Kalifornské žížaly likvidují v Bělotíně na Přerovsku tuny rostlinného odpadu

Mají velký apetit, rychle se rozmnožují a nepotřebují zvláštní péči – kalifornské žížaly si v poslední době nepořizují jen zemědělci a pěstitelé, ale také obce. Například v Bělotíně na Přerovsku se díky nim během několika měsíců vypořádali s tunami rostlinného odpadu, který ještě před rokem končil za úplatu na skládce.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hlubinná žížala Allolobophora hrabei – u kupky s žížalím trusem

Hlubinná žížala Allolobophora hrabei – u kupky s žížalím trusem | Foto: Marek Janáč

Teď stačí trávu a listí navézt do silážní jámy a o ostatní už se postarají žížaly. Navíc ještě stihnou vyprodukovat kvalitní hnojivo.

Starosta Eduard Kavala ze sdružení Bělotínsko se inspiroval u vinařů z jižní Moravy. „Ze začátku se to vozilo na skládku, ještě se za to platilo. Skládka nabývá, k ničemu to není, tak jsme přemýšleli, jak to udělat,“ vysvětluje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Za žížalami se do Bělotína na Přerovsku vypravila redaktorka Jana Zemková

Do silážní jámy na okraji obce se sváží posečená tráva, listí i další rostlinný odpad. Za poslední rok ho bylo asi 80 tun.

„Pro nás je nejdůležitější, že jsou velmi odolné proti tomu, když je trochu sucho. Naši klasičtí hnojňáci jsou vázáni na hnojiště, které má svoji vlhkost. Kdežto tady jim to v podstatě stačí nastlat, naložit je na to a pak je přikrýt a postupně je jakoby přikrmovat, dávat další a další vrstvy. Pokud je dostatečně vlhký rok, není potřeba to ani kropit a oni se s tím vypořádají,“ přibližuje starosta.

O užitečnosti kalifornských žížal není podle zoologa Jiřího Šafáře pochyb: „Požírá to i s částečkami půdy, na druhém konci pak ze žížaly vypadávají hliněné peletky. Je to v podstatě hlína, která je obohacená živinami z rostlinného materiálu, jak to společně projde skrz žížalu. Dochází k nakypření půdy, k jejímu provzdušnění.“

Na jeden metr čtvereční zpracují žížaly dvě tuny bioodpadu ročně. Za jeden den spořádají potravu, která představuje polovinu jejich hmotnosti. A nezahálejí ani v rozmnožování, za dva týdny se jejich počet zdvojnásobí.

Bělotínští jsou rádi, že rostlinný odpad už nemusí vozit na skládku i že se do půdy dostanou živiny. „Bělotín dneska nemá jedinou krávu, to znamená, že nemá hnůj. Všechno že žene chemickými prostředky,“ upozorňuje Kavala.


Zvětšit mapu

Jana Zemková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme