Premiér Fiala by uspíšil plnění slibu NATO o výdajích na obranu. Má pravdu
Je nepodstatné, k čemu v sobotu dospěl poradní tým prezidenta na téma zahraniční politika – bez ministra zahraničí Jana Lipavského. Naopak zásadní je prohlášení premiéra Petra Fialy po schůzce, že Česká republika by chtěla zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta už v roce 2024, tedy o rok dříve, než si zapsala do programového prohlášení.
Předpokládejme, že to bude jedno ze sdělení Petra Fialy na červnovém summitu NATO v Madridu, kde bude premiér zastupovat prezidenta.
Petr Šabata: Premiér Fiala by uspíšil plnění slibu NATO o výdajích na obranu. Má pravdu
Od 24. února, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, má nekonečná česká debata o plnění slibu NATO vydávat na obranu právě dvě procenta HDP zásadně jiný kontext.
V polovině ledna získal Fialův kabinet důvěru ve sněmovně s programem, v němž tak trochu povinně a nepřekvapivě stálo: „Základem obrany České republiky je členství v NATO. Budeme se zasazovat o to, aby naše země měla silnou armádu pro kolektivní obranu svého území a svých národních zájmů. Musíme být platným a respektovaným spojencem v rámci Severoatlantické aliance, který plní své závazky, zejména v oblasti financování obrany a výstavby vojenských schopností.“
A konkrétně je v programu zapsaný slib, že výdaje na obranu dosáhnou dvou procent HDP v rozpočtu na rok 2025.
Výborné zprávy pro Česko
Pokud se nyní podaří premiérovi dohodnout se s koaličními partnery, ve vládě a případně i s hlavní opoziční silou hnutím ANO na ročním zkrácení slibu, bude to jen a jen dobře. Pro posílení aliance, tedy naší vlastní bezpečnosti i pro prestiž Česka v NATO.
Česko chce vydávat dvě procenta HDP na obranu už v roce 2024, řekl Fiala po jednání v Lánech
Číst článek
Vláda teď potřebuje peníze i na řešení dalších horkých krizí: na podporu domácností tvrdě zasažených růstem cen energií, potravin a inflací vůbec, na integraci uprchlíků z Ukrajiny, na strategické surovinové odstřižení od Ruska. Výčet by mohl pokračovat a podobný tlak na výdaje ze zadluženého státního rozpočtu bude i v dalších letech.
Jistěže je potřeba peníze na obranu vynakládat smysluplně, jistěže mluvíme taky o kybernetické bezpečnosti, jistěže nákupy i budování obrany by měly být spojenecké. Nicméně válka na Ukrajině rovná priority jasně: investice do obrany v rámci NATO rozhodují o životě a smrti.
To bylo na konci roku 2019, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron o Severoatlantické alianci řekl, že je „ve stavu mozkové smrti“.
Reagoval na krok tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který stáhl americké jednotky ze Sýrie, aniž by o tom informoval spojence z NATO, a ohrozil tak bezpečnost vojáků z Francie, Velké Británie a Německa, kteří tam zůstali.
To je naštěstí všechno pryč, NATO se tváří v tvář ruské agresivní válce semklo, americká administrativa Joe Bidena se neodvrátila od Evropy, její pomoc Ukrajině právě dosáhla v přepočtu 1,26 bilionu korun, Američané podporují pobaltské členy NATO, tradičně Polsko i další země, které dodávají Ukrajině vojenský materiál.
Přihlášku do NATO právě podalo Finsko a Švédsko.
To vše jsou výborné zprávy pro Česko, jen pár set kilometrů od brutální horké války, jejíhož konce nevidět…
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Ovlivní boje o právo na potrat výsledek prezidentských voleb v USA?
Dominika Perlínová
Máme právo vědět, co jíme?
Jan Vávra
O co jde ve sporu o korespondenční volbu
Petr Honzejk
Trans lidem pomohl k důstojnosti až Ústavní soud. Vlády minulé ani ta současná toho schopny nebyly
Apolena Rychlíková