Celé Portugalsko stávkuje. Hrozí mu osud Irska?
V Portugalsku dnes odbory pořádají generální stávku. Objevily se dokonce rané úvahy o předčasných volbách podobně jako v Irsku, jehož premiér je pod tlakem poté, co musel požádat o půjčku Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond. Analytici finančních trhů už mluví o Portugalsku jako o tom, kdo je další na řadě. Jak se na to dívají přímo v zemi, která kdysi dobývala celý svět, a teď se v Evropské unii ekonomicky propadá už i mezi postkomunistické státy? Zjišťoval to náš zvláštní zpravodaj v Portugalsku David Koubek.
„Není to nevyhnutelné, ale pravděpodobnost je velká,“ říká o tom, zda si Portugalsko bude muset půjčit peníze z evropských záchranných mechanismů šéf Portugalské konfederace obchodu a služeb João Vieira Lopes.
Reportáž Davida Koubka ze stávkujícího Lisabonu o ekonomických problémech Portugalska
„Je to možné, dokonce pravděpodobné, pokud se nezmění situace na trzích,“ shoduje se s ním ekonom z Lisabonské univerzity Pedro Lains.
„To, že náš premiér prohlašuje, že si nebudeme muset půjčit, nic neznamená. Před pár dny říkal irský předseda vlády to samé,“ dodává Lains. Oba se shodují také na tom, že na Portugalsko tlačí finanční dravci – tedy spekulanti.
Problémy vnucené zvenčí
Analytici už dokonce vyčíslují, kolik miliard si země bude muset půjčit. Politici se stále snaží trhy uklidnit a tvrdí, že Portugalsko je v úplně jiné situaci. Skutečně, nemá takový deficit ani dluh jako Řecko, a má zdravé banky na rozdíl od Irska. I když problémy můžeme jít hledat do zdejších finančních ústavů. Zadlužená není jen portugalská vláda, ale i domácnosti.V Portugalsku se málo spoří a to vytváří další tlak zvenčí.
„Každý rok si musíme v zahraničí půjčit částku odpovídající 10 procentům HDP,“ uvádí Lains. Vláda proto musí škrtat, ať chce nebo ne. Jenže utahování opasků včetně plánovaného zvýšení daně z přidané hodnoty může přiškrtit i ekonomiku a tím i schopnost splácet. Samotná vláda předpovídá v příštím roce růst jen 0,2 procenta.
„Máme za to, že politici neměli odvahu podívat se na to, co by měl stát skutečně dělat, a tam, kde není třeba přítomnosti státu, by se měl stát stáhnout. Vláda udělala plošné škrty. Jenže až krize přejde, vrátí se nám zase ty stejné strukturální problémy,“ konstatuje zástupce podnikatelské sféry Joao Lopes.
Ekonom Pedro Lains ovšem vládu brání. Tvrdí, že problémy jsou do velké části vnucené zvenčí. Portugalsko se muselo otevřít světu, a zkrátka nebylo sto ustát tlak konkurence, která je schopná pracovat na sobě rychleji. Například Čína vytlačila z trhů portugalský textil.
„Portugalský stát se snaží o strukturální změny. Třeba reforma sociálního systému, nebo trh práce. Mnoho se toho za poslední léta změnilo k lepšímu. Jediná věc, co teď v této situaci může portugalská vláda udělat, je snížit deficit. A zachovat přitom aspoň nějakou sociální spravedlnost a neudusit ekonomiku,“ říká Lains.
Zástupce podnikatelské sféry je ale vůči současné menšinové vládě Socialistické strany, která měla v minulém období absolutní většinu, kritičtější. Samotná země si prý může částečně za své problémy a nízký růst v posledních letech. Například špatným využitím evropských fondů.
„Portugalsko investovalo do infrastruktury. Některé stavby sice byly potřeba, to ano. Ale neinvestovalo se do služeb a do výroby,“ říká zástupce malých a středních podniků, které dávají práci většině zaměstnanců. Oba dva se ale shodují, že vše chce čas – ať už na reformy na trhu práce, zeštíhlení státu nebo na vylepšení vzdělávacího systému. Bez schopných manažerů totiž země nebude mít výkonné firmy.
Bez eura by to už nešlo
Portugalci by společnou evropskou měnu, či Frankensteina, jak ji nazval nedávno jeden portugalský komentátor, mohli proklínat. Zdejší vláda má malý manévrovací prostor. Velká část portugalské ekonomické politiky se ve skutečnosti rozhoduje ve Frankfurtu a Bruselu, a na Lisabon zbyly brutální rozpočtové škrty.
„Nemůžeme se ohlížet na země střední Evropy, které nejsou v eurozóně a neutrpěly proto tolik současnou krizí,“ tvrdí ekonom Lains. Portugalsko je velmi závislé na sousedním Španělsku, a jakmile to vstoupilo do eurozóny, menší soused neměl jinou možnost.
Úvahy o návratu portugalského escuda tu téměř všichni odmítají. Slabší escudo by totiž znamenalo, že Portugalsko bude platit ještě víc za půjčky, které si vzalo v eurech. Bude tedy muset doufat, že se skutečně dostane z krize samo a nebo s pomocí.
Na příjezd lidí z MMF, kteří už jednou museli zemi tahat z problémů tady neradi vzpomínají. Prý jsou tu ale někteří pravicoví politici, kteří se pomalu chystají vyhrát na jaře předčasné volby, a příjezd ekonomů z Washingtonu si vlastně i docela přejí.
