Ruská armáda překročila hranice Krymu. Ukrajina mluví o invazi a právu na obranu

Ukrajina protestuje proti dalšímu narušení svého území ruskou armádou. Její ministerstvo zahraničí v ostře laděném prohlášení reagovalo na to, že dnes ruské síly obsadily distribuční stanici plynu blízko Krymu. Jde zřejmě o první takový přesun ruských vojáků na ukrajinském území mimo Krym. Ukrajina si podle prohlášení vyhrazuje právo využít veškerá nezbytná opatření k zastavení vojenské invaze Ruska.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinský voják na stanovišti u obce Stavky nedaleko hranic Krymu | Foto: Reuters

„Jsme připraveni postavit se agresi, stále ale věříme, že se celou krizi podaří vyřešit mírovou cestou,“ uvedl úřadující ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Deščycja.

Asi osm desítek mužů provázených čtyřmi bojovými vrtulníky a třemi obrněnými vozidly, obsadilo ukrajinské území v oblasti zvané Arbatská šipka v Chersonské oblasti, zhruba deset kilometrů od Krymu.

Krymský parlament i referendum jsou podle Kyjeva nelegální. Rezoluci v OSN vetovali Rusové

Číst článek

Ukrajinské ministerstvo obrany původně uvedlo, že ukrajinská armáda zabránila ruským ozbrojeným silám v proniknutí na úzký pruh ukrajinského území, které přiléhá ke Krymu. Mluvčí pohraniční stráže Oleh Slobodjan však později agentuře AP řekl, že informace ministerstva jsou již zastaralé.

Podle ukrajinské pohraniční stráže však není situace tak vážná, jak ji vidí ministerstvo zahraničí. Představitelé pohraniční stráže agentuře Reuters řekli, že jim zástupci ruské armády oznámili, že chtějí distribuční stanici hlídat před možnými teroristickými útoky.

„V tomto okamžiku zde není žádná hrozba konfliktu,“ citoval Reuters ukrajinskou pohraniční stráž.

Napětí v rusko-ukrajinských vztazích se údajně už projevilo i na podněsterském úseku ukrajinsko-moldavských hranic. Podle agentury RIA Novosti tam ukrajinští pohraničníci odmítají povolit průjezd mužům s ruským pasem a nepropouštějí ani nákladní vozy a vlaky vezoucí zásoby určené ruským vojákům rozmístěným v Podněstří.

Při střetech v Charkově zemřeli dva lidé, podle Kyjeva podněcuje demonstranty Kreml

Číst článek

Postsovětské Moldavsko z větší části před druhou světovou válkou patřilo do tehdejšího rumunského království. Výjimku tvoří ruskojazyčné Podněstří, které na vyhlášení nezávislosti Moldavska po rozpadu Sovětského svazu zareagovalo vyhlášením – nikým neuznané – vlastní nezávislosti a od té doby se do svazku s Moldavany odmítá vrátit. Jejich „nezávislost“ střeží „ruské mírové síly“.

Co se týká Krymu a nasazení armády, byli dosud představitelé Kyjeva spíše zdrženliví. Opatrní byli i v případě střetů pro- a protiruských demonstrantů na východě země. Obavy byly v obou případech stejné – případný konflikt by mohl dát Rusům záminku, aby po Krymu obsadili i další území.

ČTK, Český rozhlas, Jaromír Marek, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme