Zdravotnictví bylo postavené na tichých dohodách. Čekalo se, kdy to bouchne, říká šéf asociace nemocnic
Šest tisíc lékařů z nemocnic po celém Česku dalo od prosince výpovědi z přesčasů. Protestují tak proti změnám v zákoníku práce, které jim podle nich znemožňují pokrýt nepřetržitý provoz v nemocnicích. „První možností je, že se vezmou peníze a nasypou se lékařům. Je ale možnost si říct, že je to příležitost k restartu,“ vysvětlil pro Radiožurnál ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a místopředseda Asociace nemocnic David Feltl.
Jak to teď vypadá přímo ve Všeobecné fakultní nemocnici? Kolik lékařů odmítlo sloužit přesčasy?
Teď to vypadá zatím dobře, protože je listopad. Ať to ale nebagatelizuji, výpovědi nám podalo zhruba 300 lékařů z celkových 1250, takže asi čtvrtina.
Pokud trošku ubereme přesčasové práce a pokud máme zároveň přidat lékařům peníze, tak nemůžeme mít úhradovou vyhlášku, která nás nutí k vysoké produkci, vysvětluje David Feltl
Pokud by se skutečně stalo, že od prosince tito lékaři nebudou pracovat přesčas, bude VFN schopna zajistit veškerou péči? Máte nějaký plán, jak to řešit?
Veškerou péči určitě nezajistíme. Kdybych měl jít do detailů, rozdělil bych to na dvě skupiny: na některých klinikách nepadla výpověď přesčasů žádná, takže tam pojedeme normálně.
Pak jsou kliniky, kde těch výpovědí je hodně a tam nějakým způsobem provoz budeme muset omezit buďto tím, že zavedeme směnný provoz, nebo zavřeme kus té kliniky, nebo kombinaci obojího.
Jak jsou na tom nemocnice po celé zemi? Víte, kde je nejvíc nespokojených doktorů?
Je to zhruba všude podobné. Jako Všeobecná fakultní nemocnice nijak nevynikáme, takže to, co popisuji za nás, je v zásadě průřez Českem.
Jak se k tomu stavíte jako ředitel nemocnice i jako zástupce Asociace nemocnic České republiky? Mají lékaři, kteří si chtějí vyjednat lepší pracovní podmínky, vaši podporu?
Jsou dvě varianty, co se s touto situací dá dělat. Zdravotnictví bylo doteď postaveno na soustavě různých tahů, tlaků, protitlaků, džentlmenských, tichých dohod. Nějakým způsobem to fungovalo, nikdo s tím nic nedělal a čekalo se, kdy z nějaké strany bouchne. Teď se to stalo při zákoníku práce a přesčasů.
První možností je, že se vezmou peníze a nasypou se lékařům a všichni řeknou: „fajn, tak jdeme dál“. To bych považoval za vyhozené peníze, naprostý nesmysl a promarněnou příležitost.
Pak je možnost si říct: dobře, je to příležitost k restartu. Pojďme se na to podívat trošku komplexněji. Pojďme se podívat na to, jak probíhá tvorba úhradové vyhlášky. Na co konkrétně peníze, kde se dává moc, kde se dává málo? Jak třeba racionalizovat síť zdravotnických zařízení nebo péči?
Lékaři si jako viceprezidenta zvolili Jana Přádu. Je lídrem protestů za omezení přesčasů v nemocnicích
Číst článek
To bude ale asi běh na hodně dlouhou trať, pokud to takto bude.
To každopádně. Na druhou stranu, pokud to má skončit, že se vezmou někde peníze a hodí se do platových tabulek, tak to považuji za naprostý nesmysl.
Souhlasíte s tvrzením, že nový zákoník práce neumožňuje legálně pokrýt nepřetržitý provoz nemocnic?
Záleží na tom, čemu říkáte nový zákoník práce.
832 hodin není to, co byste prosazoval?
Beru prostě to, co je. Beru jako realitu, že bude zpátky 416 zpátky, mluví se o tom jako o hotové věci, tak beru, že se to stane. Beru jako hotovou věc, že nebudou dvanáctihodinové směny, ale čtyřiadvacetihodinové, které chtějí všichni aktéři systému. S tím jsem schopen nějakým způsobem žít.
Zásadní problém je, že pokud trošku ubereme přesčasové práce a pokud máme zároveň přidat lékařům peníze – obojí umíme a obojí zvládneme – tak ale nemůžeme mít úhradovou vyhlášku, která nás nutí k vysoké produkci, to znamená k dělání hodně výkonů. To není možné a musí se systém změnit.
Začneme tím, že budeme sekat přesčasy, to znamená ubírat hodiny práce, ale na to musí navazovat nějaký krok B a, C a D – například podívat se na to, jakým způsobem je financovaná péče v nemocnicích a i s tímto něco udělat.
