„Je to o tom, že se něco houpe a současně to pomůže dobré věci, je to houpačka, je to hope (naděje), je to slovní hříčka. Doufám, že to tady zůstane dlouho,“ řekl Černý.
Dašovský mlýn potřeboval hospodáře, a tak sourozenci - pražská porodní asistentka, a úspěšný lékař, opustili svou slibnou kariéru v Praze a jeli se hospodařit na venkov. I se svým městským šatníkem.
Svatopluk Bauman, který ve svém věku nechápal, co se kolem něj děje, byl nejprve umístěn do pražského zámečku Jenerálka, který gestapo vyčlenilo pro internaci dětí odbojářů, celkem jich tam bylo 50.
Zchátralý mlýn koupilo město v dražbě za 405 tisíc korun a začaly padat návrhy, co se skoro 300 let starou stavbou udělat. Zatím se tam ale nic neděje.
Pochází ze začátku 19. století, bytelné trámy ve složitém soukolí vytesali z dubů, které vyrostly v 17. století a celý se otáčí o 360 stupňů. Mechanismus ale rozpohybuje majitel jen někdy pro radost.
Vzácný vodní mlýn v Trhonicích u Jimramova dostává svou původní podobu. O záchranu jedné z nejohroženějších památek Žďárska usiluje jeho majitelka. Architektonický skvost z poloviny 16. století zdědila po svých prarodičích a má smělý plán - za dva, tři roky z něj udělat lákadlo pro turisty. Památkáři jsou ale skeptičtější, prý je v něm práce na dalších sto let.
V Kolovči na Domažlicku se dnes opět roztočily lopatky zdejšího zázračného mlýna, který přemílá staré báby na mladice. Obec láká ale i na další, bohatý program.
Uvolněné kameny v objektu Dolského mlýna u Jetřichovic na Děčínsku se dnes pokusí zajistit brigádníci. Návštěvníci proto musí počítat s omezením při návštěvě této oblíbené turistické atrakce.
Opárenské údolí na Litoměřicku o víkendu ožilo. Nadšenci z Asociace turistických oddílů mládeže totiž spustili obnovené kolo v tamním mlýně. Spolu s tím tak začali používat i nové protipovodňové opatření na Milešovském potoce. Na slavnostním otevření byla i původní obyvatelka mlýna.
Unikátní prostory získali vědci v jihočeských Vodňanech. Zrekonstruovaný starý mlýn nabízí vědcům z celého světa zkoumajícím životní prostředí prostor pro setkávání i výzkum. Stará se o něj Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.
Vesnice Korňa na severozápadě Slovenska je známá svým ropným pramenem. Tamnímu starostovi to jako atrakce nestačilo a rozhodl se, že přímo v centru obce postaví větrný mlýn. Naštval tím ale českého autora projektu, který starostovi vyčítá, že nový větrný mlýn vypadá jinak než jeho předloha.
Vodní mlýny můžeme v dnešní době obdivovat především ve skanzenech, ale i tyto stavby čas od času potřebují opravu. Pak ke slovu přicházejí sekerníci. Jedním z nich je i František Mikyška ze Sedlčanska, který se pyšní titulem nositel tradice lidových řemesel a je také největším výrobcem a opravářem mlýnských kol u nás. Za sebou už má práci na čtyřech desítkách mlýnských kol.
Ojedinělý zážitek měly včera večer desítky lidí, které přišly na prohlídku dvou roubených vodních mlýnů ve skanzenu v Zubrnicích na Ústecku. Jeden z nich navíc ještě běžně přístupný není, protože ho teprve dokončují. Na dvanáctikilometrovém Lučním potoce bývalo 25 mlýnů. Nevšední prohlídka začala v jednom z nejmenších a nejmladších z nich, který pochází z poloviny 18. století.
Poslední, alespoň částečně zachovalý mlýn v údolí řeky Dyje v katastru obce Havraníky na Znojemsku čekají opravy. Správa Národního parku Podyjí zabezpečí zdi rozpadající se bývalé Papírny v lokalitě Devíti mlýnů a zakonzervuje je. Vznikne zde jednoduchá expozice pod širým nebem o historii mlynářství a lidem nabídne i úkryt před nepřízní počasí. Práce začaly na sklonku roku vykácením stromů, které ohrožovaly statiku objektu.
V roce 1910 vyrostla na břehu Chrudimky v Pardubicích stavba, která měla připomínat Ištařinu bránu v Babylonu. Právě s touto inspirací postavil známý architekt Josef Gočár Automatické mlýny. Unikátní komplex se dnes v rámci Dne architektury otevírá i veřejnosti.
Čeští mlynáři pomalu stárnou a aby mlynářské řemeslo nevymřelo, starší odborníci na mouku školí své další nástupce. V Česku totiž není učební obor, který by novou generaci mlynářů zajistil. Neexistuje už dvacet let, ale teprve teď to začíná být vidět i v praxi. Náhradou mohou být rekvalifikace.
Potápěči vylovili z dutiny pilíře Karlova mostu v Praze unikátní nález. V poškozených základech devátého pilíře našli odborníci před několika dny mlýnský kámen, který se v době budování mostu pro stavbu používal. Kámen chce Státní památkový ústav umístit do expozice o Karlově mostě, která se připravuje.