Změny v energetice můžeme Polákům závidět. Česko v Bruselu nedojednalo skoro nic, říká stratég z EPH

Vláda pracuje na aktualizaci energetické politiky. Jedním z cílů je nahradit v příštích letech dosud klíčové spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Počítá se proto s plynovými zdroji, které se dají postavit během několika let a mohou tak vyplnit dobu potřebnou na dostavbu dalších jaderných elektráren. Plynové zdroje také mohou nahrazovat výpadky výroby ze solárních či větrných zdrojů.

Peníze a vliv Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Feist

Jiří Feist | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Jenže v Česku stále nejsou pro transformaci uhelných tepláren připravené podmínky, říká v rozhovoru v pořadu Peníze a vliv manažer pro strategii holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského Jiří Feist. Holding vlastní v Česku teplárny v Opatovicích, Komořanech a Plzni. Počítá s tím, že se spalováním uhlí skončí do roku 2030, podobně jako ostatní výrobci tepla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý díl pořadu Peníze a vliv

„Dohodli jsme s vládou určité mechanismy, v tuto chvíli jsme v procesu realizace. Jenže z těch mechanismů zafungoval pouze jeden jediný, a to je Modernizační fond. Všechny ostatní, co vláda teplárníkům slíbila, prostě nedodržela. Dodneška například nenotifikovala žádné podpory v Bruselu. Nic není, takže transformace je hodně ohrožená. Zahráváme si přitom s centrálním zásobováním tepla, které pokrývá tři a půl milionu obyvatel,“ upozornil Feist. 

Pro stavbu plynových zdrojů chybí v Česku oproti jiným zemím například takzvaný mechanismus kapacitních plateb. To znamená, že nová elektrárna dostává peníze od regulátora soustavy za to, že drží určitý výkon pro případy, kdy to v elektrické síti bude zrovna potřeba. Česku trvala notifikace podpůrných programů příliš dlouho a mezitím se pravidla podpor v Evropě změnila, jednání se tak protahují. 

Navíc začínají plynové zdroje stavět i další země a vyčerpávají se tím kapacity dodavatelů. Podle Feista jsme tak trochu promarnili čas, na rozdíl od sousedního Polska, které bylo přitom dost dlouho v energetice hodně uzavřené.

Jiří Feist

Jiří Feist zastává funkci ředitele pro strategii (CSO) v EP Energy. Předtím působil jako ředitel pro strategický a obchodní rozvoj ve skupině ČEZ a jako ředitel pro strategii v ČEPS. Během své třicetileté kariéry v odvětví elektrické energie zastával Jiří Feist také různé pozice v asociacích, jako jsou Eurelectric, UCTE, CENTREL, District Heating a Svaz průmyslu České republiky, a podílel se na řadě mezinárodních projektů. Je držitelem magisterského titulu z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

„Sestavili si poměrně silný vyjednávací tým, který měl jak politickou, tak odbornou znalost a dokázali si projednat hodně věcí. Teď tam probíhá transformace energetiky, kterou ji můžeme trošku závidět. Uvidíme, jak to dopadne, ale jsou na dobré trajektorii,“ upozornil Feist s tím, že Česku takový drive směrem k Bruselu chybí. 

Polsko má energetiku ještě víc než my postavenou hlavně na spalování uhlí. Tamní vláda ale rozhodla o stavbě až šesti nových jaderných bloků, po napadení Ukrajiny Ruskem začala také budovat nové terminály na zkapalněný plyn LNG a plánuje pět nových plynových zdrojů.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu byla na konci roku notifikovaná v Bruselu podpora biometanu. „Aktuálně finalizujeme jednání pro získání notifikace pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla,“ uvedl mluvčí úřadu Marek Vošahlík.

Pokud jde o kapacitní platby, ty jsou podle něj součástí „evropské legislativy“ a budou součástí další novely energetického zákona, tzv. lex OZE III. „Jestli a jakým způsobem budou případně využity, bude předmětem dalších jednání mimo jiné v návaznosti na připravovanou Státní energetickou koncepci. Její prioritou je zajistit takový scénář útlumu výroby elektřiny z uhlí, který zachová energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost,“ dodal Vošahlík.

Kolik stály plynovody? 

Křetínského EPH má v plynárenství silnou pozici zatím hlavně na Slovensku, kde spolu se slovenským státem vlastní tamní síť plynovodů Eustream. Loni na podzim holding silně kritizoval ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu za nákup tuzemských plynovodů NET4GAS státní firmou ČEPS a předtím i podzemních zásobníků plynu. Firma je chtěla koupit sama, stát ji ale údajně přeplatil. 

Zásobníky, plynovody, rafinerie i státní obchodník. Vláda hledá cesty k energetické infrastruktuře

Číst článek

Podle EPH stát převzal nadstandardně záruky za veškeré dlouhodobé závazky NET4GAS ve výši přes 30 miliard korun, jejichž splácení není výhledově jasné. Plynovody totiž přišly o většinu tržeb i zisku z tranzitu ruského plynu, protože ruská státní firma Gazprom přestala plnit od konce roku 2022 přepravní kontrakt. Propad tržeb se promítl i do letošního zvýšení regulovaných cen plynu pro spotřebitele, který schválil Energetický regulační úřad (ERÚ). 

Podle Feista jde ale hlavně o důsledek nevýhodného nákupu plynovodů státem. „Regulátor podle mě naprosto rezignoval na ochranu koncového zákazníka, a de facto naplňoval státní politiku. To znamená, že poplatky za plyn se nám neobyčejně zvýšily,“ řekl Feist. 

ERÚ už dříve stejnou kritiku ze strany Teplárenského sdružení, kde je EPH členem, odmítl.

„Úřad musel do cen promítnout změnu toků plynu (v celoevropském kontextu), ke kterým došlo po vypuknutí války na Ukrajině. ERÚ má za povinnost zajistit výběr prostředků, které pokrývají bezpečnost a spolehlivost dodávek plynu pro domácí odběratele. Změna poplatků za přepravu plynu nemá nic společného se změnou vlastníka provozovatele přepravní soustavy,“ uvedl mluvčí ERÚ Michal Kebort. 

Spor kolem NET4GAS 

Zatím se počítá s tím, že by uhelné zdroje měly skončit asi do 10 let. Velcí výrobci elektřiny nebo tepla z uhlí, jako je ČEZ nebo Seve.n, ale už avizují, že to může být i dřív. Protože se jim provoz právě kvůli drahým povolenkám CO2 nevyplatí. Váš holding EPH provozuje v Česku také několik uhelných zdrojů kogenerace tepla a elektřiny, a to v Opatovicích, Plzni, v Komořanech. Jaké tedy máte plány?
Jedna věc je přání politiků. V energetice jsme dnes hodně na takové vlně ideologie, kdy Evropa sama sebe pasovala do lídra snižování emisí především CO2. Podřídil se tomu celý systém řízení energetického trhu, který opustil vlnu liberalizace, kterou jsme zahájili před více než 20 lety.

Nákup společnosti NET4GAS je hazardem pro stát, investice se nevrátí, řekl Havlíček

Číst článek

Nikdy jsme ji nedokončili a celá energetika se stala oblastí plně regulovanou, dotovanou, podporovanou. To znamená, že proti trhu dneska nic nepostavíte. Takže to přání politiků, jestli to bude rok 2033 nebo 2036, je jedna věc. Druhá věc je, jak se nastavily mechanismy podpory a regulace. A tam se může stát, že uhlí přestane být ekonomicky zajímavé dříve než v roce 2030.

A jaký je váš odhad? Protože ČEZ třeba řekl, že to může být už v roce 2026 nebo 2027?
Může to tak být. Když se podíváte nyní na cenu elektřiny a cenu povolenky a zjistíte, jaký je mezi nimi rozdíl, který je klíčový, aby se uhelná elektrárna udržela v provozu, tak je strašně nízký. Takže se může stát, že ty zdroje skutečně přestanou být ekonomické. Ale i proto celé české teplárenství vyhlásilo program, a my jsme jeho velkou součástí, že chceme ukončit využívání uhlí do roku 2030.

Dohodli jsme s vládou určité mechanismy a v tuto chvíli jsme v procesu realizace. Jenže z těch mechanismů zafungoval pouze jeden jediný, a to je Modernizační fond. Všechny ostatní, co vláda teplárníkům slíbila, prostě nedodržela. Dodneška například nenotifikovala žádné podpory v Bruselu. Nic není, takže transformace je hodně ohrožená. Zahráváme si přitom s centrálním zásobování tepla, které pokrývá tři a půl milionu obyvatel.

Nahrazení uhelných zdrojů

Podaří se během těch pár let, které nám zbývají do té doby, než bude nevýhodné spalovat uhlí, postavit v Česku dostatek plynových elektráren? Stát mluví o tom, že se urychlí jejich povolování, ale myslím, že je tady další komplikace, že to prostě zatím ekonomicky nevychází. Většina okolních států to podporuje tak, že zavedla kapacitní platby, kdy ti provozovatelé dostanou platbu za to, že tu elektrárnu mají, a jsou schopní ji kdykoliv nasadit do soustavy. Tyto kapacitní platby u nás pořád nejsou. Takže jsou tady podmínky, aby se dalo rychle od uhlí přejít na plyn?
Dnes proti trhu nepostavíte v Evropě už žádný zdroj. Všechno je založené na systému podpor, různých dotací a samozřejmě priorit států. Většina zemí kolem nás si již kapacitní mechanismy s Evropskou komisí domluvila. Ten proces trvá několik let, někde to bylo i dva nebo tři roky.

Do Net4Gasu pošle ČEPS na začátku roku 2,9 miliardy. Jeho hodnotu určily EY, Citigroup a Grant Thornton

Číst článek

Samozřejmě Česká republika tento čas trochu promarnila a dneska nemá instrumenty, kterými by to byla schopná udělat. Proto se hovoří o zavedení těch dalších mechanismů, jako jsou kontrakty for difference, kde se platí rozdílová cena energie mezi očekávanou proti té tržní. Pokud chceme nové zdroje tedy poměrně rychle postavit, tak je poslední šance projednat s komisí kapacitní mechanismus nebo kapacitní platby pro ČR.

Druhá věc jsou pak dodavatelské kapacity. Dneska staví v Evropě všichni, přitom se nestavělo 20 let, takže dodavatelské kapacity jsou limitované. A když se podíváme do Německa, které chce stavět 20–25 gigawatt plynových zdrojů, tak tam ty dodavatelské kapacity taky nejsou. Dneska už čekáte na objednání tzv. slotu pro dodávku třeba turbíny i dva roky.

A čím to je, že jsme ve všem pozadu? Máme méně schopné vlády než okolní země?
Dobrá otázka. Já si myslím, že to je vždycky otázka priorit a vyjednávacích týmů. Podívejme se třeba do Polska, které bylo v tomto ohledu léta uzavřené. Sestavili poměrně silný vyjednávací tým, který měl jak politickou, tak odbornou znalost, a dokázali si projednat hodně věcí. Teď tam probíhá transformace energetiky, kterou jim můžeme trošku závidět. Uvidíme, jak to dopadne, ale jsou na dobré trajektorii. 

A takový „dream team“ my jsme neměli?
Myslím, že jsme ho neměli a že to chybí České republice. Mít propojení mezi podnikatelskou a politickou sférou, mít v tom silný drive směrem k Bruselu a dojednat si své věci. V tom ČR pokulhává.

Spojení s ČEPS

Zastavení dodávek ruského plynu do Evropy způsobilo problémy národnímu přepravci plynu v Česku NET4GAS. Od soukromých akcionářů si ho nakonec loni na podzim odkoupil stát. Stejně jako předtím zásobníky plynu. Váš holding EPH to hodně kritizoval. Zdůvodnění ministra průmyslu Síkely, že jde o energetickou bezpečnost země, jste nakonec v tiskové zprávě označili za smyšlené. Nešlo ve skutečnosti hlavně o obchodní boj, protože zásobníky i plynovody chtělo koupit právě EPH Daniela Křetínského?
My jsme usilovali o obě aktiva a otázku zásobníků jsme nijak nerozporovali ani z hlediska ekonomického modelu, za který to stát nakonec pořídil. Ten byl velice blízký těm našim hodnotám.

Antimonopolní úřad posuzuje nákup společnosti NET4GAS. Státní firmu by měl obchod stát pět miliard

Číst článek

Ale já myslím, že z vaší strany zaznívalo, že stát neměl kupovat nic…
Řeknu to asi takto. My jsme nikdy nezpochybňovali, že se jedná o strategická aktiva. To je bez diskuse. Ale na druhou stranu, protože jsou to strategická aktiva a protože to je přirozený monopol, tak jsou to plně regulovaná aktiva. V ten okamžik je otázka, jestli je opravdu nezbytné, aby to vlastnil stát a aby to nakupoval v době, kdy má silně deficitní rozpočet a jiné rozpočtové problémy. 

Nástroje regulace jsou velice silné, jsou na evropském standardu a my jsme subjekt, který v této oblasti podniká dlouhodobě a má zkušenosti. To, co jsme kritizovali, byl způsob realizace té transakce a s jakými náklady. Co nás trošku mrzelo, bylo, že se to následně přetočilo do určité osobní úrovně.

Teď už mluvíme o NET4GAS…
Ano.

Ten vás nadzvedl mnohem více než zásobníky...
Já to řeknu jinak, mě to nadzvedlo jako občana, který má tu výhodu, že do toho trochu víc vidí. Předchozí majitelé (NET4GAS) tady nějakou dobu podnikali a myslím si, že na celém aktivu vydělali hodně velké peníze. Měli určitou strategii, politiku zadlužení té společnosti a dividendovou politiku a nás strašně mrzelo, že tato skutečnost se vůbec nerespektovala. Ti hráči, původní majitelé, se dostali ze hry a odcházeli šťastní.

Banky, které půjčily peníze a viděly, že s těmi dluhopisy budou veliké problémy, nyní odcházejí (po dokončení transakce se státem) s celým svým balíkem peněz zpátky. (NET4GAS má dlouhodobé úvěry a dluhopisy za víc než 30 miliard korun, splatnost první menší části je v roce 2025 – pozn. red.)

To zatím ale nevíte, jak dopadne, ne? 
Takto to bylo i zveřejněné. Stát převzal odpovědnost za dluhopisy NET4GAS, jejichž hodnota v době transakce výrazně poklesla. Tím, že stát pak ale převzal záruky, tak z nich udělal v podstatě státní dluhopisy s garancí. Že jsme argumentovali správně, se projevilo i v novém cenovém rozhodnutí regulátora (ERÚ), který podle mě naprosto rezignoval na ochranu koncového zákazníka, a de facto naplňoval státní politiku. To znamená, že poplatky za plyn se nám neobyčejně zvýšily.

Státní podnik ČEPS dokončil nákup a převzetí společnosti NET4GAS

Číst článek

Ale v té koncové ceně plynu je cena za tranzit, tedy to, co se týká NET4GAS, asi jen jedno procento...
To ale není jedno procento. To je prostě ta hra, která se tady odehrávala, která nás zavádí do situace: „Podívejte se, vždyť to stálo 100, tak teď to bude stát 105.“ Tady jde ale přece o ten princip nastavení, že jsme zvedli celou tu laťku dlouhodobě a úplně zbytečně. Pořád máme jedny z nejdražších energií a náš průmysl ztrácí konkurenceschopnost. A přesně ta výše, o kterou byly zvýšeny poplatky, koresponduje, řekl bych, i s tou dluhovou kapacitou, co je v NET4GAS.

A vy si tedy myslíte, že za to zvýšení regulované ceny může stát, protože koupil NET4GAS? Kdyby tam zůstali soukromí akcionáři,  argumentovali by asi stejně –  tím, že oni nemůžou za to, že jim Gazprom zrušil dlouhodobou tranzitní smlouvu a že jim z měsíce na měsíc klesly tržby o 80 %, což nemohli předpokládat. Myslíte si, že by jim regulátor v jiné zemi nijak nepomohl překlenout toto období? I proto, že regulace se počítá podle výnosnosti aktiv?
Samozřejmě. Ale každá regulace má regulační periodu, která je nastavená na pět let. V rámci té regulační periody v ČR existoval tzv. alokační vzoreček, který rozděloval výnosy z domácí platby za využití plynovodů a výnosy z tranzitů. A na ty tranzity už v té době byl dán vyšší rizikový faktor. Toto celé se mělo přehodnocovat v letošním roce a regulátor na to de facto rezignoval. To přehodnocení plateb měl provést až teď v roce 2024. A současně: vyhlásil NET4GAS něco jako insolvenci?

Nevyhlásil. Ale vy byste chtěl, aby takový majetek skončil v insolvenci a koupili to třeba Rusové? Bez těchto plynovodů se přece do Česka nedoveze ani metr krychlový plynu.
Ne ne. Pozor, pozor! Ty plynovody vám nikdo z té země nevykope, nevyndá. A jak jsem říkal, je tady poměrně silný regulatorní rámec i z hlediska předcházení stavu nouze, kdy stát má nástroje, aby tato aktiva ochránil.

To, o co nám šlo především, je, že celá ta transakce měla mít i výhodný ekonomický rámec pro ČR a pro českého zákazníka. A tady si myslíme, že ministerstvo průmyslu a obchodu na tu situaci rezignovalo asi v rychlé snaze to nakoupit. Vyhovělo spíše původním majitelům a věřitelům NET4GAS, než aby mysleli na to, kolik za to vlastně zaplatí český zákazník.

Čili třeba upřednostnilo bezpečnostní zájmy. To neberete?
Ale to je věc, za kterou se snaží právě schovat ministerstvo průmyslu bez toho, aniž by doložilo celou kalkulaci. Říká: „Byl to strategický aset, my jsme to koupit museli, tak se neptejte, za kolik.“ A to je na tom špatně. My jsme poukazovali na to, že by se měly odkrýt karty, za jakých podmínek se ta firma nakoupila, protože i to reportování o tom bylo takové postupné, kdy se odkrývalo kolik za co.

‚Tvoříme skutečnou energetickou suverenitu.‘ V řádu měsíců se zbavíme závislosti na ruské ropě, říká Fiala

Číst článek

Já například nerozumím tomu, že pokud ten subjekt (NET4GAS) je v takové situaci, v jaké byl, jak jste to popsala, tak si vyplatil zálohu na dividendu. O té se původně vůbec nehovořilo a pak se ukázalo, že český stát jim tu zálohu zpátky zaplatí, ačkoliv ji měli vrátit sami (původní akcionáři). 

Měli, to je fakt. Ale oni si ji vyplatili už v roce 2021, to asi ještě nemohli vědět, co se stane na konci roku 2022. A stát ve smlouvě řekl, že tu zálohu za ně vrátí s tím, že už to ale splatí do vlastní firmy.
… ale to platíme pořád my. V poplatcích. Jediné, co my jsme chtěli, bylo, aby se odkryly všechny karty. 

Kdybyste to tedy koupili vy, tak byste celý obchod vyjednali lépe. 
Naše nabídka byla v podstatě veřejná. Myslím, že každý si může udělat obrázek, která byla zajímavější.

Připomeňte nám ji. 
My jsme hlavně nechávali ve hře všechny účastníky, jak banky, tak ty původní majitele, aby se podíleli na řešení situace. To je jeden klíčový moment. Druhým byla otázka přístupu k řešení dluhopisů. Tam jsme měli řádovou odchylku. To jsou tedy ty klíčové důvody, proč si myslíme, že to stát nenakoupil prostě dobře. Že se stát rozhodl vlastnit strategická aktiva, je jeho rozhodnutí a plný respekt, ale vždycky je to otázka podmínek a následných dopadů. To dodneška není vysvětleno.

Evropské sankce?

K možným evropským sankcím na ruský plyn a k záměrům politiků zestátnit ČEZ: 

V EU se teď aktuálně debatuje o tom, jestli by se nemělo zabránit vůbec dovozu ruského plynu do Evropy, že by se na něj vztahovaly také určité sankce, které teď vynechávají ruský plyn. Pokud by k něčemu takovému došlo, obejde se podle vás Evropa bez ruského plynu? Protože připomenu, že váš holding vlastní podíl ve slovenském Eustreamu, spolu se slovenským státem, a máte tedy zatím také závislost na převozu ruského plynu, nyní asi hlavně na jih Evropy.  Jak se na to díváte? 
Tak především i LNG plyn se skládá z molekul. Ty se různým způsobem někde namíchaly, nějak se dovážejí, takže asi těžko budeme hledat, která ta molekula je špatná, která ta molekula je správná. Já jsem zažil před možná už dvaceti lety takovou krabičku, kterou vymysleli Rakušané. Ta generovala v led diodě barvičky podle elektronu, který do ní přichází.

Česko bude potřebovat až pět nových ‚Temelínů‘ na plyn. I proto zřejmě dorazila plynová renesance

Číst článek

Když to blikalo žlutě, tak to byl jaderný elektron, a byl vrácen zpátky do elektrárny. Byl to výborný byznys tak na Vánoce a já věřím, že touto cestou jít nechceme. Dnes je LNG plyn prostě LNG plyn, který odeberete, a jeho konverze, trasa do Evropy, budou obtížně dohledatelné. 

Takže sankce na ruský plyn by byl nesmysl?
Neumím přesně říct, jak to chtějí popsat a udělat. Ale způsob, že bychom dohledávali tu ruskou molekulu v LNG terminálu, mi přijde absurdní.

Když jsme se bavili o nákupech státu, velkým tématem už od roku 2022 je zestátnění ČEZ. Respektive vláda mluví o zestátnění elektráren, opozice mluví o zestátnění celého ČEZ. Podle ní tím zlevníme elektřinu, druhým důvodem je výstavba dalších jaderných elektráren, kdy ČEZ stejně bude potřebovat pomoc státu. Jaký na to máte názor? Splní se zestátněním ČEZ sen o levné elektřině?
Česká republika je součástí evropského energetického trhu a myslím si, že pro nás není jiná cesta než zůstat jeho součástí. Protože jinak by energie možná byly ještě mnohem dražší, než si umíme představit. Druhá věc je, že trh nabízí hodně nástrojů, jakým způsobem ovlivňovat svoji energetickou politiku.

A jsme zpátky úplně na začátku, že by měla být dobrá a silná energetická koncepce, jakým způsobem k energetice a vůbec k obstarávání energií pro potřeby průmyslu přistupovat. To mi tady trochu chybí. Tu koncepci děláme bez toho, aniž bychom měli sektorové strategie, který průmysl je prioritou, jestli energeticky náročný nebo méně náročný nebo jaký, a tomu přizpůsobit i potřeby státu. Protože pak se dostáváme do situace, že jeden ministr vyhlásí, že postaví 15 gigawatt v solárních elektrárnách, pak třeba 10 gigawatt větrných.

A druhý ministr vyhlásí, že postaví čtyři velké jaderné reaktory a několik malých reaktorů, které mimochodem ještě ani nejsou na trhu. Je to trochu tápání a střelba. Takže já bych si přál, aby si stát dal dohromady, co a jak chce, a vytvořil pro to podnikatelské prostředí. Pak mu to může fungovat i bez zestátnění. 

Dá se nějak jednoduše zlevnit elektřina v Česku?
Elektřina jako taková se úplně zlevnit nedá, ale dá se zvolit mnohem příznivější přístup právě k regulovaným poplatkům. Už dnes tvoří 40 a budou tvořit více procent z koncové ceny elektřiny, která zajímá zákazníka. A tam vidíme, jak neobyčejně ty poplatky jdou nahoru.

U nich by se podle vás dalo ušetřit? 
Stát má v regulaci silný nástroj, aby optimalizoval náklady distributorů i další regulované výkony, budou tam vstupovat i mechanismy, jako je kapacitní platba nebo contract for difference. To všechno se nám tam zobrazí. Vlastní silová elektřina se nějak obchoduje na trhu. 

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme