„Někdy mobilní telefon nelokalizuje člověka úplně přesně. To znamená, že číslo přejezdu pomůže k přesné lokalizaci události,“ vysvětluje mluvčí hasičů Martin Kavka.
Na tísňové lince 158 policisté loni přijali 1,4 milionu hovorů, vzrostl i počet tísňových SMS. Podle mluvčí Policejního prezidia Hany Rubášové za to může větší informovanost i důvěra občanů.
Na linky tísňového volání 112 a 150, které mají ve své působnosti hasiči, a na policejní linku 158 bude možné od sobotního večera posílat v tísni také textové zprávy, tedy SMS.
V úterním tisku se dočtete, že tísňové linky českých záchranných služeb jsou přetížené dotazy lidí s koronavirem. Záchranáři tak mnohdy suplují práci praktiků, píše Deník N.
Hradištko u Štěchovic ||Ondřej Golis|Zprávy z domova|Původní zpráva
Neznámý muž zneužil tísňovou linku. Nahlásil fiktivní nehodu nákladního vozu se dvěma osobními auty u Chodové Plané se čtyřmi zraněnými. Na místo přijely všechny složky IZS včetně vrtulníku.
Hasiči se proti své vůli stávají zámečníky. Lidé je zneužívají k otevírání zabouchnutých dveří domů a vozidel, i když nejde o život. Hasiči ale mohou za zbytečný výjezd chtít i několik tisíc korun.
Lidé v nouzi se stále častěji obrací na tísňovou linku 112. Její operátoři jen loni přijali v Česku více než tři a půl milionu hovorů. Číslo, na kterém se lze dovolat pomoci hasičů, policie i záchranářů, funguje po celé Evropské unii, dále také v Norsku, Švýcarsku nebo třeba Turecku. V Česku existuje přesně jedenáct let
Textové zprávy sehrály důležitou roli při zneškodnění teroristů při nedávných útocích v Paříži. Pracovník tiskárny, který se před útočníky schoval pod dřez, pomocí SMS komunikoval s policií. Ta i díky tomu útočníky zneškodnila. V Česku mohou poslat esemesku na tísňovou linku jen neslyšící. Záchranné složky lidem radí, aby v podobných případech také kontaktovali přes textové zprávy své blízké.
Denně zavolá na Zdravotní záchrannou službu Libereckého kraje kolem dvou set lidí. Často se jedná o otázku života a smrti, někteří lidé však na linku 155 zavolají, i když akutní pomoc nepotřebují. Podle záchranářů si tak chtějí zjednodušit situaci nebo si ušetřit cestu k lékaři.
Jihočeská policie má nové operační středisko pro celý kraj. Sídlí v Českých Budějovicích a sloučila se do něj všechna dosavadní okresní operační střediska. Policisté tak mají v jedné velké místnosti přehled o dění v celém kraji. Policie tak postupně slučuje centrály ve všech krajích.
Tísňová linka 156 městské policie v Karlových Varech pracuje v novém režimu. Do projektu se zapojila i další čtyři velká města z okolí - Ostrov, Nejdek, Sokolov a Chodov. Systém by měl zajistit, aby se lidé dovolali do správné služebny městských strážníků. To se až dosud úplně nedařilo.
Záchranná služba Ústeckého kraje má nové operační středisko. Díky modernímu vybavení budou mít operátoři lepší zázemí pro vyřizování tísňových volání. Za rok jich přijmou na 170 tisíc.
Zůstat zraněný a bez pomoci může být pro zdravého člověka kritické. Pro seniory a tělesně postižené je to doslova život ohrožující. Předejít tomu mohou nejen v České Lípě díky tísňové lince Anděl Strážný. Provozuje ji soukromá bezpečnostní agentura a senioři si mohou v případě potřeby zavolat pomoc nebo nechat ohlídat užívání léků.
Tísňové linky, které mají sloužit lidem v nouzi, jsou v Ústeckém kraji neustále zneužívané. Lidé volají, třeba když potřebují poradit s telefonem nebo jen pro zábavu. Takových telefonátů je 95 procent. Vtipálkové ale většinou nevědí, že za zneužití tísňové linky můžou dostat pokutu až 100 tisíc korun nebo dokonce skončit před soudem.
Výpadek linky 155, kvůli kterému začátkem října zemřel nemocný muž v Mariánských Lázních, zavinila technická závada v kombinaci s lidskou chybou. Dospělo k tomu společné vyšetřování operátora, policie a karlovarské záchranky.
Záchranáři doporučují volat při zdravotních problémech na tísňovou linku 155. Při použití mezinárodního čísla 112 se lidé dovolají na krajské dispečinky hasičů, které je musí přepojovat. O to déle pak potřebná pomoc dorazí.
Zvonění telefonu je na operačním středisku záchranné služby Královéhradeckého kraje slyšet téměř neustále. Každý telefonát je specifický a dispečeři jich vyřizují průměrně dvě stě za čtyřiadvacet hodin. Často jde o velmi vypjaté situace, které vyžadují velmi opatrný přístup.
Mezi zdravotníky na Zlínsku klesá popularita tísňové linky 112. Ukazuje se totiž, že její dispečeři nejsou vyškolení pro poskytnutí první pomoci přes telefon. Osoby zraněné nebo s nevolností by tak měly rovnou volat lékaře - linku 155.
Pražané se zlepšují v první pomoci. Díky spolupráci s dispečinkem záchranky se podaří laikovi správně začít s oživováním při zástavě srdce až v 80 procentech případů. Informovala o tom pražská záchranka.
Lidé často neumí popsat místo, kde došlo k požáru nebo nehodě. Stěžují si na to liberečtí hasiči, kterým to komplikuje práci. K nehodám nebo požárům se kvůli tomu někdy dostávají se zpožděním.
Zneužívání hovorů na tísňovou linku, ať už úmyslné nebo neúmyslné, komplikuje práci záchranářům. Drtivá většina všech hovorů, které jejich operátoři přijmou, je takzvaně netísňových. Potvrzuje se to i na operačním středisku hasičů Královéhradeckého kraje.
Telefonní číslo 112 je nejvíce zneužívaná tísňová linka. Jen necelých 7 procent volání je oprávněných. Operátoři dispečinku v Pardubickém kraji v loňském roce přijali přes 160 tisíc tísňových volání, z toho bylo jen necelých 11 tisíc výjezdů.
Celkem 70 případů zneužití tísňové linky loni vyšetřovali jihomoravští policisté. Takových případů je přitom rok od roku více. Pokud se volání opakují a policie musí zbytečně vysílat hlídky někam, kde k ničemu nedošlo, řeší to jako přestupek a volajícímu hrozí pokuta.
Záchranky musí stále častěji řešit zbytečné výjezdy. Lidé například požadují příjezd sanitky, přestože by si k lékaři mohli dojít sami. Množí se také případy zneužívání tísňové linky. Nejčastěji volají děti, které se nudí ve škole, opilci nebo vtipálci. Riskují tak pokutu až 100 tisíc korun nebo týden zablokovaný mobil.
Děti, které se nudí ve škole, opilci nebo vtipálci. Takoví lidé volají nejčastěji na tísňovou linku libereckých hasičů. Podle dispečerů je ze zhruba tří set hovorů, které denně přijmou, většina zbytečných. Lidé také často ohlašují požáry a nehody, které se vůbec nestaly a nebo neumí popsat, kde k událostem došlo.
