Čeští astronomové poukázali na novou větev meteorického roje Taurid, v němž jsou planetky nebezpečné pro Zemi. Země se s touto větví potkává každých několik let po dobu asi tří týdnů.
Génius a všeumělec Jára Cimrman se v sobotu stal čestným členem České astronomické společnosti. Rozhodli o tom delegáti v Brně na sjezdu k oslavám 100. výročí založení astronomické společnosti. Ze 70 delegátů pro něj hlasovala drtivá většina, sdělil ředitel brněnské hvězdárny a planetária Jiří Dušek. Kromě toho hvězdárna odhalila stopu Járy Cimrmana, kterou fiktivní postava údajně zanechala na Kraví hoře, kde se planetárium nachází.
Prvním významným astronomickým úkazem letošního roku je jeden z největších meteorických rojů Kvadrantidy. Pozorovatelé uvidí v noci z úterý na středu až 60 meteorů za hodinu. Ideální podmínky mají být na horách, daleko od umělého osvětlení měst. Jev lidé uvidí pouhým okem. Znovu budou tak příznivé podmínky pro sledování Kvadrantid za dva roky.
Země se otáčí čím dál tím pomaleji a přesné hodiny se kvůli tomu předbíhají. Aby časy na našich hodinkách a v přírodě lidově řečeno „seděly“, musí se občas přesné hodiny zastavit. Letos k tomu dojde na Silvestra.
Prosincová obloha nabízí mnoho zajímavých objektů k pozorování. Pozoruhodný bude například prosincový úplněk, který má být v našich podmínkách ještě výraznější než listopadový „superúplněk“.
Lidé můžou během následujících nocí pozorovat na obloze meteory. Takzvané padající hvězdy budou při jasné obloze vidět i bez speciálního vybavení. Poznají se tak, že většinou vybíhají z jednoho bodu a padají pomalu, třeba i vteřinu.
Popularizovat vědu není jednoduché a jen málokdo to umí. Odměnou mu může být třeba Cena předsedy Akademie věd a Nadačního fondu Neuron za popularizaci vědy pro vědce do 40 let, kterou získal astronom Michal Švanda. Ceny AV ČR za vynikající výsledky velkého vědeckého významu převzaly týmy, které objasnily přeměnu excitační energie chlorofylu na teplo a zkoumaly velmi starou formu imunity rostlin před viry. Cenou pro vědce do 35 let se může chlubit botanik Martin Kopecký.
Astronomové doslova za humny Sluneční soustavy objevili planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a na které by tedy mohla být tekutá voda. Oznámila to dnes Evropská jižní observatoř (ESO), jejíž dalekohledy, mimo jiných zařízení, vědci při objevu použili. O události podrobně informuje prestižní vědecký časopis Nature.
Čína dnes jako první na světě vypustila kvantový satelit. Tvrdí to čínská státní média. Podle nich satelit dokáže komunikaci téměř stoprocentně ochránit před odposloucháváním a hackery. Během své dvouleté mise má zařízení položit základ globální kvantové komunikační sítě.
Po roce bude na noční obloze znovu možné pozorovat roj Perseid. Takzvané padající hvězdy, které se v minulých staletích uvolnily z komety Swift-Tuttle, budou viditelné na konci příštího týdne - v nocích ze čtvrtka na pátek a také z pátku na sobotu. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ráno jich bude možné spatřit průměrně 70 meteorů za hodinu.
Ve věku 83 let zemřel v noci z pondělí na úterý uznávaný český astronom Antonín Rükl. Popularizátor astronomie stál dlouhou dobu v čele pražského planetária. Napsal také řadu knih pro širokou veřejnost a své publikace sám ilustroval. Například jeho atlas Souhvězdí vyšel v překladu do jedenácti jazyků.
Americká vesmírná sonda Juno by se měla dostat na oběžnou dráhu Jupiteru. Hlavním úkolem družice je prozkoumat jádro největší planety, která krouží okolo Slunce. Vědci by tak mohli odhalit historii celé Sluneční soustavy i tajemství jejího vzniku.
Planeta Mars se ve 13 hodin ocitla přesně naproti Slunci, v noci tak nastanou nejlepší podmínky pro její pozorování. Mars a Zemi dělí nejmenší vzdálenost za poslední dva roky, proto je podle odborníků Rudá planeta mimořádně jasná. Mars bude na obloze dobře patrný ještě několik týdnů. Na konci května bude jasnější než kterákoli z hvězd na noční obloze.
Celé odpoledne mohli lidé sledovat, jak malý tmavý kotouček planety Merkur putuje přes Slunce. Došlo totiž ke zvláštnímu miniaturnímu zatmění, kterému odborníci říkají zákryt. Mimořádný astronomický úkaz byl v Česku k vidění naposledy v květnu 2003.
Astronomům mizí důkazy o pohybu vesmírných objektů. Důkazy jsou totiž vyfotografované na starých skleněných deskách a tyto desky se chemickou reakcí postupně samovolně rozpadají a obrazy kosmických těles se ztrácí. Astronomové tomu říkají zlatá nemoc a hledají lék. Na skleněné desky fotografují už přes sto let a pro zkoumání vesmíru jsou nenahraditelné.
Světlo ze skleníků u polského města Turów nedaleko české hranice vadí i astronomům. Obávají se, že přijdou o první příhraniční rezervaci tmy v Jizerských horách, která je důležitá pro jejich pozorování. Přední český astronom Pavel Suchan dnes přišel za hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (STAN) s tím, zda se světelným smogem politici mohou něco dělat. Podle Půty se připravují jednání s polskou stranou.
Zemskou atmosférou večer proletěl další velmi jasný meteor, takzvaný bolid. Zaznamenaly ho i čtyři kamery Českého hydrometeorologického ústavu na Milešovce, v Seči, Kostelní Myslové a Svratouchu. Viděli ho také obyvatelé Prahy východ, kteří se dívali na oblohu směrem na jih.
Vývoj galaxií a tvorba hvězd, to jsou ve zkratce hlavní oblasti výzkumu astronoma Jana Palouše. Za svou celoživotní práci teď dostal Nušlovu cenu. Česká astronomická společnost ji každoročně uděluje lidem, kteří přispěli k rozvoji astronomie a příbuzných oborů.
V chilské poušti Atacama bude nejsilnější dalekohled na světě. Vybuduje ho Evropská jižní observatoř, jejímž členem je i Česko. Zařízení bude stát až miliardu eur a hotové by mělo být za 10 let.
Nová vesmírná loď Orion dnes z floridského Mysu Canaveral odstartovala ke svému prvnímu testovacímu letu. Ke startu došlo po jednodenním odkladu, který byl zapříčiněn nepříznivými povětrnostními podmínkami a problémy s ventily přívodu paliva do nosné rakety.
Na Manětínsku, na rozhraní Plzeňského a Karlovarského kraje, dnes astronomové a místní starostové vyhlásili oblast tmavé oblohy. Jde o místo, kde noční tmu nenarušuje světlo lidských sídel, a kde jsou proto ideální podmínky pro pozorování hvězd. V Česku už existují dvě oblasti tmavé oblohy – v Beskydech a Jizerských horách.
Jiřího Svobodu odmala fascinovala hvězdná obloha a záhadný vesmír. Dětský sen se mu splnil, když se coby vystudovaný astronom poprvé podíval dalekohledem do vzdálených galaxií vesmíru. V Česku patří tento talentovaný mladík, kterého na škole nejvíc bavila fyzika, k předním tuzemským vědcům. Se svým výzkumem boduje i v zahraničí. Je také jedním z mladých badatelů, kteří letos získali prestižní Prémii Otty Wichterleho.
Před rokem vyděsil obyvatele ruského Čeljabinsku a okolí meteorit. Při rozpadu zářil jasněji než Slunce a následná tlaková vlna způsobila škody za miliardu rublů. Vědci se nyní snaží odhalit, zda byl úlomkem většího celku, který by mohl být pro Zemi potenciální hrozbou. Při příležitosti dnešního prvního výročí získají úlomky z meteoritu i dnešní vítězové olympijských disciplín. Budou je mít v medailích.
Australští astronomové po 11 letech hledání našli nejstarší známou hvězdu. Prastará hvězda se prý objevila krátce po vzniku vesmíru před více než 13 miliardami let. Od Země je vzdálená asi 6 tisíc světelných let, což je z astronomického hlediska poměrně blízko. Slunce je od středu naší galaxie vzdáleno 26 tisíc světelných let. Vědci objev zveřejnili v časopise Nature.
Obce v okolí Manětína na severním Plzeňsku chtějí přilákat turisty na noční pozorování oblohy. Kvůli tomu osm starostů jedná s astronomy, jak vyhlásit takzvanou "oblast tmavé oblohy".
Čeští astronomové jako první na světě přesně vypočítali dráhu čeljabinského meteoritu. Devatenáctimetrové těleso, které se se Zemí srazilo letos v únoru, pochází z asteroidu blízko planety.
Astronomové objevili první planetu mimo naši sluneční soustavu, která má stejnou velikost a složení jako Země. Tím ale veškerá podoba s naším domovem končí. Kepler 78-b, jak se planeta jmenuje, totiž obíhá velice blízko své hvězdy a díky tomu tvoří její povrch láva. Existence života je na ní proto vyloučená.
Astronomové objevili v souhvězdí Kozoroha novou planetu. Podle vědců je relativně blízko - jen 80 světelných let od Země. Vesmírem pluje sama a neobíhá kolem žádné hvězdy.