Děti jsou často Jakubové či Terezy. Soud se řídí vkusem zdravotnic či kalendářem
Většina rodičů při výběru jmen končí v případě chlapců u Jakuba, Jana či Tomáše a v případě dívek u Terezy, Elišky nebo Adély, ty jsou už několik let na čele statistik nejčastějších jmen novorozeňat. Najdou se však i případy, kdy o jménu dítěte nerozhodují rodiče, ale soud.
Někteří rodiče se o jménu dítěte rozhodují intuitivně, někteří listují v kalendáři či se nechají inspirovat slavnými osobnostmi. Neměli by však otálet dlouho.
„Nejpozději se musí rozhodnout, když přijdou vyřídit rodný list dítěte, nejpozději do 30 dnů od narození. Pokud by se nedohodli, potom určuje jméno dítěti soud,“ říká vedoucí olomoucké matriky Alena Daubnerová.
Jsou to sice výjimečné případy, ale občas se objeví. Podle soudkyně Šárky Kylarové je důvodem třeba to, že spolu rodiče nekomunikují.
„Jsou mezi nimi konfliktní vztahy a nejsou schopní si tyhle záležitosti vyřídit,“ podotýká soudkyně.
Soud rozhoduje také tam, kde rodiče o dítě nejeví zájem, což je třeba případ dětí z babyboxů. U těch spolu se jménem rovnou určí novorozenci i příjmení a poručníka.
Dřív děti často dostávaly jména, která v kalendáři připadala na den jejich narození. Říkalo se, že si dítě jméno přineslo samo. Tuto praxi oživily zdravotní sestry i u dětí z babyboxů a soudci takto vybrané jméno zpravidla respektují.
Jak existují zákonná pravidla pro dobu, do kdy musí dítě jméno mít, existují i pro jeho výběr. To se týká třeba případů, kdy chtějí dát rodiče dítěti dvě jména.
„Nesmí být stejná a nesmí být stejná ani v cizojazyčné podobě,“ konstatuje Alena Daubnerová.
Pojmenování dítěte dvěma jmény podle ní rodiče využívají, za poslední rok a čtvrt zaznamenala olomoucká matrika asi devět desítek takových případů.
