Hradecká fakultní nemocnice koupila nový přístroj, stál 14 milionů korun

Hradečtí lékaři začali používat unikátní přístroj, který je prvním svého typu v České republice. Díky němu by lékaři měli být úspěšnější v boji s rakovinou, Alzheimerovou chorobou nebo s předčasnými porody.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Těhotenství (ilustrační foto) | Foto: Free Digital Photos

Paní Justýna čeká své první dítě. Místo radosti ale prožívá strach. Ve 31. týdnu jí odtekla plodová voda.

Pravděpodobně se zařadí ke zhruba šesti stovkám žen, které každoročně v hradecké nemocnici porodí nedonošené dítě. „Bojím se, protože nevím, co mě čeká,“ svěřuje se Justýna.

Problémy v těhotenství často nastanou nečekaně. „Předčasný porod jsme schopni rozpoznat u pacientky až v okamžiku, kdy má nějaké obtíže,“ říká gynekolog Marian Kacerovský.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti o novém přístroji zjišťoval Václav Plecháček

To by mohl změnit nový přístroji, takzvaný hmotnostní spektrometr. Na základě rozdílných proteinů v plodové vodě by lékaři mohli ženy s vysokým rizikem předčasného porodu vytipovat už v 16. týdnu těhotenství.

„Pokud budeme jako porodníci vědět, že u pacientky je zvýšené riziko předčasného porodu, je možné sledování těhotenství zintenzivnit,“ říká Kacerovský.

Spektrometr ale pomůže například při léčbě rakoviny tlustého střeva nebo Alzheimerovy choroby, u které lékaři zatím marně hledají příčinu. Jednou z teorií je vliv pesticidů používaných v zemědělství.

„Na zvířecím modelu zjišťujeme, zda pesticid dokáže vyvolávat poškození mozku. Poškození jsou podobná jako v případě Alzheimerovy nemoci. Zkoumáme vliv mezi látkami z vnějšího prostředí a onemocněními mozku,“ vysvětluje vědec centra biomedicínského výzkumu hradecké fakultní nemocnice Daniel Jun.

On i jeho kolegové ale přiznávají, že jde o běh na dlouhou trať. K tomu, aby skutečně našli příčiny nějaké nemoci nebo zjistili, jaká léčba bude nejefektivnější, potřebují provést testy u tisíců různých vzorků.

Proto spolupracují s třiceti podobnými pracovišti po celém světě a analyzují například vzorky ze Švédska.

Václav Plecháček, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme