a co přesně bylo jejich cílem pro ten den?
Určitě to byl sladěný pokus změnit výsledek voleb. Existuje několik různých teorií, se kterými pracují lidé, co se té události snaží porozumět. A dovedu si představit, že sněmovní komise, která to vyšetřuje, přijde s docela jasným pohledem na to, co bylo cílem.
Trumpův spolupracovník změnil názor. Odmítl před Kongresem podat svědectví k nepokojům v Kapitolu
Číst článek
Ale vypadá to, že šlo o pokus buď zajmout, nebo i zabít některé politiky a úplně tím rozvrátit certifikaci volebních výsledků. To by potenciálně vrátilo proces zpět do rukou jednotlivých států. Teoretizovalo se o tom, jakým přesně způsobem by se pak pokusili změnit to, co vyprodukoval demokratický proces, tedy výsledek voleb.
Hodně lidí by řeklo, že plán útoku na Kapitol s takovým cílem byl nerealistický, protiústavní a podobně. Ale takhle o tom pokusu jeho tvůrci přemýšleli. Máte pravdu, že základním přesvědčením těch, kdo se té akce zúčastnili, bylo, že volby byly nějak ukradeny. Kolovaly všechny možné konspirační teorie o tom, jak se to mohlo stát – od volebních technologií vyvinutých ve Venezuele až po satelity ovládané z Itálie a ovlivňující sčítání.
Všechny tyto bláznivé teorie měly za cíl vytvořit dav u Kapitolu, aby ti nejorganizovanější, tedy členové polovojenských skupin, mohli proniknout dovnitř a plán vykonat. Potenciálně zajmout nebo zabít lidi a fyzicky se zmocnit hlasovacích lístků počítaných viceprezidentem. Vypadá to na jednu stranu jako naprosto šílený projekt, ale na druhou stranu je to docela dobře promyšlené. Měli plán, který měl šanci posunout se do další fáze. Co by se stalo potom, to se můžeme jen domnívat.
Docela rychle se ukázalo, že do útoku na Kapitol se zapojilo dost lidí z policejních nebo vojenských kruhů. Občas popisujete, jak právě lidé s minulostí u policie, v armádě nebo v tajných službách slouží k legitimizaci konspiračních teorií a dezinformačních kampaní. Jaká byla tedy role těchto lidí?
To je další věc, která se vine minulostí. Třeba fašismus ve Francii po roce 1930 pomáhali rozdmýchávat verbovaní veteráni. S těmi počítalo i americké spiknutí ze 30. let. Zdá se, že teď se ve Spojených státech tento vzorec opakoval. Těžko říct, jestli byli lidé z tohoto prostředí vyhledávaní záměrně, ale nakonec to celé hodně poháněli.
Do Kapitolu v lednu vnikl s kožešinou a rohy na hlavě. Soud poslal ‚šamana‘ na 41 měsíců do vězení
Číst článek
Hodně dezinformačních kampaní roku 2020 šířili bývalí generálové a lidé, co dříve sloužili ve zpravodajských službách. Mnoho z nich bylo vycvičeno právě v psychologických operacích, takže byli velmi zkušení, pokud jde o využívání dezinformací ke změně vnímání veřejností.
Takže když pak zkoumali, kdo byl zatčený, ukázalo se, že do toho byl zapojen neúměrně velký podíl lidí z vojenských kruhů. Existuje mnoho sociologických vysvětlení, proč tito lidé víc tíhnou k pravicovému vidění světa, takže to určitým způsobem není šokující. Ale taky si myslím, že je to skutečně znepokojující pro naši národní bezpečnost, že máme v armádě lidi, kteří jsou ochotní pokusit se svrhnout vládu. Je to problém a musíme se jím zabývat.
V kontextu dezinformačních kampaní, které stály za událostmi 6. ledna, jak byste popsal roli Donalda Trumpa, který byl klíčovou postavou vývoje před útokem na Kapitol? Vidíte ho spíš jako užitečný a mocný nástroj, jakýsi zesilovač dezinformačních kampaní, nebo spíš jako jejich aktivního spolutvůrce? Protože co se kořenů dezinformačních proudů týče, odkazujete až někam k roku 2011, tedy dlouho před Trumpův politický vzestup.
Tyto historické síly jsou vytrvalé. Když se podíváte na americkou politiku, tak jedním z trendů bylo, že kolem roku 1980 se začalo kontroly Republikánské strany ujímat její libertariánské křídlo a jeho vliv neustále stoupal. V roce 2016 neměl být kandidátem této frakce Donald Trump, ale Ted Cruz, senátor z Texasu. Zdálo se, že právě jeho podporují vlivní miliardáři – bratři Kochovi nebo rodina Mercerových.
Bývalá mluvčí i exporadce. Výbor vyšetřující vpád do Kapitolu si předvolal další Trumpovy spolupracovníky
Číst článek
Ale veřejnost se zbláznila do Donalda Trumpa, který má řadu dalších propojení s Ruskem a dalšími místy. A stal se tak tím hrubým nástrojem, jak ho popsal Steve Bannon. Trump dovedl pro tyto kruhy posunout věci kupředu, je to velmi charizmatická osobnost, dokázal lidi rozdráždit, dát dezinformacím svůj vlastní náboj. Takže myslím, že se stal součástí celé této mašinerie.
Obzvlášť před rokem, kolem 6. ledna, kdy rozhodně pomáhal pobízet k této akci, rozvíjet tu myšlenku, vytvářet nové příběhy a podněcovat lidovou představivost. Teď je poněkud upozaděný a může být ještě víc. Ale v té době určitě hrál velmi aktivní roli.
Když sledujete reakci Spojených států na události 6. ledna 2021 – myslím tím soudy, speciální vyšetřovací komisi v Kongresu, ale i zpětnou vazbu od politiků a obecně Američanů –, připadají vám přiměřené situaci a jako dobrá prevence podobných akcí v budoucnu, nebo ne?
Budeme si muset počkat na to, co udělá sněmovní komise. Ale řekl bych z toho, co pozoruji na sociálních sítích mezi lidmi, kteří vývoj bedlivě sledují, že v tomto světě je znepokojení a aktivní zapojení trochu větší než u většiny Američanů.
Trump ohlásil vznik vlastní sociální sítě. Aplikace Truth Social by měla začít fungovat zkušebně v listopadu
Číst článek
Myslím, že mnoho Američanů má politiky plné zuby a chce prostě jen zpátky svůj život bez pandemie. Každý se chce prostě vrátit k normálu. Bohužel si ale myslím, že antidemokratické síly, které se 6. ledna odhalily v plné nahotě, nikam neodešly. Působí dál a máme reálné pokusy odstranit instituce, které zajišťují fungování demokracie. Myslím, že potřebujeme být ostražitější ve snaze tomu čelit. A myslím, že většina Američanů si asi neuvědomuje, na jaké hraně se pohybujeme.
Pence jako nová hvězda
Asi s tím souvisí i to, že rok po útoku na Kapitol můžeme kolem sebe pozorovat mnoho různých a odporujících si interpretací té události. K tomu se přidává nezájem veřejnosti, mnoho lidí, kteří stále popírají realitu, což podněcují i některé televizní korporace. A republikánští politici už signalizují, že pokud za rok převezmou většinu ve sněmovně, což se zdá být velmi pravděpodobné, tak vyšetřování útoku na Kapitol zastaví. Co to všechno může pro Spojené státy znamenat?
Vím o tom, že existuje koordinovaná snaha, aby zmíněná komise svá zjištění prezentovala ještě před letošními volbami, aby – ať se po nich stane cokoli – lidé dostali nějaký produkt, co jim pomůže porozumět tomu, co se stalo. Pokud se dostanou k moci, což se může a nemusí stát, protože pandemie i ekonomika se budou do voleb ještě hodně vyvíjet, tak by republikáni činnost komise zřejmě ukončili. Jsou v ní teď jen dva republikáni a ani jeden z těch, které vybral sněmovní lídr strany.
Výbor Sněmovny reprezentantů doporučil stíhat Trumpova poradce za pohrdání Kongresem
Číst článek
Takže jsme ve velmi nejisté situaci. Nechci to zveličovat a zbytečně bít na poplach, ale zároveň si myslím, že by to lidi měli brát extrémně vážně. Jak tady v Americe, tak i v Evropě. Je potřeba přemýšlet, jak chránit demokracii obecně. Protože pokud bude narušena naše demokracie, může to mít efekt na demokracii všude. Proto musíme být stále ostražitější a prokázat sílu ve snaze si naše demokracie zachovat.
Někteří se obávají, že kombinace nových, přísnějších volebních zákonů v mnoha amerických státech, k tomu zákonů omezujících protesty, k tomu to, jak desítky milionů Američanů stále věří Trumpovým lžím o ukradených volbách, a také stranické překreslování volebních map, že to všechno je jakýmsi dalším, pomalejším, klidnějším, ale mnohem promyšlenějším 6. lednem, který může otřást americkou demokracií a posunout Spojené státy směrem k autoritářskému režimu. Jiní to považují za správné kroky, další prostě za běžnou a legitimní politickou bitvu. Jaký na to máte na základě svých analýz názor?
Vámi zmiňované věci, tedy omezování volebního práva, překreslování okrsků a podobně, všechna tato opatření pomáhají upevňovat moc pravici, k tomu jsou také navržena. Kromě toho vidíme, že všechny překážky, které se postavily do cesty při posledním pokusu o převrat, studují, systematicky je zkoumají a odstraňují. Takže tu máme pokračující pokus o to, aby se pravice, která skutečně zastupuje zájmy kapitálu, mohla chopit moci.
Trump chce soudně zabránit vydání dokumentů, které požadují vyšetřovatelé útoku na Kongres
Číst článek
Víte, my Američani jsme z podstaty dost kapitalističtí. Ale většina z nás to chce vyvážené. Chceme mít funkční kapitalistickou demokracii, co má zároveň regulace, které chrání lidi a brání nespoutanému kapitalismu, aby se zmocnil vlády. A teď se děje to, že všechny ochranné prvky jsou napadány. Takže prožíváme velmi těžkou dobu a budeme se muset této výzvě skutečně postavit a najít způsob, jak strhnout loď, aby plula jiným směrem.
Co si myslíte o politické budoucnosti Donalda Trumpa? Má šanci i po loňském 6. lednu?
To je složitá otázka. Záleží i na tom, jak to s ním dopadne u soudů a podobně. Co můžu říct rovnou – zdá se, že některé podpůrné sítě, které dříve Donaldu Trumpovi poskytovaly hodně podpory a infrastruktury, tak se teď přeorientovávají spíš na Mika Pence. Bratři Kochovi mu nedávno pomohli uspořádat akci v New Hampshire, kam kandidáti typicky jezdí, aby nastartovali své prezidentské ambice. A zněl jako prezidentský kandidát. A i další zvěsti naznačují, že by tím, koho si vybrali, mohl být Pence.
Ale stejně jako minule – taky to měl být Ted Cruz a nakonec se kandidátem stal Trump. Takže pokud v roce 2024 bude Donald Trump zdravý, schopný se o funkci ucházet a nebude ve vězení, klidně může republikánskou nominaci znovu získat, protože je podle mě u veřejnosti stále dost populární.
Výbor vyšetřující vpád do Kongresu vyslechne pořadatele mítinku s Trumpem i jeho exporadkyni
Číst článek
Jak Trumpovu politickou budoucnost může ovlivnit to, jestli ho sociální sítě Facebook a Twitter pustí zpět na své platformy? A jaká případná rozhodnutí v tomto ohledu očekáváte?
Je opravdu těžké odhadovat, jestli ho Facebook a Twitter pustí zpátky, nebo ne. Samozřejmě jsou tu všechny alternativní platformy jako GETTR, jednu z nich jménem „Pravda“ teď sám Trump spouští. Tyto platformy pro něj mohou být dobrým způsobem, jak se dostat k lidem. Na druhou stranu budou potřebovat distribuci od Applu a Googlu. Tyto společnosti toho mají v rukou možná víc než kdokoli jiný.
Takže je těžko říct, jak se to vyvine. Podle mě podpůrné sítě jako Mercerovi a Kochovi trochu podpoří Pence, a pokud zase bude v kurzu Trump, tak jeho. A možná se objeví ještě někdo další. A pokud jde o Twitter, myslím, že pokud Trumpovi dovolí se tam vrátit, bude kolem toho hodně křiku. Je velmi příjemné, když tam není.
Síla Applu a Googlu
Jak mocná může být zmíněná Trumpova vlastní sociální síť, kterou právě připravuje ke spuštění?
Studoval jsem docela podrobně Parler, a tak můžu říct, že alternativní sociální sítě se nakonec stávají místnostmi s ozvěnou určitého druhu lidí. Takže je to efektivní, když se snaží dostat ke svému publiku, k lidem, které už oslovuje. Je velmi složité takto přitáhnout pozornost jiného typu lidí. A může se stát, že je Apple a Google stáhnou z distribuce.
‚Šaman QAnon‘ u soudu doznal vinu. Za vtrhnutí do Kapitolu si nejspíše odsedí tři až čtyři roky
Číst článek
Takže nepředpokládám, že by to mělo velký dopad, ale pokud by nastala podobná situace, jako byl 6. leden, mohly by takové sítě přispět k tomu, jak ve velkém dostat dezinformace ke specifickému publiku, které Trump nebo jakýkoli kandidát bude chtít aktivovat. Takže se vyplatí dávat na ně pozor, ale nestanou se podle mě stejně mocnými nebo všudypřítomnými jako Twitter nebo Facebook.
Co se stane s hnutím, které Trump vytvořil, až se s politikou rozloučí nadobro? Je trumpismus v tomto smyslu přenosný na jinou ctižádostivou osobnost, třeba na zmíněného Pence? Protože někteří Trumpovi voliči stojí vyloženě o něj a ne o kariérní republikány.
Myslím, že tady záleží na tom, kdo to přesně bude a ze které frakce. Myslím, že pro hodně Trumpových příznivců, hlavně těch nejoddanějších z radikálního křídla strany, nejsou tradiční republikáni atraktivní. Někoho, jako je Mike Pence, nemají moc rádi. Ale jedním z lidí, kteří se potenciálně mohou dostat do hry, je Mike Flynn. Můžeme se dočkat společné kandidatury Trumpa a Flynna, což by tu základnu příznivců nadchlo.
A myslím, že bychom měli zajistit, aby se tohle nestalo. Flynn je člověk z prostředí Qanonu a taky dovede publikum rozvášnit. Pokud by Trump odešel, tak myslím, že někdo jako Flynn, případně Gaetz nebo někdo z podobných rychle stoupajících kongresmanů se do toho může vložit a začít těžit z velmi zlostné Trumpovy základny.
Facebook poztrácel některé příspěvky o útoku na Kapitol. Tvrdí, že na vině je technický problém
Číst článek
Nedávno jsme na americké i evropské půdě slyšeli vážná obvinění společnosti Facebook, teď už pod názvem Meta, od její bývalé zaměstnankyně Frances Haugenové. V podstatě mluvila o tom, jak firma staví svůj zisk nad jakékoli morální hodnoty, nad bezpečnost svých uživatelů a zájmy lidské společnosti. Facebook se tomu bránil. Považujete – tak jako mnoho jiných odborníků – sociální sítě za jednu z nejvážnějších hrozeb pro svobodu a demokracii?
Myslím, že část problému je v tom, že když lidé navrhovali platformy sociálních sítí, konkrétně Twitter a Facebook, nevěnovalo se moc pozornosti tomu, jaké efekty to na společnost může mít. Obecně když se komercializoval internet, tak vládl dojem, že zvýšené propojení, komunikace, porozumění, sdílení informací povedou k míru, výměně myšlenek a schopnosti komunikovat.
Ale byly tam i postranní efekty, které se zametly pod koberec. Zpočátku totiž byla na internetu jen jedna sorta lidí, s podobným náhledem na svět. Jakmile se zapojili všichni včetně politických sil, kapitálu a průmyslu ovlivňování, začaly manipulace. A tyto platformy dělaly, jako by se nic nezměnilo. Maximalizují svůj profit.
Zpravodaj v USA: Trumpova teorie o vítězství hluboce zakořenila, republikáni už mění hlasovací zákony
Číst článek
Haugenová mluvila o tom, že Facebook při každé příležitosti dal přednost maximalizaci zisku a ne blahu společnosti nebo uživatelů. Dokážu si představit, že Facebook by s tím nesouhlasil, ale podle mě jsou to odůvodněná tvrzení. Haugenová taky – a podle mě správně – tvrdí, že kdyby se Facebook snažil přetvořit na odolnější, méně toxickou platformu, že by časem získal víc uživatelů a tím maximalizoval zisky. Tyto společnosti opravdu nemyslí na to, jaké dopady mají na společnost.
V posledních měsících se hodně věnuju zpětné vazbě mezi sociálními sítěmi a vztahy v reálném světě. Lidé podléháním konspiračním teoriím jako Qanon ztrácejí dlouholeté přátele. Tyto směšné věci šířené těmito platformami je izolují od rodin.
Podle mě potřebujeme zapojit sociology, etiky, filosofy, aby se zamysleli, co by tyto platformy měly dělat, jaké dopady na společnost od nich chceme, a jestli ty současné jsou pozitivní, nebo negativní. A myslím, že každý upřímný pozorovatel by teď měl za to, že ty dopady na společnosti kdekoli jsou negativní.
Stoupenci QAnon už nechtějí být jen ‚digitálními vojáky‘. Podle FBI by mohli přejít k násilným činům
Číst článek
Přijde v dohledné době nějaká regulace sociálních sítí? Myslím teď hlavně ve Spojených státech. Zdá se, že to je jedno z mála témat, na kterém jsou teď demokrati a republikáni v Kongresu ochotní spolupracovat.
Uvidíme, teď se toho děje tolik – ať jde o pandemii, ekonomiku, volební právo… Kongres má teď plný stůl, je extrémně svárlivý, jen složitě cokoli dokončuje kvůli velmi těsné většině v Senátu. Takže mi nepřijde pravděpodobné, že se teď vrhnou na problematiku sociálních sítí. Tato debata o změnách se hodně točí kolem sekce 230 zákona o počítačové slušnosti, který ošetřuje projevy na internetu. Pokud se bude legislativa upravovat, tak zřejmě nejprve tato.
Všichni se vlastně shodují, že je to potřeba, ale jak přesně, na to podle mě ve skutečnosti teď nikdo nemá odpověď. Myslím, že v tomto roce se to na pořad dne zřejmě nedostane. Pokud by si demokrati uchovali většinu ve sněmovně, mohlo by to přijít na řadu ve druhé polovině Bidenova funkčního období.
Návrat komplexity
Zmínil jste, že před dezinformacemi, které útočí na demokracii, se mají mít na pozoru jak Spojené státy, tak Evropa. Podle vás mezi těmito kampaněmi existují souvislosti a propojení. Znamená to, že americké problémy, o kterých jsme se tu bavili, se přímo týkají i našich vlastních problémů v Česku, tedy regionu střední a východní Evropy?
Myslím, že je opravdu důležité uznat, že jsou důvody, proč je i pro zbytek světa důležité, co se děje v Americe. Spojené státy se snaží jít příkladem a být slušnou, modelovou demokracií, od které se jinde mohou učit. Samozřejmě můžete polemizovat, jestli se nám to daří, nebo ne, ale hodně lidí se snaží ze všech sil, aby to tak bylo.
Prokurátoři obvinili kvůli útoku na Kapitol dalších šest mužů. Většina je členem milice Three Percenters
Číst článek
Aspoň v některých ohledech jsme v posledních desetiletích tu image měli. S tím, jak je to teď zpochybňované, všímá si toho i mnoho dalších neliberálních, řekl bych až fašizujících sil ve světě, obzvlášť v Evropě. Sledují Ameriku a říkají si, že je možná zranitelná a že se toho dá zneužít. Viděli jsme to v Británii, kde se kolem brexitu objevovaly podobné nálady ohledně imigrace. A v každé evropské demokracii se dá aplikovat to, co fungovalo tady v Americe. Každá země je laboratoří pro jiné země, pokud jde o demontáž demokracie.
A sítě těchto neliberálních, k pravici tíhnoucích sil jsou ve všech evropských zemích, jsou vzájemně propojené a napojené i na stejný typ sítí tady v Americe. Steve Bannon byl obzvlášť aktivní ve vytváření sítí se svými protějšky v Itálii, Německu, Polsku, Maďarsku…
Žádná země vůči tomu není imunní a všechny demokracie podle mě musejí být mnohem lépe připravené na tyto útoky, které se mohou stupňovat. Myslím, že Maďarsko je dobrým příkladem, co z toho může vzniknout v evropském kontextu. Děje se to všude a právě na to Bannon spoléhá, že se tyto síly objeví všude najednou.
Útok Trumpových příznivců na Kapitol má podle senátorů sedm obětí. Násilí nahrávala mnohá selhání
Číst článek
Jaký vliv na svět dezinformací má podle vás pandemie? Na jednu stranu je zřejmé, že objem i zásah dezinformací je větší, takže se jim daří. Na druhou stranu se dá namítnout, že pandemie názorně ukazuje, jak zhoubné následky v reálném životě dezinformace mají.
Ano, má to hodně různých účinků. Stalo se to, co jsme očekávali a zaznamenali hned zkraje pandemie, tedy masivní a rychlé šíření dezinformací v souvislosti s covidem. Všechno od falešných léků jako ivermektin nebo hydroxichlorochin, připojování k síti 5G a další bláznivé věci.
Skoro po dvou letech, co to studujeme, můžeme říct, že hodně je to spojené s ropným a plynovým průmyslem. Jednou z prvních reakcí byly totiž lockdowny, tedy omezení pohybu a konzumace. Ropnému a plynovému průmyslu se to nelíbilo a viděl, že hodně dezinformací je namířených proti lockdownu, takže to například svět rodiny Kochů začal rozšiřovat.
Takže dezinformací přibylo, vznikl pekelný blázinec s množstvím výstředních zpráv, jako že máte pít bělidlo, objevily se nové druhy narativů, přineslo to hodně zmatků. Na druhou stranu si lidé začali uvědomovat, jak dezinformace fungují, to téma se dostalo do popředí a do povědomí mnoha lidí.
Prostá otázka na závěr – jak se bránit dezinformacím? Nebo jak účinně pomáhat těm v našem okolí, kdo mají tendenci dezinformacím podléhat, aby tomuto světu úplně nepropadli?
Myslím, že o dezinformacích je potřeba přemýšlet v širokém kontextu. Věci, co lidi sdílejí na internetu, jsou jednotlivé izolované střípky informací, které mají za cíl ovlivnit veřejnost. Tyto kousky produkují sítě lidí, které mají svou agendu a záměry a chtějí strhnout společnost určitým směrem. Zkoušejí společnost rozdělit, přetvořit, učinit ji manipulativnější. To je první věc, kterou je potřeba si uvědomit.
Trump čelí kvůli útoku svých stoupenců na Kapitol žalobě policistů. Viní ho za citovou a fyzickou újmu
Číst článek
Stejně jako to, že podlehnout může každý z nás, nikdo není imunní. A nejlepší způsob, jak to dezinformátorům zkomplikovat, je držet si od těch zpráv odstup. Nenaskakovat na každou věc, která nás rozčílí nebo nadchne, ať jde o lidi, co jsou, nebo nejsou na naší straně. Je to právě reaktivita, která nás umožňuje manipulovat a kontrolovat naše chování. Jakmile si tohle uvědomíme, můžeme postoupit dál.
Mezi nejlepší způsoby, jak s tím bojovat, je podle mě uchovat si zdvořilost a zdravý rozum a pěstovat vztahy – ne nutně s lidmi, se kterými politicky nesouhlasíme, to je podle mě špatné měřítko. Ale s rodinou, přáteli, sousedy. Podílet se na občanském životě ve svém sousedství, protože to nám přinese kontakt s lidmi, kteří jsou jiní než my. To je, myslím, dobrá obrana. Když na sebe necháme působit různé typy lidí, je to dobrá cesta, jak snížit tu reaktivitu. Dezinformátoři chtějí, abychom byli jen mezi lidmi, kteří jsou stejní jako my. Zkrátka vrátit komplexitu tam, kde se jiní snaží všechno příliš zjednodušovat.
To všechno je obtížné, zvlášť když jsme teď uprostřed pandemie. Ale doufám, že lidé k tomu v sobě najdou sílu a vytrvalost, protože to bude neutuchající pokus manipulovat tím, jak vidíme realitu a naše společenství – a my si musíme udržovat náskok.
