Ve volné přírodě kolem Labe jsou stále častěji vidět nutrie. Velký zájem o tato zvířata byl kvůli kožešině i masu hlavně v 70. a 80. letech, kdy je lidé chovali běžně doma jako králíky. Kvůli velkým finančním nákladům ale ze zahrad i velkochovů postupně mizely. Teď tito hlodavci původem z Jižní Ameriky žijí hlavně na březích Labe i Vltavy. Člověka se nebojí a lidé, kteří je považují za skvělou atrakci, se je naučili krmit.

14:43 21. ledna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nutrie krmí u břehu i malá holčička se svojí babičkou. „Teď se to dětem líbí, protože ani sáňkovat, ani lyžovat nemůžou, tak nutrie jsou zábava,“ říká žena.

Vzhledem nutrie připomíná velkou krysu, ale s tou má podle zoologa Romana Řeháka z děčínské zoo společné hlavně zuby.

„Nutrii si perfektně i ochočíte, když si vezmete to mládě a odmalička ho vycvičíte, můžete ho mít jako domácího mazlíčka, i když s těmi zuby je docela nebezpečná,“ popisuje.

Zoolog ze zvyšujícího se množství nutrií žádnou velkou radost nemá. V severských zemích jejich invaze není tak velká, protože jí brání tuhé zimy. Naše podnebí jim ale skvěle vyhovuje.

„Škodí tím, že si vyhrabávají nory až patnáct metrů dlouhé. Tím narušují břehy a dochází i k erozím a samozřejmě spásají trávu,“ vysvětluje.

Kromě zoo dnes nutrie najdete v Děčíně i v zimním přístavu v Rozbělesích a před pár dny si našla cestu i do zámeckého rybníka. Odkud se tu ale vzaly?

„Já dal jednu myslivci tady na rybník Brložec, chodí i do Markvartic na potok a teď se dosatla asi i do Děčína do rybníka,“ prozrazuje pan Moc, který zdědil chov nutrií po rodičích a na poslední si pochutnal letos v prosinci.

O maso nutrií nemají lidé zájem

Nutrie se totiž přestaly vyplácet a zájem už nebyl ani o jejich kožešinu, která se dříve vykupovala i za čtyři sta korun. Stále se ale najde řada lidí, jako paní Jarka z Děčína, která na pochoutku vzpomíná.

„Je to hrozně dobré maso, je tmavé, delší maso, než má králík, ne tak vysušené. My ho pekli jako králíka na česneku a bylo to vynikající,“ tvrdí.

Dietní maso nutrií se dlouhá léta podávalo třeba v nemocnicích. Proto se odborníci podivují nad tím, že jich je v přírodě čím dál více a že je lidé nechytají a nejedí, protože nutrie u nás nejsou chráněné.

Hlavním důvodem, proč se většině lidí při pohledu na nutrii sliny nesbíhají, je zřejmě to, že příliš připomínají některé neoblíbené menší hlodavce.

Iva Zítková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít