Nově objevená bakterie žije na kamenité půdě v okolí základny a zřejmě dokáže narušovat horniny a vytvářet tak půdu. Jde o poměrně vzácný objev, v celém světě je ročně zdokumentováno jen asi 200 nových mikroorganismů.

Objev může navíc přinést i praktické využití. Podle spoluobjevitele bakterie Iva Sedláčka z Přírodovědecké fakulty by se z ní například mohlo získávat přírodní barvivo.

„To je pro biologa těžká otázka, protože kvantifikovat něco k okamžitému užitku je někdy velice problematické. Dobré je to z toho důvodu, že tyto mikroorganismy mohou produkovat řadu enzymů nebo metabolitů a ty jsou aktivní při nízkých teplotách. Čili například praní ve studené vodě. I k tomuto můžeme využít třeba bakteriální enzymy,“ vysvětluje spoluobjevitel bakterie z Přírodovědecké fakulty Ivo Sedláček.

Právě díky tomu, že Masarykova univerzita už několik let provozuje stálou polární stanici na ostrově Jamese Rosse, může od minulého týdne Česká republika spolurozhodovat o dění v Antarktidě. Byla totiž zařazena do skupiny devětadvaceti zemí celého světa s konzultativním statusem.

Členové sdružení mají přitom poměrně veliké pravomoci, ale i odpovědnost. V poslední době se například zabývali důsledky zvýšeného pohybu turistů v okolí venezuelské polární stanice.

„Pohybují se v takovém úzkém příbřežním koridoru a již po několika letech je vidět negativní dopad na prostředí vegetačního krytu,“ vysvětluje vedoucí několika vědeckých expedic do Antarktidy Miloš Barták.

„Takže kupříkladu letos zasedání států Antarktické smlouvy rozhodovalo o tom, do jaké míry má regulovat počty turistů a hlavně jakými vědeckými prostředky a metodami studovat právě negativní dopady pochodujících turistů na vegetační klid příbřežní antarktické oázy,“ dodává Barták.

Ivan Holas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít