Ministerstvo chce u stavebního spoření omezit využití státní podpory
Státní podporu stavebního spoření možná budou moci v budoucnu získat jen ti, kteří ji využijí na bydlení, nebo si vezmou úvěr od stavební spořitelny. Vyplývá to z návrhu novely zákona o stavebním spoření, kterou ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení.
Takzvané účelové vázání by se týkalo státní podpory, na kterou vznikne nárok po plánovaném nabytí účinnosti zákona - tedy od roku 2013. Změna by se přitom týkala nových i dříve uzavřených smluv o stavebním spoření.
Resort financí změnu zdůvodňuje údajně rozšířenou praxí, kdy lidé naspořené peníze - i se státní podporou - investují jinak, než k původně plánovanému účelu. Ministerstvo zároveň chce umožnit vstup na trh stavebního spoření i univerzálním bankám.
O chystané změně ve stavebním spoření diskutovali v Ozvěnách dne Dušan Hradil z ministerstva financí a Ivan Přikryl, předseda České společnosti pro rozvoj bydlení
„Pokud někdo z účastníků stavebního spoření už dopředu plánoval, že ty peníze tak jako tak použije na bytové potřeby, pro něj se nic moc nezmění. Pouze bude muset toto účelové využití doložit,“ přiblížil připravovanou novinku Dušan Hradil z ministerstva financí.
„A ti, kteří si mysleli, že po 6 letech spoření použijí ty peníze třeba na auto, dovolenou nebo televizi, tak bohužel už to možné nebude. Budou si muset rozmyslet: buď získají zpět pouze to, co si sami naspořili, a úroky, ale přijdou o státní podporu. Anebo alespoň tu státní podporu použijí na bytové účely,“ vysvětlil Hradil v Ozvěnách dne Radiožurnálu.
Slovenský scénář v Česku prý nehrozí
Podle Ivana Přikryla, předsedy České společnosti pro rozvoj bydlení, ale tato novela ohrožuje celý systém stavebního spoření. Považuje ji za nedomyšlenou a nepromyšlenou.
„Na Slovensku toto opatření před časem udělali, a ten systém začal kolabovat. A honem rychle to museli vrátit zpátky. Takže já nerozumím tomuto kroku, ten je zcela mimo realitu a ohrožuje celé stavební spoření,“ uvedl v Ozvěnách dne Přikryl. A Dušan Hradil na jeho slova reagoval:
Ekonom Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér ČNB, plánované změny komentoval ve Stalo se dnes
„My samozřejmě ten slovenský příklad známe, ale je třeba také rozlišit to, jakým způsobem se nastaví ta účelovost. My nevážeme účelovost na celou naspořenou částku. My říkáme, že ta část, kterou přispívá stát, čili státní podpora, by měla být využita na bytové účely. Naopak ta část, kterou si spoří účastník, a úroky, které z této naspořené částky získává, může nadále použít na libovolný účel.“
„A v tom je naprosto fundamentální rozdíl, který by měl podle našeho názoru znamenat to, že neodradí většinu účastníků a ten systém u nás nezkolabuje. Čili nedojde k tomu, co se stalo na Slovensku,“ dodal Hradil.
‚Kočkopes, který nic moc neřeší‘
Ekonom a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer ale považuje zvolené řešení za trochu bizarní, jak řekl ve večerním pořadu Stalo se dnes.
„Půjde o to nikoliv dokládat, co ten spořící udělá s celou částkou, která většinou dosahuje řádu stovek tisíc. Ale z toho je malá část ta státní podpora, k ní budou zřejmě muset donést nějaké paragony, faktury nebo něco takového, aby tu státní podporu dostali. Čili dovedete si přestavit asi, jak to dopadne.“
„Velká část lidí se bez problémů k nějakým těm paragonům dostane, nicméně se kolem toho rozjede celkem nákladná administrativa, kterou ve svém důsledku někdo bude muset zaplatit. Čili to řešení je takový kočkopes, který podle mého názoru toho extra moc neřeší, ale bude stát nemalé administrativní náklady, které zaplatíme všichni,“ konstatoval Niedermayer s tím, že u podobných opatření je třeba vždy zvažovat přínosy a náklady.
Za rozumný naopak považuje záměr liberalizovat stavební spoření a umožnit rovněž bankám tento produkt klientům nabízet.
Na počátku června Poslanecká sněmovna podpořila v prvním čtení vládní návrh, který státní podporu stavebního spoření snižuje na maximálně 2000 korun ročně pro nové i existující smlouvy, zdaňovat by se měly i úroky z vkladu.
