Pražské kino Oko představuje Brazílii z netradičního úhlu pohledu
Pražské kino Oko hostí dnes a zítra festival brazilských filmů Kino Brasil. Organizátory je parta mladých lidí, kteří by rádi Brazílii představili v jiném světle. Tedy jinak, než jak se o ní dozvídá Středoevropan z těch ne mnoha brazilských filmů v českých kinech. Jedním ze snímků, který lze v programu na adrese www.kinobrasil.cz najít, je i Zápas o tanec z Ria de Janeira.
Vždy o víkendech se hýbou miliony mladých Brazilců v rytmu funk. Na tanečních party hlavně v Rio de Janeiru se sejde i desetitisícový dav. Právě ze stylu funk se vyvinul zvláštní individuální taneční styl passinho. A pořádají se v něm i místní amatérské soutěže.
„Funkové taneční party začaly už před 40 lety. To už je poměrně zavedená kultura. Passinho je nové tak 10 let. Stejně jako funk je v dobrém smyslu kanibalistické. Je to takový brazilský koncept - přijmout ostatní kultury a přeměnit je v něco vlastního,“ říká režisér filmu Zápas o tanec - Batalha do Passinho, Emilio Domingos.
Základem tance jsou rychlé kroky či spíš skoky, takový o hodně divočejší čardáš. A taky akrobatické prvky, přeskakování přes spojené ruce a nejrůznější další. Prý je v tom break, hip hop, ale i brazilské frevo, trošku je v krocích vidět i samba. A tanec se neustále vyvíjí.
Pražské kino Oko představuje Brazílii prostřednictvím netradičních filmů. Natáčel o tom jihoamerický zpravodaj ČRo David Koubek
„Tanečníci passinha využili velmi efektivně internet k rozšíření svého umění. Cibulka, který je jednou z postav mého dokumentu, je toho příkladem. Pak se v médiích passinho velmi rozšířilo a to dokonce tak, že ho dnes tohle umění živí. Dává hodiny tance, má hudební skupinu. Takže se z některých z nich stali profesionálové,“ pokračuje režisér.
Ale někteří tanečníci měli smutný osud. Jednoho z nich, k němuž se dostal režisér Domingos blízko, zabili v jedné části Ria de Janeiro - spletli si ho se zlodějem. Vypadal jako typický obyvatel slumu - favely - tmavé barvy pleti, mladý, ležérně oblečený.
„Proti klukům, co tančí a hrají funk, existuje naneštěstí spousta předsudků. Stejně tak proti mládeži, která chodí na party. A dlouho. To v Brazílii není nic nového. Stejnými předsudky trpěla před 80 lety samba. Tanečníci samby byli na okraji společnosti, ještě před tím, než vznikly známé školy samby,“ vysvětluje Emilio Domingos.
Samba se pak paradoxně stala jedním ze symbolů Brazílie v cizině, ale dnes už, znovu možná překvapivě, zdaleka není tak oblíbená.
Boří klišé
Ukázat Brazílii jinak, než se to běžně dělá a než je i známé z filmové produkce dostupné v české distribuci je i cíl organizátorů festivalu filmů Kino Brasil.
„Máme tam filmy ze severovýchodních měst, z hlavního města Brasílie, je tam film ze Sao Paula. Filmy jsou rozmanité jak tematicky, tak žánrově. Nejsou to jen sociální dramata. Jsou tam komedie, je tam historické drama,“ říká Zuzana Kochová.
A i Zápas o tanec nabídne jiný pohled na známé Rio de Janeiro. „Myslím, že trochu boříme ona klišé, která mají cizinci spojená s Riem de Janeiro a s Brazílií, tím, že ukazujeme mladé lidi z periferie. Je to komplexní umění, plastické, které baví. Je to něco jiného, než na co jsou lidé v souvislosti s Brazílií zvyklí - sambu, bossa novu, nebo násilí v chudinských čtvrtích,“ dodává režisér Emilio Domingos.
