Spuštění nového bloku Dukovan se zdrží až o pět let. Podle Drábové bude funkční nejdřív v roce 2038
Plánovaný nový blok jaderné elektrárny Dukovany bude reálně připraven ke spuštění nejdřív mezi lety 2038 až 2040. Proti původním plánům má příprava při zachování současné legislativy zhruba tří až pětiletý skluz. V rozhovoru to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.
„Pan ministr (průmyslu a obchodu Karel) Havlíček (za ANO) pořád ještě říká, že se dá stihnout rok 2035. Dá. Ale v takovém případě se to skutečně musí stát prioritou nejen na papíře a ve vzletných projevech, ale prioritou, kde se budou dít konkrétní kroky,“ uvedla Drábová.
Právě kolem roku 2035 má podle dřívějších informací skončit životnost dosavadních dukovanských bloků, ČEZ ale uvažuje o prodloužení tohoto termínu.
Finální rozhodnutí, zda nový blok začít stavět, padne podle Drábové kolem roku 2025. Vládní zmocněnec Jaroslav Míl dříve uvedl, že výběrové řízení na dodavatele bloku by mohlo být zahájeno koncem roku 2020, případně v roce 2021, a mělo by trvat nejdéle tři roky. „Pokud to tak bude, bude to dobře. Do té doby je všechno pouze deklaratorní,“ uvedla Drábová.
‚Je nepředstavitelné, že se mohou stavět nové jaderné reaktory.‘ Rakousko nesouhlasí s dostavbou Dukovan
Číst článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letos za optimální řešení pro stavbu nových jaderných bloků v ČR jaderné zdroje menšího výkonu. ČEZ a americká firma NuScale tento týden oznámily, že budou malé modulární jaderné reaktory společně rozvíjet. Podle Drábové se zdroje tohoto typu můžou objevit na trhu kolem roku 2040.
„Tyto věci bych sledovala, tak jako jsme vždycky vývoj v jaderné oblasti sledovali a podíleli se na něm. Ale že bych k tomu upínala nějaká přehnaná očekávání, že tady bude za deset let projekt, který bude možné postavit, to ne,“ uvedla. „Z mého pohledu je realistická spíše představa, že postavíme ještě jeden standardní blok a těmito zařízeními ho do budoucna doplníme," dodala.
K revolucím nedochází
Státní úřad pro jadernou bezpečnost hospodaří podle Drábové s ročním rozpočtem asi 400 milionů korun a má přes 200 zaměstnanců. Dozor nad jadernou bezpečností tvoří zhruba třetinu práce úřadu, zbytek tvoří mimo jiné kontroly dalších zařízení, které ionizující záření využívají, uvedla. Doplnila, že jich je na 10 tisíc, například se jedná o všechny nemocnice, které mají rentgen.
K velkým změnám v činnosti úřadu podle ní během let moc nedochází. „Vyvíjejí se přístupy, vyvíjejí se metody. Ale že by tam docházelo k nějakým revolucím, to určitě ne,“ řekla.
Jak dlouho budou sloužit Dukovany? 'Třeba i 80 let,' říká Dana Drábová
Číst článek
Letos je to 100 let od založení Státního ústavu radiologického, předchůdce dnešního Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO), jehož je Státní úřad pro jadernou bezpečnost zřizovatelem. V listopadu pak uplyne 20 let od zvolení Drábové do funkce.
Osmapadesátiletá Drábová vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze, kde dokončila také doktorské studium. Profesně se orientovala na ionizující záření. Mezi lety 1996 až 1999 byla ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany. Od roku 2010 je místostarostkou Pyšel na Benešovsku. V letech 2016 až 2017 byla zastupitelkou Středočeského kraje za hnutí Starostové a nezávislý. Možnou kandidaturu do Senátu nebo na prezidentku striktně vylučuje. „Moje politická kariéra skončila,“ dodala s úsměvem.
