Zahraniční tisk komentuje situaci v Iráku a možnost konfliktu v Íránu

Co se soukromými bezpečnostními agenturami v Iráku? Jak vážně brát výroky francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera o válce s Íránem? Jak se Vatikán chce vyrovnat s emisemi skleníkových plynů? To jsou příklady otázek, které si kladou zahraniční deníky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Irácká vláda vykázala ze země americkou bezpečnostní agenturu Blackwater. Její zaměstnanci totiž zabili při ochraně svých klientů desítku iráckých civilistů. Kabinet premiéra Núrího al Málikího si teď chce posvítit i na další soukromé bezpečnostní agentury v zemi. Incident se odehrál za nejasných okolností. Podle amerických deníků vyvstává otázka, jak regulovat ohromnou soukromou armádu, která doplňuje americké vojáky. Washington Post se domnívá, že zařazení společnosti na černou listinu je správné: "Spojené státy chtějí, aby irácká vláda převzala zodpovědnost za řízení země. A proto musí být rozhodnutí iráckého ministerstva vnitra o zákazu práce společnosti Blackwater v zemi považováno za pokrok." Deník ale hned dodává: "Nebuďme však překvapení, pokud Spojené státy začnou tlačit na Irák, aby rozhodnutí změnil. To by ovšem byl velmi nešťastný čin, protože by to jen ukázalo bezmocnost irácké vlády vůči americkému císaři," píše Washington Post.

Velkou vlnu komentářů rozpoutal francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. Jeho vyjádření, že Francie musí být připravena na možnou válku s Íránem, interpretovala západní média tak, že Íránu válkou hrozí. A to kvůli tamnímu jadernému programu. Západ se domnívá, že pod záminkou obohacování uranu pro výrobu elektřiny chce Teherán získat jadernou zbraň. Situaci kolem íránského jaderného programu komentuje například celoarabský list Haját. Všímá si ale také souvislostí v regionu, například diplomatické snahy Paříže a Washingtonu ovlivnit prezidentské volby v Libanonu: "Írán má k dispozici kartu Hizballáhu v Libanonu, kterou použije proti Západu, kdykoli to bude potřebovat. Je pravda, že francouzský ministr zahraničí Kouchner varoval před pravděpodobností války proti Íránu. A je také faktem, že jeho prezident Nicolas Sarkozy považuje možnost takové války za tragickou pro Blízký a Střední východ i pro celý svět. Jenže nakonec stejně nebude odsoudit vojenskou operaci proti íránským jaderným zařízením, jestliže by je provedla americká nebo izraelská vláda. Proto tedy francouzští představitelé varují před riziky, ale přesně vědí, že hlavní hráči v regionu nedovolí, aby tu byl Írán s jadernými schopnostmi. Proto americko francouzská shoda komplikuje situaci kolem volby prezidenta v Libanonu. A zápas Západu s Íránem a Sýrií možná povede k ještě složitější situaci v Libanonu, než je teď," uzavírá celoarabský list Haját.

Rakouský deník Die Presse poznamenává, že Kouchner svá slova o válce s Íránem zdaleka nemyslel tak, jak je pochopila média. Při pozornější četbě by vyšlo najevo, že hned po slovech o válce zdůraznil prvořadost diplomacie. Deník také píše, že válku by patrně neriskovaly ani Spojené státy, a to kvůli cenám ropy. "Hormuzským průlivem se denně transportuje sedmnáct miliónů barelů ropy. Kdyby se kvůli válce zredukovalo toto množství jen na čtyři miliony, stoupla by cena ropy za barel nejméně na 120 dolarů. Přitom minulý týden dosáhla cena ropy rekordní výše osmdesáti dolarů. Opravdu by Spojené státy riskovaly válku?" ptá se Die Presse. A připomíná, že Washington by si měl být dobře vědomý problémů v Iráku, možných útoků libanonského Hizballáhu na Izrael a možných teroristických útoků v Evropě, které by vedly skupiny financované Teheránem.

Nejmenší stát světa Vatikán oznámil, že jako první země na světě má vyrovnanou bilanci emisí oxidu uhličitého, tedy nejvýznamnějšího z takzvaných skleníkových plynů. Letos v létě přijali vatikánští kardinálové neobvyklý dar od začínající maďarské společnosti Klimafa. Ta chce zalesnit část břehu řeky Tisy. Takzvaný "Vatikánský klimatický les" by měl teoreticky pohltit ročně přesně tolik oxidu uhličitého, kolik ho vyprodukuje sídlo Svatého otce. Německý deník Berliner Zeitung píše, že Vatikán září falešnou hrdostí: "Každý počin v boji proti klimatickým změnám je nutné pochválit. Co kdyby ale Volkswagen a Mercedes vysázeli na Sibiři do měknoucího permafrostu hrušky a jedle, aby mohly s čistým svědomím prodávat supertěžké německé limuzíny?" píše Berliner Zeitung a ironicky poznamenává, že jde spíš o kupování odpustků jako ve středověku.

Jaromír Janev, David Koubek, Vlastimil Milý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme