Světáci baví miliony diváků už půl století. Podle fámy skončili v trezoru, není to ale pravda
Skvělý situační humor, stále přitažlivé výkony hereckých legend a hlášky, které zlidověly. To vše v sobě skrývají Světáci – další z filmů roku 1969, které tento týden připomíná Radiožurnál. Komedie režiséra Zdeňka Podskalského baví diváky i po půl století a patří k filmům, které můžeme vidět pořád dokola.
Děj je přitom docela jednoduchý. O co třem fasádníkům z venkova jde, prozrazuje přímo jeden z nich: „O jednu jedinou velikou noc v podniku, kde se číšnici pohybují ve fraku a servírují na stříbrných mísách a my tam sedíme a žádný nepozná, že jde jenom o tři obyčejné fasádníky.“
Světáci baví miliony diváky už půl století. Podle fámy skončili v trezoru, není to ale pravda. Natáčel Jan Herget
Zedníci svůj plán uskuteční. Netuší ale, že zkušená kuplířka jim do cesty přihrála trojici dívek lehčích mravů, které mají za úkol je okrást.
Při společné večeři se všichni snaží předstírat intelektuální úroveň. Světáci nakonec okradeni nejsou, ale spolu s dívkami skončí po pádu z okna v sádře.
Tato komedie baví mimo jiné i díky hercům. Mužskou trojici Vlastimil Brodský, Jiří Sovák, Jan Libíček vyvažuje trio Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Iva Janžurová a noblesu přidávají prvorepublikové hvězdy Jiřina Šejbalová a Oldřich Nový. Jak před několika lety přiznala Iva Janžurová, původně si od Světáků mnoho neslibovala.
Skřivánci na niti, film oceněný Zlatým medvědem až 20 let po svém vzniku. V čem je výjimečný?
Číst článek
„Světáky jsem ze scénáře necítila, i když pan (Vratislav) Blažek, který to napsal, byl skvělý. Říkala jsem si, že to bude hezká komedie, ale že léta tomu dají takto významnou polohu mezi filmy, to jsem netušila,“ popisovala Janžurová.
Zmíněný autor scénáře Vratislav Blažek pocházel z venkova, a jak podotýká filmový publicista Jaroslav Sedláček, do Světáků použil i příhody, které v mládí po příchodu do Prahy zažil.
„Třeba historka, jak si vezmou do nóbl podniku slivovici, pod stolem ji rozlijí, pak ji hledají se svíčkou a celé to chytne, tak ta se stala osobně panu Blažkovi,“ přibližuje Sedláček.
Komunisty provokoval, v trezoru neskončil
Scénář vznikal v uvolněném roce 1968. Autor si tak mohl troufnout do něj napsat i některé docela provokativní repliky. A tak ve filmu mimo jiné zazní i rozhovor: „Svlíkni se.“ „Proč já první?“ „Protože jsi ve straně.“
„Světáci měli jedno obrovské štěstí. Sice vznikali až po srpnu 1968, ve chvíli, kdy scenárista byl dávno v emigraci, kdy se na Jiřinu Jiráskovou, Zdeňka Podskalského a další už hrnuly zákazy, ale ještě to byl takový šťastný okamžik, kdy se ty věci daly udělat. Definitivní zlom v kinematografii začíná rokem 1970,“ vysvětluje filmový publicista Sedláček.
Cenzura fungovala vždycky, říká o ,trezorových filmech‘ z období normalizace publicistka Bláhová
Číst článek
Možná i proto se o Světácích říká, že skončili v trezoru. Pravda to ale není. Od premiéry do listopadu 1989 je v kinech viděly skoro tři miliony diváků. Jak takové omyly vznikají?
„Do zakazování nikdo moc neviděl, protože po tom nezůstala stopa. Většinou ty záznamy nejsou, takže se mohou vytvářet takovéto zajímavé mýty u filmů, o kterých si myslíme, že si být v trezoru zaslouží. Ale Světáci opravdu mezi trezorové filmy nepatří a ten film byl v distribuci celou normalizaci,“ přibližuje filmová publicistka Jindřiška Bláhová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
A co schvalovacím komisím vadilo? „Cenzorům hodně vadily věci, které by nám nevadily. Různé formální experimenty, kdy se velmi klad důraz na to, že je to odcizené socialistickému divákovi,“ vysvětluje Bláhová.
A to Světáci rozhodně nebyli. Dělali si jen legraci z lidí, kteří se snaží být něčím, čím ve skutečnosti nejsou.
