Z města na venkov 2.0. Němce k návratu na vesnici láká digitalizace i touha po změně
Německá města začínají být přelidněná, zatímco venkov stárne a chybí mu mladší lidé. Situace je nejvážnější v zemích někdejšího východního Německa, kde nyní žije stejný počet obyvatel, jako před sto lety. V posledních letech se ale objevilo hned několik projektů, které mnohé Němce nalákaly zpátky na vesnici.
„Mám dost nacestováno a jsem docela podnikavý, ale zároveň se už chci usadit. Původně jsem si říkal, že zamířím někam do zahraničí,“ říká Radiožurnálu Thomas Dönnebrink.
Je mu kolem čtyřicítky a na volné noze se věnuje projektům spojeným se sdílenou ekonomikou.
Za nový domov si nakonec vybral opuštěný statek ve vesničce Prädikow. Autem tam z centra Berlína dojedete za hodinu a na místě najdete desítky lidí, kteří areál společně renovují. „Dřív se tu z brambor pálil alkohol. Má to celkem tři hektary a patnáct většinou užitkových budov jako jsou stáje, palírna nebo různé zásobníky,“ popisuje Dönnebrink.
Po pádu Berlínské zdi zůstala v Prädikowě jen autodílna. Chybí obchody, restaurace, i školy. Tohle všechno chce čtyřicet nových rodin změnit - nejdřív si ale musí přebudovat pokoje, do kterých se nastěhují.
Podle starousedlíků je i tahle počáteční fáze signál, že vesnice znovu ožívá. „Statek si pamatujeme z lepších časů. Všichni jsme tu ostatně pracovali a dělal nám radost. V posledních letech jsme jen smutně přihlíželi, jak se postupně rozpadá. A pak se tu najednou objevil spolek lidí, kteří pro jeho záchranu opravdu něco dělají. Pro místní je to radost, že se tu něco děje,“ chválí nový projekt Detlef Hermann, který na usedlosti dřív vedl palírnu.
Jóga ve stodole
Z jejích komínů už ale dým nejspíš nevyjde. Noví obyvatelé se živí hlavně počítači. Na statku začnou žít třeba odborníci na sociální sítě, anebo designéři. Zemědělské budovy tak najdou nová uplatnění.
„U jedné stodoly se ještě rozhodujeme, jestli se do ní nastěhují nájemníci, anebo ji budeme pronajímat na různé akce. V patře má krásný otevřený prostor a mohly by se tam pořádat třeba semináře nebo lekce jógy. Uvidíme podle toho, o co bude zrovna zájem,“ plánuje Dönnebrink. V budoucnu by se na statku mohl otevřít třeba krámek, kavárna anebo jesle.
‚Nejméně za dvacet let.‘ Stavba větrných elektráren v Německu vázne, blokují ji i ochránci přírody
Číst článek
Většině budoucích nájemníků je něco mezi třiceti a čtyřiceti a v průměru mají dvě děti. Zájem o žití v Prädikowě je takový, že sdružení dočasně pozastavilo nábor členů.
„Na jednu stranu samozřejmě pokračuje urbanizace, tedy že se venkované stěhují do měst. Ale sílí taky opačný proud. Obzvlášť v Berlíně, kde je kvůli vysokému nájemnému těžké sehnat bydlení. Kromě těch ekonomických důvodů je tady touha po nějaké alternativě. A tím nutně nemusí být jen nějaké ekologické nebo duchovní komunity. Spíš něco jako venkov 2.0. Digitalizace může do vesnic znovu vrátit práci,“ uzavírá Dönnebrink.
Podobně jako jinde v okolí Berlína je i v Prädikowě problém s mobilním signálem a internetem. Pro lidi z kreativního průmyslu jde přitom o naprosto zásadní věc. Na padesát braniborských vesnic je bez signálu úplně. A operátoři to mění jen velmi pomalu.
