Zahraniční tisk o kotrmelcích Ehuda Baraka a Joschky Fischera
Zahraniční tisk si všímá především Izraele a toho, že Ehud Barak náhle odmítl účast na vládě národní jednoty. Pozornost vyvolává i pokračující aféry kolem extremistické minulosti německého ministra Fischera a také zostřující se poměry v Kosovu.
Izraelský deník Haaretz se dnes věnuje prohlášení Ehuda Baraka, který se včera odmítl podílet na vládě nového premiéra Ariela Šarona. List píše: Barak konečně přiznal porážku. Tentokrát je jeho rozhodnutí definitivní. V dopisu adresovaném Arielu Šaronovi Barak uvádí: Když jste mě požádal, abych se ujal vedení ministerstva obrany, souhlasil jsem. Cítil jsem jako svou povinnost a odpovědnost vůči národu, podílet se na vládě národní jednoty. Nežádal jsem nic pro sebe, ale očekával jsem vzájemný respekt. Letmý pohled na novinové titulky posledních dnů však odkryl Váš postoj ke spolupráci a vážně poškodil vzájemnou důvěru, což mi nedovoluje Vaši nabídku přijmout...".
Stejnému tématu se věnuje i americký Washington Post, který poznamenává: Svou povolební rezignací, pozdějším návratem na politickou scénu a následně ohlášeným odchodem, si Barak upevnil v Izraeli pověst nejvyššího kněze politických kotrmelců. Barakovo rozhodnutí odejít z čela Strany práce vrhá izraelskou politickou scénu znovu do zmatků, uvádí Washington Post a cituje neobvykle ostrou kritiku Haima Ramona, jednoho z nesmiřitelných stranických rivalů Baraka: Nevěřím mu ani slovo, i když argumentuje zdánlivě přesvědčivě. Neříká pravdu. Plive na nás a tvrdí, že je to déšť."
Dnešní rakouský Kurier v souvislosti s návštěvou chorvatského prezidenta Stipe Mesiće v Rakousku píše: S potížemi se tento prezident už naučil žít. Do Rakouska přijel ve chvíli, kdy jeho zemi hrozí jedna z nejtěžších krizí mladé chorvatské demokracie. Hlavní politické střety se tu odehrávají mezi stoupenci strany bývalého diktátora Franja Tudžmana a novou demokratickou vládou. Nikdo neví, jaké nebezpečí opravdu hrozí," uvedl spolupracovník chorvatského Helsinského výboru. Téměř denně vyzývají stoupenci i odpůrci levicově liberální vlády k masovým demonstracím. Východiskem z nepokojů by podle některých chorvatských politiků mohlo být rozhodné nasměrování země plnou parou do Evropy," uzavírá dnešní Kurier.
K situaci v Kosovu poznamenal nizozemský De Volkskrant, že se v této jihosrbské provincii stále více šíří severoirské poměry. Také v Severním Irsku oddělil ostnatý drát vzájemně skupiny obyvatel a proti teroru a pumovým atentátům nepomohla ani armáda. Kosovští Albánci v uplynulých dvou letech ztratili mnoho sympatií a nová srbská vláda svým korektním postojem naopak v zahraničí sympatie získala. Radikálové v řadách Albánců se namísto péče o svou zatím nejistou budoucnost vracejí opět na začátek. Chtějí se Srby bojovat sami podle severoirského vzoru - a bude-li nutno, třeba i 25 let, uzavírá De Volkskrant.
Španělský El Mundo se vyjadřuje k nové zprávě OSN o změnách světového klimatu a konstatuje, že experti neříkají nic, co by neřekli už v roce 1995. Tentokrát jsou jejich prognózy jen jasnější a fundovanější. Vlády všech zemí je nemohou - jako např. Bushova nová administrativa - odmítnout jen jako katastrofický scénář několika zasvěcenců. Nejhorší pohromy postihnou prý Afriku, Asii a Jižní Ameriku. Je ovšem jen malá naděje, že nynější zpráva OSN otevře vládám oči. Ve hře je totiž až příliš mnoho zájmů, uvádí El Mundo.
Francouzský Le Monde se nadále zabývá osudem skoro tisícovky kurdských uprchlíků z Iráku, Sýrie a Turecka, jejichž loď minulý víkend uvázla na mělčině u jihofrancouzských břehů. Váhavý postoj francouzské vlády vůči nelegálním přistěhovalcům je pochopitelný. Byl by to precedens, po němž by počet nežádoucích azylantů dále narůstal. Lze jen souhlasit s tím, že vláda chce obchodu s lidmi zamezit a zabránit bezohledným pašerákům obohacovat se na úkor lidí v nouzi. Na druhé straně je nutno přiznat, že situace Kurdů v Iráku je mimořádná. Diktátor Saddám Husajn jim odpírá minimum požadované autonomie. Přesto však musí Evropa urychleně stanovit společnou přistěhovaleckou politiku, naléhá pařížský Le Monde.
K pokračujícímu prošetřování radikální minulosti současného spolkového ministra zahraničí Joschky Fischera, které vede frankfurtská prokuratura, a k ministrovu dalšímu osudu uvádí italská La Repubblica: Je to těžká rána pro stabilitu spolkové vlády. Soudci obnovili případ právě v den, kdy "číslo dvě" rudo-zeleného Schröderova kabinetu - Joschka Fischer - odcestoval do Washingtonu navázat první kontakty mezi Berlínem a Bushovou administrativou. Nespokojenost a pochybnosti o ministru Fischerovi se mezitím šíří i v řadách německé sociální demokracie. Jak dlouho se Joschka Fischer ještě udrží? Tuto otázku si kladou političtí, ekonomičtí a finanční pozorovatelé od Berlína až po Frankfurt, píše závěrem La Repubblica.
Jihoafrický deník Independent dnes komentuje oznámení zimbabwské vlády, podle kterého stoupenci prezidenta Roberta Mugabeho zvažují postavení Obchodní farmářské unie mimo zákon. Unie sdružující na 4,5 tisíce převážně bílých farmářů je podle Mugabeho podporována ze zahraničí. Její příznivci prý nabádají unii, aby destabilizovala Mugabeho vládu.
Od nynějška bude vláda Zimbabwe považovat unii farmářů za politickou stranu. A bude proto o dalším přerozdělování půdy jednat výhradně s jednotlivými farmáři a nikoliv s unií, jako jejich zástupcem. Mugabeho rozhodnutí se rozchází s předpovědí některých ekonomů, kteří očekávali, že prezident zmírní svou rétoriku před blížícím se setkáním se zástupci Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, uzavírá dnešní jihoafrický Independent.
