Írán, někdejší velmoc, která žije desítky let pod svým potenciálem

Redukovat současné občanské nepokoje v Íránu na ekonomickou nespokojenost obyvatelstva by bylo velké zjednodušení i nedostatek respektu vůči aktivistům a intelektuálům, kteří riskují hodně, často život. Stálé porušování lidských práv a represe jsou ale provázeny i setrvalým poklesem životní úrovně lidí. To nespokojenost logicky zesiluje.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Íránští dělníci čekají na práci

Íránští dělníci čekají na práci | Zdroj: Fotobanka Profimedia

V diktátorských režimech je vcelku pravidlem, že mezi státem a ekonomikou není úplně zřetelná hranice, respektive dělat jakýkoli byznys bez posvěcení politické elity není možné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Irán, někdejší velmoc, která žije desítky let pod svým potenciálem

V Íránu je ekonomika ze dvou třetin řízená státem, odvětví ovládají státní monopoly a vládnoucí Revoluční gardy nemají zájem na skutečných reformách, ač se k tomu zavázaly, aby si nenarušily vlastní moc.

Chudnutí trápí Íránce už několik generací. Za pokrokem Persie, do té doby vedle Libanonu asi nejvyspělejší země na Blízkém východě, zatáhla závěs islámská revoluce v roce 1979. Spojené státy na Írán uvalily sankce a mezinárodní izolaci už dlouhou dobu také prohlubuje spor o nukleární program.

Írán tvrdí, že jeho práce na obohacování uranu jsou čistě mírové, ovšem rivalové jako Saudská Arábie a Izrael i vlastní politická opozice to zpochybňují.

K výraznému vylepšení situace země došlo za vlády Baracka Obamy v roce 2015, tehdy se za politického uvolnění v Íránu podepsala jaderná dohoda a sankce byly zčásti uvolněny – země si bohužel vydechla jen na tři roky, protože Donald Trump v rámci svých obchodních válek tuto smlouvu zrušil.

Írán, Německo Blízkého východu?

Kvůli americkým sankcím se Írán musí spoléhat na obchodní partnery především mimo západní civilizační okruh, takže nejvíce obchoduje s Indií, Čínou či Sýrií. Nejen o ekonomickou diplomacii v Íránu se dlouhodobě snaží i Rusko.

Hidžáb jako symbol víry, nebo znak útlaku? ,Rozdíl je v možnosti se svobodně rozhodnout,‘ říkají muslimky

Číst článek

Takovéto spojenectví se nevyplácí. Potenciální obnovení jaderné dohody se nyní vzdaluje kvůli podezření, že Rusko nasazuje íránské drony v konfliktu na Ukrajině.

Přes všechny problémy má ekonomika Íránu obrovský potenciál – i nyní po více než čtyřech dekádách amerických i dalších mezinárodních sankcí je dosaženým výkonem největší ekonomikou na Blízkém východě a čtrnáctou největší na světě.

Z hlediska kupní síly je ale až dvaaosmdesátá a řadí se mezi slabé rozvojové země, což ukazuje, že hospodářství funguje hluboko pod svým potenciálem.

Podobně tristní obrázek vytváří lidský kapitál země. V regionu má Írán jednu z nejvzdělanějších populací, skoro tři čtvrtiny lidí mají minimálně sekundární vzdělání, školství funguje stále velice dobře. To je ovšem většině lidí málo platné – a obzvlášť ženám.

Nezaměstnanost mezi vysokoškolsky vzdělanými ženami dosahuje skoro 25 procent, obecně se ženy na pracovní síle podílejí jen asi pětinou, což prosazování práv žen stěžuje.

Inflace, která nyní svírá svět, je v Íránu v poslední dekádě stálicí, je každoročně dvouciferná. Finanční systém je zdevastovaný, místní měna riál propadla k dolaru o 90 procent a ekonomika je celkově nižší, než byla před deseti lety.

40 let slibů a nadějí. Íránci žijí s pocitem, že není co ztratit, míní po týdnech protestů expertka

Číst článek

Ekonomové říkají, že Írán by se mohl stát Německem Blízkého východu. Má na to vzdělané lidi i slušnou úroveň výzkumu i inženýringu a také tolik ropy a plynu a dalšího nerostného bohatství, které by prosperitu zafinancovaly. Chybí k tomu ovšem dvě věci. Změnit politický režim v zemi.

Současné masové protesty obyvatel tyto dveře příležitosti otevřely, byť zdaleka ještě není vyhráno. A znovu obnovit svůj jaderný deal s Američany a zbavit se sankcí, jenže to Írán nesmí podlehnout lákadlu spolupráce s Rusy.

Jinak bude Írán, někdejší velmoc a jedna z nejstarších kultur světa, nadále ztrácet. Desítky let trvá emigrace elit, Írán přichází o odborníky včetně lékařů, což například devastuje zdravotní systém. Podle posledních průzkumů chce celá třetina lidí emigrovat. Je to pochopitelné, protože bez zásadní změny je krom represe a bídy doma nic moc nečeká.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme