Jak Robert Fico přišel o zbytky důstojnosti

Příští týden to bude právě rok, co byl úkladně zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak a jeho přítelkyně Martina Kušnírová. A v úterý padl až na úplné politické a morální dno Robert Fico, vloni ještě nejmocnější muž Slovenska, předseda vlády i nejsilnější strany, arogantní vládce.

Komentář Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý slovenský premiér Robert Fico

Bývalý slovenský premiér Robert Fico | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Expremiér stáhl svoji kandidaturu na ústavního soudce a jeho dlouhá úspěšná politická kariéra se tak přiblížila ke křečovitému nedůstojnému konci.

Neuvěřitelné se za jeden rok stalo skutkem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Slovenský parlament nakonec především vinou vládní strany Smer nezvolil ani jednoho z potřebných 18 kandidátů, z nichž nakonec prezident vybere devět ústavních soudců.

Poslanci budou hlasování opakovat, protože už v sobotu končí mandát právě devíti z celkových 13 členů ústavního soudu a naléhavě hrozí, že tato důležitá demokratická instituce přestane fungovat.

Ale podstatné je, že expremiér Fico už nekandiduje a že odchází způsobem, nad kterým i jeho nepřátelé nevěřícně kroutí hlavou.

Nežádoucí osoba

Robert Fico je v politice déle než čtvrt století, vedl tři slovenské vlády, vyhrál čtvery parlamentní volby.

Slovenský ústavní soud bude paralyzován. Poslanci se po vládních sporech opět nedohodli na kandidátech

Číst článek

Po loňském vynuceném odchodu z čela kabinetu – po demonstracích Za slušné Slovensko, na nichž desetitisíce lidí opakovaně žádaly důkladné vyšetření vražd a vyvození politické zodpovědnosti – se Robert Fico zachoval jako protektor nového premiéra Petra Pellegriniho. Ke škodě vlády, strany Smer i celého Slovenska.

A pak se rozhodl kandidovat na ústavního soudce – přesněji, rovnou do čela této instituce. Neřekl to ani lidem ve vlastní straně, natož koaličním partnerům.

Podle toho také kandidatura vypadala – Fico nebyl napoprvé doporučen ústavně právním výborem, vyjednával o hlasech pro sebe s fašistou Marianem Kotlebou a prezident Andrej Kiska dával jasně najevo, že i kdyby Fica schválil parlament, jeho užším výběrem neprojde.

Chování expremiéra v té době i jeho nejvěrnějším jasně ukázalo, že existuje-li na Slovensku osoba, která by se rozhodně neměla dostat na ústavní soud, jmenuje se Robert Fico. Očividně hodil za hlavu všechny zájmy s výjimkou jediného – sebezáchovného zájmu stát se ústavním soudcem a získat na dvanáct let imunitu. Tedy jistotu, že neponese za své minulé činy trestní odpovědnost.

Žádný strom neroste do nebe

Po koaliční roztržce se tedy expremiér kandidatury na ústavního soudce vzdal. Zůstal předsedou nejsilnější strany, která by ho ale nejraději poslala do Košic, kde slovenský ústavní soud sídlí.

Což se nakonec ještě může stát. To kdyby národní rada nyní nezvolila kandidáty na soudce pro prezidenta a počkala by na novou hlavu státu – volby jsou na Slovensku v březnu a vítězem může být klidně kandidát Smeru Maroš Šefčovič.

Souboj o nového slovenského prezidenta je vyrovnaný, podpora roste právničce Čaputové

Číst článek

A ten by nově kandidujícího a poslanci schváleného Fica do čela ústavního soudu jistě jmenoval. Všem by se ulevilo. Ale Slovensko by si z jedné klíčové ústavní instituce udělalo jaderný reaktor těsně před výbuchem.

Provází tohle nebezpečné odcházení kromě hořké pachutě také nějaké ponaučení? Pro Slovensko, případně i pro jeho sousedy? Snad. Že žádný strom ani v nedokonalé demokracii neroste do nebe. Že bez občanské aktivity lepší poměry nepřijdou. Že naděje i v tomhle rozbolavělém světě nejistoty, populismu a lží umírá poslední.

Ale mějme na paměti, že všechno začalo děsivou vraždou dvou mladých lidí.

Už to bude rok.

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme