Vědci experimentují s antivodíkem, klíčem k antihmotě

Proč se náš vesmír skládá z hmoty místo antihmoty? K odpovědi na to se snaží přispět vědci z mezinárodního projektu ALPHA, který probíhá v ženevských laboratořích CERN. Podařilo se jim totiž po dobu patnácti minut izolovat, respektive udržet pohromadě, atomy antivodíku.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská laboratoř pro fyziku částic CERN / Urychlovač LHC, detektor Atlas

Evropská laboratoř pro fyziku částic CERN / Urychlovač LHC, detektor Atlas | Foto: Fyzikální ústav Akademie věd ČR

„Atomy antivodíku vypadají jako atomy vodíku. Že bychom někdy pozorovali antivodík jako plyn, to znamená velký komplex molekul, o tom pochybuji,“ vysvětlil pro Rádio Česko Jiří Rameš z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč se náš vesmír skládá z hmoty místo antihmoty? Ve studiu je Jiří Rameš z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Atomy drží pohromadě působením elektromagnetické síly, stejně jako u vodíku.

„Ten problém, jak vyrobit antivodík, je dostat na dostatečně dlouhou dobu antiprotony a antielektrony poblíž sebe, aby měly čas na to vytvořit tento vázaný stav, protože v našem světě převládá obyčejná hmota nad antihmotou. Jakmile antiproton potká proton nebo jakmile pozitron potká elektron, dojde k prudké reakci, anihilaci, a ta částice už není nadále k dispozici,“ upřesnil Rameš.

Pomocí studia antivodíku je možné studovat jednu z nejzákladnějších a nejdůležitějších vlastností mikrosvěta, a to CPT symetrii:

„Existuje jedna důležitá symetrie, která zhruba řečeno znamená, že kdybychom se na náš svět podívali v zrcadle, obrátili znaménka nábojů všech částic, to znamená nahradili částice antičásticemi a pustili film pozpátku, obrátili čas, tak svět by vypadal stejně, naprosto by nebyl k rozlišení od našeho světa.“

„Kdyby se ukázalo například v tom experimentu s antivodíkem, že spektrální čáry antivodíku jsou o trošičku jiné než spektrální čáry vodíku, to je alespoň věc, která se dá aspoň teda u obyčejného vodíku velmi přesně měřit, tak by to znamenalo, že se musíme zásadně zamyslet, zásadně přebudovat vůbec náš pohled na svět. Byl by to jeden, troufnu si tvrdit, z úplně nejvýznamnějších fyzikálních objevů, k jakým v historii fyziky došlo,“ uzavřel Jiří Rameš z Fyzikálního ústavu Akademie věd s tím, že nikdo s tím ale příliš nepočítá.

Marián Vojtek, Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme