Ať už ale zvítězí ten který kandidát na předsedu (a dost pravděpodobně se vynoří i další), zůstává stále zásadní otázka: Jak to vlastně je se šancemi ČSSD na návrat do Poslanecké sněmovny? Samozřejmě teď, když leží celá pomlácená na lopatkách, to s ní vypadá hodně na draka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Leschtina: Dobrá zpráva pro ČSSD. Zemanův dusivý chomout prasknul

Optimisté ale poukazují na další naši více než stoletou stranu KDU-ČSL, která v roce 2010 také vypadla z Poslanecké sněmovny, do níž se dokázala vrátit za tři roky v předčasných volbách. Pokud by se ale sociální demokraté skutečně chtěli inspirovat lidovci, neměli by přehlížet zcela zásadní věc. Lidovci po kruté prohře kompletně obměnili a omladili vedení strany. Za předsedu si zvolili dosud neznámého pětatřicetiletého veterináře Pavla Bělobrádka a do nejužšího vedení nepustili žádného politika, který byl ministrem v padlé Topolánkově vládě nebo v předsednictvu zodpovědném za volební katastrofu strany.

Úspěšný lidovecký model obrody se zcela novými tvářemi ve vedení ale zjevně není v ČSSD příliš brán v potaz. Alespoň zatím.

Chybou byl vstup do vlády

Vždyť i Michal Šmarda v poněkud křečovitém gestu řekl, že v případě svého vítězství by chtěl do vedení k sobě Maláčovou i někdejšího ministra zahraničí Tomáše Petříčka.

A to nemluvě o tom, že samotný Šmarda, který patřil k nejhlasitějším odpůrcům vstupu ČSSD do Babišovy vlády, byl nakonec ochoten v kabinetu nahradit ministra kultury Antonína Staňka. Této blamáže ale Šmardu paradoxně uchránil Miloš Zeman. Když ho odmítl jmenovat ministrem.

V každém případě kandidatura Jany Maláčové, vypouštěné balónky starosty Šmardy i vyjádření dalších sociálních demokratů nenasvědčují tomu, že by se strana chystala jít na dřeň problému. Tedy že kardinální chybou byl samotný vstup ČSSD do vlády. Do kabinetu trestně stíhaného miliardáře, který jako premiér vězel v tak olbřímím střetu zájmů, že tím diskreditoval v demokratickém zahraničí nejen vládu, ale i Českou republiku. A že politici, kteří se kompromitovali ve vládě s Babišem, zcela ztratili věrohodnost a s ní i základní předpoklad k tomu vést ČSSD na cestě k obrodě a jejímu přetvoření ve stranu moderní levice.

Převzato z Plusu

To ovšem předpokládá zbavit ČSSD nacionalismu, xenofobie i bezbřehého populismu, stejně tak i přehlížení občanských a lidských práv, tak typických pro autokratické režimy. Tedy toho všeho, co do ČSSD vnesl a po dlouhá desetiletí udržoval Miloš Zeman za pomoci své páté kolony agresivních konzervativců, kteří vždy dokázali potlačit liberální proudy v Lidovém domě.

A tak jestli by něco mělo být povzbuzením demokratů, kteří přes všechny prohry zbyli v ČSSD, tak že svým pádem na dno se konečně strana vysmekla z dusivého sevření slábnoucího prezidenta.

Autor je publicista

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít