Průměrná roční mzda muže odpovídá příjmům ženy za 15 měsíců. Nerovnost v Česku vzniká po třicítce

Stejné úkoly, stejná pracovní doba, ale výplatní pásky vypadají jinak. Proč je u nás druhá nejvyšší mzdová nerovnost mužů a žen v Evropě? Částka, kterou průměrně vydělá muž za rok, odpovídá mzdě ženy za 15 měsíců. Velká propast v příjmech vzniká podle údajů Českého statistického úřadu v době, kdy se matky vrací do práce, většinou po rodičovské dovolené.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze, finance, bankovky (ilustrační foto)

Praxe, že jeden z páru vydělává a druhý se stará o děti, ženy často staví do nevýhodné pozice hlavně na trhu práce. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

„Marušce byly tři roky letos v březnu. Z práce mi napsali, že počítají s mým návratem, já jsem se s nimi domluvila na rozvázání pracovního poměru a dala jsem tam výpověď,“ říká osmatřicetiletá Petra Kašparová, která před odchodem na mateřskou pracovala pro zahraniční firmu. I ve srovnání s pražskými příjmy vydělávala nadprůměrně. Jenže po narození dcery se jí priority obrátily.

Přijít o práci kvůli novým technologiím? Ženám to hrozí více než mužům, zjistili vědci

Číst článek

„Já jsem do budoucna rozhodnuta nepracovat pro peníze, ale pracovat proto, abych přinesla něco do rodinného rozpočtu a v první řadě proto, abych se mohla dceři věnovat tak, aby na úkor zaměstnání nebyla až na druhém, třetím, čtvrtém, pátém místě,“ vysvětluje.

Praxe, že jeden z páru vydělává a druhý se stará o děti, ženy často staví do nevýhodné pozice hlavně na trhu práce. Pouze necelé jedno procento mužů totiž odchází na rodičovskou dovolenou.

„Ženy přerušují svoji kariéru a věnují se dětem, a potom vlastně když se vrací do zaměstnání, tak buď se nemohou vrátit ani do stejných subjektů a začínají někde znova, a nebo se vrací, ale nevrací se třeba na plné úvazky,“ vysvětluje Jitka Erhertová z Českého statistického úřadu.

Vrchol kolem třiceti let

To se projeví i na příjmech. Od začátku kariéry průměrná mzda roste oběma pohlavím. Jenže u žen dosáhne vrcholu už mezi 30. a 34. rokem, zatímco mužům dál roste. A tak žena po čtyřicítce průměrně vydělává 30 tisíc hrubého, zatímco muž 41 a půl tisíce, jak říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu.

„U těch nejnižších věkových kategorií, kde vlastně zaměstnanci ještě nemají děti, tak tam rozdíl mezi platy mužů a žen je vcelku malý. Ohromně se nám zvětšuje okolo třicítky, i čtyřicátníci ještě mají velký rozdíl, až pak se zase snižují platové rozdíly mužů a žen vlastně před důchodem,“ říká.

Cena práce na rodičovské dovolené? Odborníci ji spočítali na 50 tisíc měsíčně

Číst článek

„Tady v těch letech se třeba ani nebojí změnit zaměstnání, že jdou tedy i za lepšími platovými podmínkami. Dostávají se do vedoucích pozic a samozřejmě muži ve vedoucích pozicích mají vyšší peníze, než mají ženy ve vedoucích pozicích,“ vysvětluje důvody prudkého nárůstu mezi u mužů mezi 30. a 40. rokem života statistička Jitka Erhertová.

Za nižšími výdělky žen stojí i to, že svou pracovní dobu nebo úvazek mnohem častěji než muži přizpůsobují dětem. „Narůstá počet zkrácených pracovních dob a samozřejmě je to mnohem víc u žen. Čtyřikrát, pětkrát víc mají ženy kratší pracovní dobu než muži,“ dodává Holý.

Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kristýny Křupkové s sebou platová nerovnost nese ještě další aspekt. „Faktor péče žen o malé děti se promítne nejenom v odměňování, ale rovněž také do důchodů,“ říká.

Benefity jako lákadla

Kromě výše mzdy tak podle Martiny Chloupkové, personální ředitelky ze společnosti Edenred, ženy mnohem častěji než muže zajímají pracovní benefity, které zaměstnavatel nabízí.

„Vedle výše mzdy je pro ně stejně důležitá flexibilita nebo možnost zkráceného úvazku. Proto se k důležitým benefitům řadí vedle flexibilní doby i home-office nebo sick day. Samozřejmě platí, že čím nižší je mzda, tím více můžou být benefity dalším finančním zdrojem a tedy důležitou součástí příjmu pro rodinu,“ upřesňuje.

Větší propast mezi příjmy mužů a žen už je kromě Česka jen v Estonsku. Právě tam stát nabízí jeden z nejštědřejších rodičovských příspěvků. Do tří let dítěte dostávají rodiče stejnou částku, jakou pobírali před příchodem potomka na svět. Naopak třeba v Lucemburku nebo Belgii pomáhá stát rodičům jen v prvních měsících. Právě v těchto zemích jsou ale mzdy obou pohlaví téměř vyrovnané.

Tereza Beránková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme