Drtivá většina zakázek ministerstev je neprůhledná
Částku 276 miliard korun za poslední čtyři roky utratila ministerstva neprůhledným způsobem. Takové jsou výsledky žebříčku zIndex, který byl dnes zveřejněn. Jeho tvůrci jej prezentovali na akademické půdě Fakulty sociálních věd.
Podle informací projektu zIndex se jednalo celkem o 340 miliard. A z této částky bylo oněch 276 miliard odčerpáno neprůhledně, tedy buď neveřejně nebo bez soutěže. Jedná se tedy o přibližně, pokud to srovnáme, o jednu pětinu státního dluhu.
Kromě toho, že peníze odtékaly mimo Informační systém veřejných zakázek, jednalo se také o takzvané jednohubky.
O netransparentních veřejných zakázkách na ministerstvech v pořadu Svět o druhé na Rádiu Česko.mp3
„Jednohubky jsou takové veřejné zakázky, kam se přihlásí jediný dodavatel, a tedy tu zakázku samozřejmě i vyhraje. To znamená, že je tam naprostá absence toho, co by veřejné zakázky měly přinést, tj. nějaká konkurence o státní peníze a nějaká úspora,“ vysvětlil jeden z autorů projektu a doktorand na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Jiří Skuhrovec.
Nejhůře dopadlo ministerstvo spravedlnosti, které se umístilo na posledním patnáctém místě. Hodnota jejich zIndexu je 11 procentt. Lehce lépe na tom bylo ministerstvo pro místní rozvoj se 14 procenty a ministerstvo obrany se 17 procenty.
„Ministerstvo spravedlnosti je hlavně katastrofický výsledek těch 97 procent prostředků, které mohly být utraceny prostřednictvím veřejných zakázek, ale o kterých nic nevíme, protože jen tři procenta nákupu zboží a služeb ministerstva spravedlnosti tekla přes veřejné zakázky. Může to být korupce, ale může to být jenom špatná praxe zadavatelů nebo nechuť nějakým způsobem šetřit,“ řekl Jiří Skuhrovec.
Naopak nejlépe se umístilo ministerstvo financí, jehož index dosahoval 52 procent, přičemž 95 procent utracených peněz na tomto ministerstvu prošlo přes Informační systém veřejných zakázek.
Hodnotící kritéria
Při sestavování žebříčku se hodnotí podíl veřejných zakázek na nákupech, otevřenost výběrových řízení, opakovaná vítězství dodavatelů nebo třeba i hodnocení dodavatelů nebo ochota úřadů poskytovat informace na vyžádání. Některá ministerstva si dokonce za odeslání údajů podle slov tvůrců žebříčku řekli o finanční odměnu za to, že ta data zpracují, protože si sami žádný takový přehled nevedou.
Netransparentní zakázky tedy netvoří zanedbatelnou menšinu, ale drtivou většinu. Zpřísnění zákona o veřejných zakázkách není podle tvůrců žebříčku řešení. K úpravě zákona by dojít podle nich určitě mělo, všechny problémy to ale zdaleka vyřešit nemůže. Všechno prý závisí na ochotě jednotlivých lidí ve vedení a to nejen ministerstev, ale všech státních institucí.
Stejný názor na věc má i člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček.
„Chtěl bych vyzvat občany a voliče, aby zašli za svými zastupiteli a chtěli po nich, aby se přihlásili k iniciativě Otevřená obec, kde veškeré veřejné peníze jsou zveřejňovány na internetu,“ uvedl Tomáš Sedláček.
Všichni tři doktorandi Institutu ekonomických studií na Univerzitě Karlově chtějí stávající žebříček dále obohacovat o další data a každý rok zveřejňovat čerstvé výsledky. Svojí činnost chtějí ale i rozšířit, takže se v budoucnosti se můžeme těšit na podobnou analýzu krajských měst.
