Češi budou možná stavět v Brazílii metro a cementárny

Češi by v brazilské Amazonii mohli postavit nové nadzemní metro a cementárny. Takovou nabídku včera dostal prezident Václav Klaus od zastupujícího guvernéra státu Amazonas Omara Azize na státní návštěvě Brazílie. Federativní brazilský stát Amazonas se totiž snaží vybudovat novou infrastrukturu, aby se mohl ekonomicky lépe rozvíjet.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Klaus  při návštěvě brazilského města Manaus

Václav Klaus při návštěvě brazilského města Manaus | Foto: Kancelář prezidenta republiky

Brazilský stát Amazonas je sice téměř 20krát větší než Česká republika, žijí v něm ale jen necelé čtyři miliony obyvatel a z toho téměř polovina z nich bydlí v hlavním městě Manaus. Většinu území státu Amazonas totiž zabírá deštný prales a to ho staví do velmi specifické pozice, říká velvyslanec České republiky v Brazílií Ivan Jančárek:

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž z Amazonie připravila reportérka Českého rozhlasu Naďa Bělovská.

"Ne nadarmo se říká, že to jsou plíce planety. Je to největší deštný prales na světě a rozkládá se na rozloze asi 6 milionů kilometrů čtverečních, z čehož 60 procent je v Brazílii. Plocha pralesa je velká asi jako celá Evropa, takže si asi dokážete představit, jaký to má význam pro ovzduší celé země."

Těžba dřeva byla dlouhou dobu pro obyvatele Amazonie hlavním zdrojem příjmů. Dnes ale federativní vláda kácení pralesa výrazně omezuje. "V minulých letech mýcení pralesa dosahovalo úrovně 20 tisíc kilometrů čtverečních ročně, což je v rozloze asi čtvrtina České republiky. Amazonie není nekonečná a znamená to, že nějakým způsobem se musí hledat rovnováha mezi rozvojem a udržením pralesa," vysvětluje Jančárek.

Jeden prales je už skoro vykácený

"Brazílie v minulosti měla dva pralesy: Amazonii a Atlantický prales. Z Atlantického pralesu, který je na pobřežním pásu Brazílie, v dnešní době zbylo 7 procent. Myslím si, že Brazílie uvažuje o tom, že by nechtěla, aby i z Amazonského pralesu zbylo 7 procent. Proto si vláda dala za cíl, že v roce 2020 ve srovnání s rokem 2005 sníží mýcení pralesa o 80 procent," dodává český velvyslanec v Brazílii.

Zástupcům státu Amazonas se ale takové závazky nelíbí. Bez další těžby nebudou mít ani prostor ani peníze na budování nové infrastruktury, kterou region ke svému ekonomického rozvoji nutně potřebuje.

Mnoho oblastí v Amazonii je stále nepřístupných, doprava se koncentruje do několika hlavních silničních tahů a hodně se cestuje po řece. Současný dopravní systém ale pro další rozvoj regionu nestačí a místní obyvatelé proto nesou zákazy těžby velmi nelibě.

Po jednání s viceguvernérem státu Amazonas Omarem Azizem to potvrdil i český prezident Václav Klaus: "Oni mají pocit, že jim je absolutně zakazováno vykácet jeden metr brazilského pralesa. Zlobí se na svět, zlobí se na brazilskou vládu, že jim to zakazuje. Oni tady potřebují stavět silnice, aby bylo vůbec možné přejet z jedné části Brazílie do druhé. Mračí se na to, že nic nemůžou. Přáli by si za to, že nic nemůžou, aby byli kompenzováni a aby jim přicházeli peníze ze světa. Je jim jedno odkud."

Jaké šance na finanční kompenzace za zastavení kácení pralesa obyvatelé Amazonie mají, by měl podle Ivana Jančárka ukázat blížící se kodaňský summit: "Souvisí to s procesem, který by měl vrcholit na kodaňském summitu. Je to soubor opatření, jakým způsobem nabídnout pomoc zemím, aby po nich mezinárodní společenství jen nežádalo, ale aby nabídlo také nějaké incentivy k tomu, aby prales měl větší hodnotu když stojí, než když leží."

Kompenzace za nekácení pralesů

"Jednání jsou v pokročilém stádiu. Myslím si ale, že to bude celý komplex otázek, který se musí vyřešit. Není možné, že by Brazílie potažmo Amazonas by získala finanční prostředky, ale na druhé straně by neměla by jiné závazky. Takže si myslím, že to bude spíše o tom, jak se podaří vytvořit celý balík smluv v rámci kodaňského summitu," dodává Jančárek.

Udržení amazonského pralesa není zásadní nejen z hlediska ochrany životního prostředí, ale také kvůli uchování mnoha druhů rostlin a zvířat, které na jiných místech nerostou a nežijí.

"Je to největší biodiverzita na světě. Jsou tam různé druhy ptactva a rostlin, které nemáte jinde na světě. To, co je na pralese zajímavé, je, že to je neprostupná plocha listnatých stromů, které nepouští sluneční svit dolů na půdu. Tím pádem se prales zachovává v původní podobě. Má to za význam, že to zadržuje obrovské množství vláhy a vody."

Pokud se světovým zemím podaří Amaznovský prales udržet v současné velikosti, podaří se zachránit největší zásobárnu sladké vody na zeměkouli a s ní tisíce vzácných druhů ryb a ptáků.

Naďa Bělovská, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme