Češi využívají stále častěji chargeback. Získají tak zpět peníze za zboží, které jim nedorazilo
Chargeback je u českých zákazníků stále oblíbenější. Navíc velké tuzemské banky vycházejí zákazník ve většině případů vstříc. Peníze jim tak za zboží, které zakoupili v e-shopu a zaplatili online a zákazníkům nepřišlo, vrátí zpět. Případy reklamací plateb si ale banky prověřují. Někdy totiž klienti žádají peníze zpět i za služby, které využili. Chargeback navíc můžou lidé využít i v případě, že jim přijde místo originálu padělek.
Třicetiletá Zuzana z Prahy si před časem chtěla udělat radost. Na zahraničním e-shopu si tak objednala značkové boty za 45 eur (v přepočtu tedy asi za 11 stovek), které hned zaplatila kartou online. Jenže boty jí ani po měsíci nedorazily. Obrátila se tak přes kontaktní formulář na prodejce, jenže i jeho webové stránky zmizely z internetu. Zuzaně tak nezbylo nic jiného než se obrátit na svou banku.
„Pak jsem tedy šla do banky, s tím že jsem chtěla vyreklamovat platbu, že jsem objednala zboží a to nepřišlo. Sepsali jsme reklamační formulář, já jsem jim dodala email s potvrzením objednávky. Zhruba za další měsíc mi banka poslala platbu zpátky,“ popisuje Radiožurnálu.
Konec poplatků za platbu kartou? Nová směrnice vstoupí v platnost v sobotu
Číst článek
Podobných vratek peněz provedou banky v Česku ročně tisíce. Třeba Česká spořitelna jen v loňském roce vrátila lidem na účty za podobné transakce přes 130 milionů korun. Vyhověla tak většině klientů.
„V loňském roce se na Českou spořitelnu obrátilo asi 10 tisíc klientů, kteří reklamovali zboží nebo služby zaplacené kartou na internetových e-shopech. Většina reklamací se týkala faktu, že zboží či služby nebyly dodány, případně byly dodány pozdě nebo se jednalo o padělky originálních značek,“ říká mluvčí firmy Filip Hrubý.
Chargeback totiž můžou lidé požadovat po bance i v případě, že jim místo originálního zboží přijde padělek. To potvrzuje i mluvčí ČSOB Patrik Madle. „I dodání neznačkového zboží místo originálu lze reklamovat. Chargeback je pak součástí reklamačního řízení mezi vydavatelem karty a poskytovatelem akceptace plateb,“ vysvětluje.
Pětina reklamací nevyjde
Takový případ řešil před časem i Ondřej, student z Brna, který si objednal značkové boty přes internet. Ty sice dorazily, ale vypadaly jinak než v e-shopu. „To zboží co přišlo, bylo úplně něco jiného, než co bylo zobrazené na webových stránkách. Jsou to boty, ale přijde mi, že místo podrážky mají polystyren. Je to celé gumové. Mají to být normální hadrové tenisky. Došla mi ale guma, která se rozpadá v ruce,“ říká Ondřej.
Třeba na UniCredit Bank se v loňském roce obrátili spotřebitelé se sedmi tisícovkami reklamací plateb. 80 procentům z nich banka vyhověla a peníze jim připsala zpět na účet.
Proč to nešlo u zbylé pětiny klientů, doplňuje mluvčí banky Petr Plocek. „Klient reklamuje, že si objednal ubytování v hotelu a požaduje peníze zpět. Ve skutečnosti po prověření s poskytovatelem ubytování využil a objednávku nezrušil. Může také vyžadovat hotovost, kterou si vybíral z bankomatu. Zde to prověřujeme podle kamerových záznamů, pokud se jedná o náš bankomat,“ popisuje Českému rozhlasu Plus Plocek.
Šaty, boty, doplňky. České ženy jsou v online nákupech oblečení třetí v Evropě
Číst článek
AirBank řešila v loňském roce stovky takových případů. Nešlo jen o nedodané a padělané zboží, ale třeba i neoprávněné naúčtované transakce. „Řešili jsme i případy neoprávněně stržených plateb například za údajné využití minibaru nebo stržení poplatku za již ukončené členství v nějakém klubu. V naprosté většině jsme klientům dokázali pomoct a vymoci peníze od obchodníků zpět,“ říká mluvčí banky Jana Karasová.
Při převodu chargeback neuplatníte
Poprvé takový postup poradilo Evropské spotřebitelské centrum Čechům v roce 2009, kdy krachoval slovenský letecký dopravce SkyEurope. Lidé, kteří si letenku zaplatili online kartou, dostali peníze zpět – na rozdíl od těch, kteří si palubní vstupenku koupili třeba v hotovosti.
Co všechno by si měli lidé připravit před tím, než banku o vrácení peněz na svůj účet, dodává Ondřej Tichota z Evropského spotřebitelského centra: „K žádosti o provedení chargebacku by měli spotřebitelé bance dát veškerou dokumentaci, kterou k případu mají, to znamená objednávku, výpis z platební karty a také komunikaci nebo pokus o komunikaci s podnikatelem, od kterého spotřebitel žádá vrácení peněz.“
V případě převodu z účtu na účet ale takový postup možný není. Chargeback je dodatečná služba ke kartám ze strany asociace Visa Europe a společnosti MasterCard Europe, aby držitelé karet byli zvýhodněni proti uživatelům hotovosti. Třeba právě při nákupu na internetu.
