Zahraniční tisk o varování Tony Blaira před změnami klimatu
Britský premiér Tony Blair včera varoval před změnami klimatických podmínek. Ve svém projevu zároveň přislíbil věnovat tomuto tématu větší pozornost na summitu skupiny sedmi nejvyspělejších zemí a Ruska, kterému bude příští rok Británie předsedat.
Komentátoři označují tento projev za velice významný, nejen proto, že se premiér obsáhle věnoval životnímu prostředí. Všímají si také, že se v této otázce názorově rozchází s americkým prezidentem Bushem.
Ačkoli Blair ve svém projevu Spojené státy přímo nejmenoval, podle britského Independentu, byla jeho slova o odpovědnosti vyspělých státu za životní prostředí, určena právě Americe. Podle listu Blair zdůraznil, že jeho země musí jít příkladem a snižovat svůj podíl na znečišťování vzduchu podle takzvaného Kjótského protokolu.
Premiér také hodlá prosadit snižování emisí v rámci celé Evropské unie. "V mnoha ohledech musí děti poslouchat svoje rodiče," řekl na závěr svého projevu Tony Blair. "Co se týče změn životního prostředí, měli by rodiče naslouchat svým dětem. Už je nejvyšší čas."
Polský deník Gazeta Wyborcza komentuje situaci, kterou vytvořily nároky odsunutých Němců vznášené krajanskými sdruženími a deklarace polského parlamentu požadující od Německa válečné reparace. Polský kabinet včera jednal o parlamentní výzvě a došel k závěru, že otázka vzájemných polsko-německých nároků je už navždy uzavřena. Komentář na titulní straně dnešního vydání listu nese titulek: Odpusťme si.
Signál, který vyslala polská vláda, je jasný. Ani Němci nemají oprávnění žádat odškodnění a ani polská strana nemá v úmyslu se hlásit s vlastními nároky na zaplacení válečných reparací. Nechceme konflikt se západním sousedem a podpora jakýchkoli nároků na cokoli ke konfliktu nezadržitelně směřuje.
Na takovou věc musejí být vždy dva. Německá vláda by teď měla jít dál cestou, kterou naznačil ve svém projevu při vzpomínkovém shromáždění k 60. výročí Varšavského povstání kancléř Schröder. Měla by si sama zamést před vlastním prahem, co se týká nároků vysídlených a Polsko si musí také samo vyřídit záležitosti občanů přesídlených z oblastí zabraných po válce Sovětským svazem. V takovém případě a pouze v takovém případě bude vyčíslení válečných ztrát, o kterém mluvil ministr zahraničí Cimoszewicz, jen a výlučně připomenutím historie, uzavírá Gazeta Wyborcza.
Do Prahy dnes přijíždí první náměstek amerického ministra zahraničí Richard Armitage. Poslední zastávka na jeho evropském turné byla v Bratislavě, pojďme se tedy podívat, jak na jeho návštěvu reagovaly slovenské deníky.
Jak se dalo očekávat, Spojené státy v nejbližší době neplánují zrušení vízové povinnosti pro Slováky, píše deník SME. Američani jsou prý ochotni uvažovat o ulehčení vízového režimu, ovšem, jak potvrdil náměstek Armitage, "bude to nějaký čas trvat". Slovenská vláda je však přesvědčená, že čas pro zrušení vízové povinnosti už nastal, pokračuje deník.
Slovensko je nyní členem mnoha významných organizací - Evropské unie, Severoatlantické aliance a za dva roky bude také součástí schengenského systému. Současná vízová politika Spojených států by tyto změny měla vzít na vědomí, domnívá se deník Sme.
Také slovenská Pravda je k otázce zrušení amerických víz pro Slováky skeptická. Oceňuje alespoň příslib Richarda Armitageho, že společně se slovenskou stranou vytvoří komisi, která se bude liberalizací víz zabývat. Je to ovšem běh na dlouhou trať, podotýká deník. V Bratislavě se ovšem nemluvilo jenom o vízech, připomíná list. Americký náměstek také poděkoval armádě za účast na misích v Iráku a Afghánistánu a dohodl se s premiérem Dzurindou na další spolupráci v boji proti terorismu, píše slovenská Pravda.
Může film pobouřit ochránce zvířat? Ano, odpovídá australský deník Sydney Morning Herald. Na mezinárodním filmovém festivalu v kanadském Torontu se včera protestovalo proti filmu o kočce. Není to ovšem ledajaký film, tento dokument zobrazuje tři mladé umělce, kteří se nahráli při zabíjení a snězení kočky.
Organizátoři odmítli kontroverzní snímek z programu stáhnout a vysloužili si tak protesty asi šedesáti aktivistů ze skupiny Svoboda pro zvířata, uvádí australský list. Je paradoxní, že záměr tvůrců filmu měl být opačný, pokračuje deník. Tím, že zabili, uvařili a snědli domácího mazlíčka chtěli prý upozornit na nesmyslné zabíjení a konzumaci takzvaných chovných zvířat.
"Máte rádi maso? V tom případě děláte to, co já," jsou slova jednoho z aktérů filmu. Jak ovšem deník poznamenává, slova tvůrců filmu spíše naznačují, že jim nešlo ani tak o zvířata, jako o snahu zaujmout. Ostatně, uznání v uměleckém světě se jim dostalo až potom, co byli za snězení kočky zavřeni do vězení, poznamenává australský list Sydney Morning Herald.
