Kanadská ministryně pohupující se do rytmu hitů Petra Jandy. I tak se dají posilovat politické vztahy
Česko využívá svého předsednictví Evropské unii i k posilování svého postavení a vazeb daleko za hranicemi našeho kontinentu. V kanadském parlamentu před rokem vznikla skupina česko-kanadského přátelství. Jejímu zrodu pomohla i pověst českého hokeje. Teď se většina členů této skupiny poprvé sešla v neformálním prostředí. České velvyslanectví uspořádalo v Ottawě galavečer k českému předsednictví EU.
Je to unikátní a vlastně trochu bizarní pohled – vidět 15 členů kanadského parlamentu, jak se v první řadě vlní do rytmu hitů Petra Jandy. A kromě nich i členka vlády premiéra Justina Trudeaua.
„To byl tak krásný večer! Slyšet všechny ty skvělé české muzikanty tady v Kanadě bylo naprosto úžasné! Úplně mě přepadla nostalgie po mých přátelích v Česku, kteří jsou taky muzikální,“ říká pro Český rozhlas Karina Gouldová, šéfka resortu pro rodinu, děti a sociální rozvoj a nejmladší žena na pozici ministryně v historii Kanady.
Není tu náhodou – její prarodiče byli čeští Židé, kteří přežili holokaust. Ona se k českému původu hlásí a během večera převzala spolu s dalšími Čechokanaďany medaili za rozvoj česko-kanadských vztahů.
Na evropský summit do Prahy přijedou i lídři západního Balkánu nebo Británie, říká Bek
Číst článek
„Jsem tím moc poctěná, jsem na to velmi hrdá. Jako členka kanadské vlády obvykle medaile naopak uděluju, takže tohle pro mě bylo velmi neobyčejné. Když pouštěli úvodní video, byla jsem plná emocí, protože dějiny Československa jsou dějinami mé rodiny. Všechny to, čím si Češi prošli, se jí taky týkalo. Moje babička měla vždycky doma na zdi obrázek s náměstím v Žatci a vždycky říkala – to je náš domov, odtamtud pocházíme. A udržovat i po těch letech tuhle vazbu je naprosto speciální.“
V historickém hotelu hned vedle budovy kanadského parlamentu v centru Ottawy hrají a zpívají také Adam Plachetka, Emil Viklický nebo Marta Jandová.
Do rytmu při tom tleská i John Brassard, předseda 20členné skupiny kanadsko-českého přátelství složené ze zdejších poslanců. Pomohl ji založit před rokem, i když on sám žádný rodinný vztah k Česku nemá. Ale zafungoval lední hokej.
Evropská komise chce změkčit dohled nad dluhy. ‚Bolavé zuby je lepší rychle vytrhnout,‘ říká ekonom
Číst článek
„Je to docela zábavná historka. Třicet let jsem pracoval jako hasič a váš velvyslanec mě oslovil přes našeho společného známého – hasiče z Chicaga. Nemám české předky, ale líbil se mi záměr vašeho velvyslance, aby naše země takto úžeji spolupracovaly třeba na poli ekonomiky, inovací či technologií. A taky v tom hrál roli hokej. Vím, že jste měli hodně nadaných hokejistů a já jsem hokejový fanda. Navíc mého syna draftoval Vancouver, pak se ale zranil, a když z NHL sešlo, dostal předloni nabídku jít hrát do Česka. Tu s díky odmítl, protože chtěl dokončit univerzitu.“
„Jaromír Jágr ho sám požádal, zda by nešel jako kvalitní obránce hrát s ním do Kladna,“ vyzdvihuje Brassard.
I takhle pomocí hokejové diplomacie vznikají vazby mezi Kanadou a Českem, říká Bořek Lizec, český velvyslanec v Ottawě. Ten loni vznik kanadsko-české skupiny v rámci zdejšího parlamentu inicioval a teď využil českého předsednictví Evropské unii, aby předním kanadským politikům dostal Česko víc pod kůži.
„To předsednictví nám dává mimořádnou možnost získat pozornost Kanady, země, která je členskou zemí G7. A i když s námi má bohatou historii, tak přece jenom je to země poměrně vzdálená. Dnes hodně buduje vztahy na úrovni Evropské unie,“ říká Lizec.
Parlamentní diplomacie má podle něj velkou váhu. „Na poslance se pak můžeme obracet, když potřebujeme nějaké legislativní změny, můžeme se na ně obracet, když potřebujeme nějakou konkrétní pomoc s nějakým konkrétním volebním obvodem – například na osobnost, jako je Karina Gouldová, která se hlásí k českým kořenům,“ zdůrazňuje velvyslanec.
A tato schopnost moci se obrátit na někoho ve vládě, který může případně ovlivnit diskusi v rámci kanadské administrativy, je skutečně velice důležitá,“ komentuje velvyslanec Lizec účast kanadské ministryně na večeru, který potvrdil, že vztahy s velmocí se někdy nejlíp budují hokej, český swing a rock nebo kachnu s knedlíky.
