Konec energetické společnosti Bohemia Energy poškodil řadu českých domácností i firem. Dělá stát pro lidi v energetické nouzi dost? A kdo všechno v regulaci trhu selhal?
Pomoc by měla státní rozpočet přijít na dvě miliardy korun. V nedělním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Podle litery zákona existuje Energetický regulační úřad (ERÚ) už dvacet let proto, aby v souladu s evropskou legislativou reguloval energetický trh. A to výslovně v zájmu spotřebitelů.
Krok správným směrem je podle ombudsmana nyní zastropování výše záloh u dodavatelů poslední instance. Problém to podle něj řeší ale jen dočasně. Lidé se totiž mohou dostat do problémů později.
V režimu DPI se v říjnu ocitlo 900 000 klientů společnosti Bohemia Energy, která ukončila činnost. Takzvaní dodavatelé poslední instance lidem vyměřili několikanásobně vyšší zálohy, než dosud platili.
Samotná cena za spotřebovanou megawatthodinu se ale například u nejběžnější sazby D02 zdvojnásobí. Zatímco dosud za megawatthodinu platili lidé 1700 korun bez DPH, nově to bude 3120 korun.
Havlíček vedle toho v úterý oznámil, že podal trestní oznámení na firmu Bohemia Energy kvůli nabízení služeb v době ukončování činnosti a účelovému převádění majetku.
Vedoucí právní poradny dTest Jana Marková upozorňuje na zvýšenou aktivitu takzvaných energošmejdů, kteří často za vytipovanými lidmi osobně dochází, nebo se snaží kontaktovat telefonicky.
„Ty stropy jsou momentálně nastavené tak, aby si všichni v následujících týdnech bez problému stačili vyřídit přechod k běžným dodavatelům,“ řekl Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
‚Ministerstvo průmyslu a obchodu a zejména Energetický regulační úřad měly situaci hlídat. Bohemia Energy zkrachovala na Slovensku o 14 dní dříve než v Česku. Mělo se na to reagovat,‘ říká Maláčová.
Ministr průmysl a obchodu chce podle svých slov pomoct ohroženým rodinám. Dříve uvedl, že asi desetina českých domácností ohrožených energetickou chudobou bude mít nárok na jednorázové dávky.
Podle výpočtu Energetického regulačního úřadu domácnosti s vysokou elektřinou teď na zálohách můžou zaplatit až 7000 měsíčně, za plyn i přes 15 tisíc korun.
U dodavatelů poslední instance mohou klienti zůstat až půl roku, institut ale slouží primárně jako záchranná síť, aby lidé nezůstali bez elektřiny a plynu, uvedl Stavislav Trávníček.
Vláda v reakci na rostoucí ceny energií promine lidem za listopad a prosinec DPH. Ministerstvo financí má také připravit novelu zákona o DPH a oslovit Evropskou unii.
V tisku se ve středu dočtete, že podraží i železniční doprava. České dráhy chystají zvýšení cen už od prosince, kilometrový tarif chce zvednout v průměru o 3,2 procenta, píšou Hospodářské noviny.
Důvodů je několik. „Jednak je to zdražení plynu, dále zdražily emisní povolenky a do toho se zvedla ekonomika po covidu, takže stoupla poptávka po energiích,“ podotkl Beneš.
Petr Fiala (ODS) dává situaci spojenou s ukončením činnosti dodavatelů energií za vinu ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) a Energetickému regulačního úřadu (ERÚ).
Bohemia Energy tvrdí, že svým závazkům vůči zákazníkům, zaměstnancům, bankám i dodavatelům dostojí. Odmítla názory, že využívala nekalé či klamavé obchodní praktiky.
Bohemia Energy by nyní podle obou úřadů měla zajistit „včasné mimořádné vyúčtování za dodávky elektřiny a plynu u všech svých zákazníků“ a předat informace o nich dodavatelům poslední instance.
Stát nelze podle soudce Ondřeje Růžičky vinit z toho, že společnost, se kterou žena plánovala uzavřít smlouvu na manažerskou pozici, nectila presumpci neviny. Rozhodnutí není pravomocné.
„Vláda, celá politická reprezentace a Energetický regulační úřad musí jednat rychle, situaci je třeba nyní rychle stabilizovat,“ sdělil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.