„Minulost, která vás může na jednu stranu posilovat, vás taky může zničit,“ popsala Radiožurnálu v pořadu Host Lucie Výborné Duffková, která založila centrum pro léčbu závislostí Alkos.
Spisovatelka Iva Pekárková se vrátila z několikatýdenního pobytu na Ukrajině. „V Charkově neustále zní poplachy,“ řekla v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Patří mezi komerčně nejúspěšnější české spisovatelky a podle svých slov prodala už více než 700 tisíc knih. „Vím, že mi žádná literární cena nehrozí,“ přiznává Radka Třeštíková.
Stvůra, Vesnice a Vetřelec, to jsou díly detektivní trilogie, kterou v krátké době napsala Kristýna Trpková. Psát začala až v těhotenství s třetím dítětem.
Od ruské invaze na Ukrajinu uplynuly skoro dva roky. Podle novinářky francouzského deníku Le Monde Sylvie Kauffmannové Západ přehlížel varovné signály, řekla to v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Román Těla od Kláry Vlasákové řeší emancipaci, mateřství, pocit vlastní užitečnosti nebo generační spory. „Pocit neužitečnosti je pro člověka, zvlášť v současné době, zásadní,“ popisuje spisovatelka.
„Holkám se má dařit ve vztazích, mají mít spoustu kamarádů. A tak je v tom od malička trénujeme, zatímco kluky-autisty klidně necháme, ať si někam zalezou,“ srovnává Clara Törnvall.
„Izrael byl založen lidmi, kteří přežili holokaust a vždy se cítili ohrožení, protože měli své zkušenosti," popisuje izraelská spisovatelka nejistotu v izarelské společnosti.
Na první pohled to může vypadat, že vyhledává hlavně ženská témata vytlačovaná na okraj společnosti. „Nikdy to nebylo tak prvoplánové,“ říká spisovatelka.
„Myslela jsem si, že budu mít ateliér na Montmartru. Odjela jsem bez znalosti jazyka, bez jistot. Přes den jsem neměla co jíst, ale večer jsem si užila“ popisuje výtvarnice Martina Skala.
Aleně Mornštajnové vyšel román Les v domě. „Hrdinka lže, protože je to její obrana vůči vnějšímu světu. Uprostřed lží vyrůstá a považuje je za normu,“ přibližuje spisovatelka.
„Pracuje se, když dítě spí. Jakmile se mu začnou klížit oči, všechno kolem něj odpadá a já vytahuju knihu nebo sedám k počítači a vůbec mi nevadí, že byt vypadá příšerně,“ přiznává spisovatelka.
Od cestovních deníků Tomáše Brolíka po časosběr Ondřeje Soukupa, reportáže v knize Chleba z minového pole zachycují zemi, kde se válčí, region po regionu. Editorkou knihy je Marie Iljašenko.
V Neděli odpoledne vypráví příběh Teodora, jeho podivínské matky a otce, který v neděli odchází z bytu. „Největším problémem rodinných vztahů je nedostatek komunikace a sebereflexe,“ říká Hanišová.
Monika Zgustová prožila dvojí exil: první, když v 16 letech odjela s rodiči přes Indii do Spojených států, a druhý, když se po několika letech studií sama rozhodla odjet z Ameriky do Španělska.
Když se v roce 2015 objevila nenávist proti uprchlíkům ze Sýrie, rozhodla se spisovatelka Vesna Evans, že na papír přenese své zkušenosti z doby, kdy s rodiči utíkala před válkou v Jugoslávii.
V mystických severských pustinách se na přelomu let 1944 a 1945 přehnala takzvaná laponská válka. Jako téma pro svůj debutový román si jí vzala začínající finská autorka a sklidila za něj ovace.
Kanadská autorka Shari Lapena si v posledních pár letech podmanila české čtenáře thrillerů a detektivek. Do Prahy nedávno přijela představit svojí nejnovější knížku Nepříliš šťastná rodina.
„Snažila jsem se poctivě proniknout do nitra církve, ale něco mě pořád odrazovalo. Jako žena jsem se tam necítila úplně dobře. Vadí mi také zneužívání žen kněžími,“ říká autorka knihy Bílá Voda.
Běloruská autorka románu Na zasněžený ostrov popsala své zkušenosti ze života na stockholmském předměstí. Promluvila i o tom, že život v Bělorusku je současně pro mnohé lidi životem ve strachu.
Stýblová byla zakladatelkou první neurologické jednotky intenzivní péče. Napsala také 23 beletristických knih. V roce 1986 obdržela za knihu Princ a Skřivánek cenu Hanse Christiana Andersena.
Karin Bojsová vedla přes 20 let vědeckou rubriku v největším švédském časopise Dagens Nyheter. Za knihu Mých prvních 54 000 let, ve které mapuje původ a chování našich prapředků, dostala řadu ocenění.
Babička, Divá Bára, Chytrá horákyně nebo Princezna se zlatou hvězdou – za všemi těmito příběhy stojí osobnost naší slavné spisovatelky Boženy Němcové. Ta se narodila přesně před dvěma sty lety.
„Porotci vyjednávali pět hodin a pak řekli, že se jinak rozhodnout nemohli. Obě oceněná díla zpracovávají společensky stejně důležitou látku a jsou stejně kvalitní,“ říkám amerikanistka Ulmanová.
Temperamentní spisovatelka, která o sobě tvrdí, že se neumí brát vážně, diskutovala o feminismu, vyhnanství i důležitosti humoru během Noci myšlenek na Francouzském institutu v Praze.