Brněnští vědci objevili v Antarktidě novou bakterii, může přinést i využití v domácnostech
Dosud neznámou bakterii objevili při svých pravidelných pobytech v Antarktidě vědci z brněnské Masarykovy univerzity. Nazvali ji pseudomonas prosekii podle iniciátora univerzitní vědecké stanice Pavla Proška. Právě především zásluhou vědců z Masarykovy univerzity může nyní Česká republika spolurozhodovat o dění v Antarktidě.
Nově objevená bakterie žije na kamenité půdě v okolí základny a zřejmě dokáže narušovat horniny a vytvářet tak půdu. Jde o poměrně vzácný objev, v celém světě je ročně zdokumentováno jen asi 200 nových mikroorganismů.
Objev může navíc přinést i praktické využití. Podle spoluobjevitele bakterie Iva Sedláčka z Přírodovědecké fakulty by se z ní například mohlo získávat přírodní barvivo.
„To je pro biologa těžká otázka, protože kvantifikovat něco k okamžitému užitku je někdy velice problematické. Dobré je to z toho důvodu, že tyto mikroorganismy mohou produkovat řadu enzymů nebo metabolitů a ty jsou aktivní při nízkých teplotách. Čili například praní ve studené vodě. I k tomuto můžeme využít třeba bakteriální enzymy,“ vysvětluje spoluobjevitel bakterie z Přírodovědecké fakulty Ivo Sedláček.
Právě díky tomu, že Masarykova univerzita už několik let provozuje stálou polární stanici na ostrově Jamese Rosse, může od minulého týdne Česká republika spolurozhodovat o dění v Antarktidě. Byla totiž zařazena do skupiny devětadvaceti zemí celého světa s konzultativním statusem.
Členové sdružení mají přitom poměrně veliké pravomoci, ale i odpovědnost. V poslední době se například zabývali důsledky zvýšeného pohybu turistů v okolí venezuelské polární stanice.
„Pohybují se v takovém úzkém příbřežním koridoru a již po několika letech je vidět negativní dopad na prostředí vegetačního krytu,“ vysvětluje vedoucí několika vědeckých expedic do Antarktidy Miloš Barták.
„Takže kupříkladu letos zasedání států Antarktické smlouvy rozhodovalo o tom, do jaké míry má regulovat počty turistů a hlavně jakými vědeckými prostředky a metodami studovat právě negativní dopady pochodujících turistů na vegetační klid příbřežní antarktické oázy,“ dodává Barták.
