Když porovnáme, kolik času tráví zaměstnanci v práci, jsou na špičce Evropské unie Britové. Týdenní průměr v celé Unii je zhruba 40 hodin a Češi jsou mírně nad ním.
Česká armáda má doplatit zhruba čtyřiceti vojenským záchranářům 50 milionů korun. Krajský soud v Ostravě rozhodl, že jim velitelé nesprávně propláceli čtyřiadvacetihodinové služby. Armáda jim totiž polovinu směny neuznávala jako přesčas, ale pouze jako pohotovost.
Strojvedoucí z Německa jdou znovu do stávky. Od dnešních 15 hodin se chystají bojkotovat nákladní dopravu, od středeční noci také osobní vlaky. K pravidelnému jízdnímu řádu se chtějí vrátit až v pátek ráno.
Státní úřad inspekce práce se nedávno zaměřil na záchranné služby po celé republice. Inspektoři provedli kontroly ve všech státních i dvou soukromých zařízeních. Z patnácti kontrolovaných záchranek jich deset porušilo předpisy. Lékaři tam totiž zůstávají ve službě déle než povolených dvanáct hodin. Záchranné služby dostaly pokuty v řádech desítek tisíc korun.
Česko čelí kritice za legislativu upravující vztah zaměstnavatelů a zaměstnanců. Evropský výbor pro sociální práva při Radě Evropy tvrdí, že Česká republika porušuje sociální chartu. Kritizuje, že v české legislativě nejsou dostatečně omezené přesčasy nebo za ně není zaručena náhrada. Další nedostatky se podle výboru týkají krátkých výpovědních lhůt, nízkého odchodného či obtížnosti svolat stávku při neúspěšném kolektivním vyjednávání.
Zdravotnická záchranná služba v Libereckém kraji se dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů. Stejný problém mají také v Ústeckém kraji. Doteď řešily problém s nedostatkem doktorů přesčasové hodiny, kterých odsloužili lékaři stovky za rok. Od Nového roku ale zákon přesčasy omezil, a tak mohou podle vedení krajů nastat problémy.
Záchranným službám hrozí, že jim budou chybět lékaři. Koncem roku má totiž vypršet platnost přechodné legislativy, která umožňuje odsloužit víc přesčasových hodin. Nově by se jejich počet měl snížit o víc než polovinu – z víc než tisícovky na ani ne pět set. V některých krajích si přitom už teď půjčují doktory z jiných regionů, aby pokryli služby.
Některé záchranky se bojí, že jejich lékaři nebudou moci sloužit tolik přesčasů jako doposud. Už teď mají doktorů málo a od příštího roku by se to mohlo zhoršit. Strach mají hlavně záchranné služby v regionech, v Praze je však situace jiná a omezení se bude týkat jen několika zaměstnanců.
Záchranné služby bijí na poplach. Mají málo lékařů. Od začátku příštího roku by se situace mohla ještě zhoršit. Přestane platit výjimka Evropské unie na počet přesčasových hodin, které doktoři mohou odsloužit. Přesčasy se jim sníží ze zhruba 1090 hodin o více než polovinu na 416 hodin. Například vedení středočeské záchranné služby se bojí, že mu budou v terénu chybět lidé.
|Petr Medek, Tereza Bartůňková, mta, Veronika Neprašová|Zprávy z domova
Až stovky nových žalob budou nejspíš řešit soudy kvůli neoprávněným přesčasům, které policisté a další příslušníci bezpečnostních složek musí odsloužit zdarma. Ročně jich je až 150 hodin. O tom, že je ale vedení policie často zneužívá jako řešení nedostatku lidí, teď rozhodl Nejvyšší správní soud.
Nejvyšší správní soud dal za pravdu policistům, kterým se nelíbilo, že musí měsíčně odpracovat až 150 přesčasových hodin zadarmo. Vyplývá to z rozsudku, který získala Česká televize. Neplacené přesčasy můžou policistům jejich nadřízení uložit, pokud jde o "důležitý zájem služby". To ale podle soudu není situace, kdy přesčasy nahrazují nedostatek pracovníků.
Hasiči a policisté musejí i nadále sloužit až 150 hodin přesčasů ročně bez nároku na odměnu nebo náhradní volno. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákona o služebním poměru.
Kvůli množství práce stále více Britů v zaměstnání raději neobědvá. Jde možná o dobrý přístup k práci, nakolik je ale tento vhodný pro zdraví člověka? Nad touto otázkou se zamýšlí odborníci z dobročinné organizace YMCA. Podle výsledků jejích průzkumů se britští zaměstnavatelé se snaží mezi zaměstnanci šířit pocit, že přestávka na oběd nebo na cvičení je nezdravá věc.
Jiná pravidla pro práci přesčas a změna tarifních platů na smluvní mzdy. Přesně to navrhl ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) v novele zákoníku práce, kterou minulý týden předložil v Senátu. Reakce odpůrců přišla brzy - zdravotnické odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Vadí jim, že s nimi ministr plánované změny neprojednal. A také to, že chce přesčasovou práci lékařů legalizovat.
Změny v pracovní době lékařů je nutné řešit, za současné praxe totiž dochází k porušování zákona. Shodl se na tom ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) se zástupci nemocnic a záchranných služeb. Podle plánů ministerstva by se měla pracovní doba ve zdravotnictví prodloužit o 8 hodin. Změnu chce resort prosadit do novely zákoníku práce.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) by v Senátu chtěl prosadit změny v přesčasech zdravotníků. Do novely zákoníku práce, o které bude horní komora jednat, chce resort prosadit navýšení jejich základní pracovní doby o 8 hodin týdně. Tím by se podle Julínka mělo vyřešit dosavadní překračování limitů zákoníku práce.
Další protesty lékařů nás možná čekají kvůli novele zákoníku práce. Ministerstvo zdravotnictví chce totiž do normy přidat změny v přesčasech ve zdravotnictví. Lékařům by se tak například prodloužila pracovní doba o osm hodin, o stejný počet by jim klesly přesčasy. Lékařské odbory už oslovily poslance, aby takový návrh nepodpořili.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Rozumím | Další informace
