90 let Jiřiny Bohdalové: začínala v němém filmu, odmítla donášet na Wericha a ocenil ji i prezident

Před kamerou stála Jiřina Bohdalová už jako malá, její cesta k herectví ale nebyla snadná. Zvládla ji, vybavena nekonečnou energií, talentem a bezprostředností. Dokázala si tak získat diváky, kteří ji už šest desítek let milují ve filmu, v televizních zábavních pořadech i na divadle. A již několik generací má z dětství uložený v paměti její hlas z večerníčků. Jiřina Bohdalová slaví v pondělí 90. narozeniny.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiřině Bohdalové, která jako herečka debutovala v šesti letech v němém filmu Pižla a Žižla na cestách, je vlastní vážná i komediální herecká poloha.

Přehrát

00:00 / 00:00

Herečka Jiřina Bohdalová slaí 90. narozeniny. Natáčel Jiří Štefl

Svůj smysl pro humor uplatnila mimo jiné jako součást slavné konferenciérské dvojice s Vladimírem Dvořákem. Přesvědčivá byla ale i ve vážných rolích ve filmech Ucho nebo Fany režiséra Karla Kachyni. „Byl to můj život se vším všudy. V životě se taky jednou smějete a jednou pláčete, takže obě polohy mi jsou vlastní, i když přiznám, že já sama pláču nerada, to už musí být,“ sdělila držitelka dvou Českých lvů.

Bohdalová podle svých slov věří, že s humorem a nadhledem jde v životě všechno líp. „Dělat jen to, na co stačím, a lámat si hlavu jenom tím, co můžu ovlivnit,“ sdělila své životní krédo.

Ocenění pro Bohdalovou

Jiřina Bohdalová byla v roce 1985 jmenována zasloužilou umělkyní, je držitelkou dvou Českých lvů za hlavní role ve filmech Nesmrtelná teta a Fany, desetkrát zvítězila v anketě TýTý, kde byla také uvedena do Dvorany slávy. V roce 2011 převzala cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra a o dva roky později jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy.

Česká televize připravila v rámci projektu Měsíc s legendou množství pořadů a filmů. Mimo jiné 3. května uvede Bohdalovou v titulní roli komedie Paní plukovníková z Divadla Na Jezerce. Dále během května diváci uvidí například filmy Ucho nebo Hvězda zvaná pelyněk, povídku Krabička z cyklu Bakaláři, revuální pořad Televarieté, aktuální rozhovor s Karlem Šípem, zábavný pořad Dárkový koš pro Jiřinu a další.

„Vždycky jsem měla obavu, aby v jednu chvíli neběžely na všech televizích moje filmy jeden za druhým. A teď, jak se tak dívám, se ta moje obava naplňuje. No, devadesátka je asi opravdu zajímavé číslo, tak se s tím teď na pár dní musím smířit,“ konstatovala.

Zatčení otce české Shirley

Před kamerou stála poprvé v šesti letech. Narodila se 3. května 1931 v rodině truhláře a služebné, která se věnovala ochotnickému divadlu. Poprvé si zahrála v grotesce Pižla a Žižla na cestách holčičku v parku, která nabídne chudým komikům svačinu. Psal se rok 1937 a malou herečku tehdy nazvali českou Shirley.

V osmi letech se objevila ve filmu Zlatý člověk a v devíti ve snímku Madla zpívá Evropě. Na videu níže je Bohdaová v první řadě, druhá zleva. „Sehrála jsem v první republice tři filmy a ten první, ale to nikde neříkejte, byl ještě němej. Tak nějak skončila ta moje první dekáda,“ prozradila v rozhovoru.

A ta druhá byla náročná. Na DAMU ji vzali až napotřetí, studium herectví ale musela přerušit kvůli zatčení svého otce za protistátní činnost a také proto, že se narychlo vdávala, v roce 1954 za inženýra Břetislava Staše. Na cestě už byla dcera Simona.

DAMU pak v roce 1957 dostudovala, přestože se musela starat o dceru, maminku i mladší sestru: „Provázel mě strach, obava o existenci, naděje, že táta v kriminále přežije a že navzdory všemu zlému dostuduju, že holka bude zdravá, manželství se mi nerozpadne, že se z toho všeho doma nezblázníme,“ svěřila se.

Její otec ve vězení strávil sedm let a v roce 2016 obdržel in memoriam osvědčení o účasti na protikomunistickém odboji.

S Janem Werichem

Po škole začínala Bohdalová u Jana Wericha v Divadle ABC. Právě kvůli Werichovi ji kontaktovala Státní bezpečnost, herečka však informace o něm odmítla předávat.

Havel, Bohdalová, Prachař nebo Tomášek. Poslechněte si ukázky projevů, které zazněly v roce 1989 na Letné

Číst článek

Přesto ji Státní bezpečnost od konce 50. let vedla jako agentku a teprve až roku 2004 soud konstatoval, že byla ve svazcích StB vedena neoprávněně. Bohdalová tehdy uspěla u vrchního soudu se žádostí o výmaz svého jména ze seznamů spolupracovníků.

Od roku 1967 zakotvila na Vinohradech, kde vynikla třeba v Kočičí hře. Jiří Hubač pro ni napsal Kláru z Domu na nebesích či Josefínu ve hře Generálka. Od roku 2005 působí v Divadle Na Jezerce, kde vytvořila titulní role v inscenacích Lásky paní Katty, Paní plukovníková a nejnověji roli Fonsie v inscenaci Gin Game, v jevištním partnerství s Milanem Kňažkem.

Láska s Brzobohatým

Před filmovou kamerou zazářila od 60. let nejen jako Dáma na kolejích, ale i ve snímcích Ženy v ofsajdu, Čtyři vraždy stačí, drahoušku či v rozverné komedii Světáci režiséra Zdeňka Podskalského.

Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý ve filmu Karla Kachyni Ucho z roku 1970, které patřilo mezi takzvané trezorové filmy. K divákům se dostalo až po dvaceti letech. | Zdroj: Profimedia

Postupně vynikla v tragikomických a charakterních rolích. Z filmů to byly Hvězda zvaná Pelyněk režiséra Martina Friče, válečný film z roku 1964, kde se sešla se svou životní láskou Radoslavem Brzobohatým.

A životní roli dostala ve zmíněném Kachyňově Uchu (1970), kritikou i diváky ceněném, které ale zamířilo do trezoru a k divákům se dostalo až po dvaceti letech.

Za Brzobohatého se pak Bohdalová i provdala, ale na začátku 80. let se kvůli jeho novému vztahu rozvedli. Sešla se s ním před kamerou opět na sklonku jeho života v roce 2012 ve filmu Vrásky z lásky režiséra Jiřího Stracha, její výkon byl nominován na Českého lva. Se stejným režisérem natočila v roce 2019 televizní psychologické drama Klec, které získalo vloni zvláštní cenu poroty na festivalu Seoul International Drama Awards.

Nezapomenutelný hlas

V období normalizace Bohdalová moc netočila hlavně kvůli tomu, že v roce 1970 svědčila na svatbě Jeleny Mašínové a spisovatele Pavla Kohouta a že její sestra Jaroslava emigrovala do Švédska.

O to víc vynikla v televizi, kde už v 60. letech zaujala především děti svým typickým hlasem, v roli vypravěčky Příběhů ovčí babičky, Pohádek z mechu a kapradí s Křemílkem a Vochomůrkou, Broučků, Malé čarodějnice či ve večerníčku Rákosníček a hvězdy.

„Křemílek a Vochomůrka vznikl nabídkou režiséra Smetany, který mi ukázal namalované jenom tyto dvě postavičky, a řekl, že si na ně mám vymyslet hlas. Vochomůrka byl takový troubovatější, silnější a Křemílek byl takový mentorský, tak jsem si na to vymyslela hlas. Pak jsme se sešli na natáčení, natočilo se to a teprve poté na to oni kreslili, takže já jsem byla stejně zvědavá jako diváci, když se to promítalo v televizi, protože jsem se to neznala,“ vzpomíná.

A hrála i ve slavných seriálech – pro děti o Panu Tau, pro dospělé v F. L. Věkovi či v Chalupářích. Také ve čtyřdílném filmu Přítelkyně z domu smutku režiséra Hynka Bočana. A její spolupráce s Dvořákem v Televarieté trvala přes 40 let.

Český lev

Úspěch ji provází i v porevolučním období – za již zmíněnou roli oligofreničky Fany ve stejnojmenném snímku z roku 1995 si odnesla Českého lva. Dalšího má za hlavní roli v pohádce Nesmrtelná teta z roku 1993.

Když na Tháliích v roce 2011 přebírala Jiřina Bohdalová cenu za celoživotní dílo, pohrozila v nadsázce publiku, že „pokoj ještě nedá“.

V lednu 2013 při vítězství Miloše Zemana v první přímé volbě prezidenta stála po jeho boku. Ten samý rok v říjnu jí pak Zeman, se kterým měla velmi dobré vztahy, udělil medaili Za zásluhy.

Prezident Miloš Zeman udělil v říjnu 2013 státní vyznamenání Jiřině Bohdalové | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme