Úřednické platy, věc neveřejná

Ústavní soud na případu zlínských úředníků nově nastavil pravidla, za jakých se budou, či spíše nebudou, veřejnosti poskytovat informace o platech státních zaměstnanců. V praxi se veřejnost dozví výrazně méně.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud v Brně (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Cítíte se jako „hlídací pes“ veřejného zájmu? Pokud chcete vědět, jak velké odměny dostali někteří státní zaměstnanci, je to nutná podmínka. Navíc jenom pocit nestačí. Ten veřejný zájem musíte v žádosti o informaci dostatečně artikulovat, jinak může úřad vaši žádost bez dalšího odmítnout.

Ústavní soud v sestavě Vladimír Sládeček, Jaromír Jirsa a Jan Musil fakticky rozmetal tři roky starý rozsudek Nejvyššího správního soudu, který tvrdil, že informace o platech úředníků se veřejnosti ze zásady vždy poskytují. Jde v krátké době už o druhou ránu transparentnosti, před časem senát Pavla Rychetského skryl z veřejného dohledu polostátní energetický gigant ČEZ.

Nově tedy musíte doložit (kromě toho, že jste „hlídací pes“), že „účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu“ a zároveň že se „informace samotná týká veřejného zájmu“. Nutno dodat, že s těmito podmínkami se jen těžko vypořádají žadatelé mimo média či neziskové organizace, a ani ti druzí jmenovaní to nebudou mít snadné

Bez znalosti, za co a komu byla jaká částka vyplacená, je jen těžko možné vysvětlit, proč je zveřejnění informace ve veřejném zájmu. V minulosti tak média žádala hromadně a následně si vzala na paškál jen ty případy, kde se objevily nesrovnalosti, například když milence premiéra díky odměnám vyskočil plat na desetinásobek. Nyní tak jen těžko s žádostí uspěje někdo, kdo nedostane tip na nepravost přímo zevnitř dotčené instituce.

Navíc široké pole v podobě správního uvážení nahrává do karet zejména notorickým odpíračům informací, mezi kterými jasně vede současná prezidentská kancelář. Ta nyní získala výmluvu, proč každou žádost o platy pánů Ovčáčka či Mynáře nutně musí protáhnout alespoň dvěma soudními instancemi, což bude trvat alespoň čtyři roky. Koneckonců, když nakonec náhodou prohraje, náklady řízení zaplatí zase daňový poplatník.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme