NATO přerušuje spolupráci s Ruskem v civilní i vojenské oblasti
NATO přeruší civilní i vojenskou spolupráci s Ruskem. Pokračovat může jen politický dialog na úrovni velvyslanců či vyšší. Shodli se na tom ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance v Bruselu. Důvodem je ruská anexe Krymu. Aliance naopak posílí spolupráci s Ukrajinou a pomůže jí s reformou armády. NATO vyzývá Moskvu, aby stáhla své jednotky z blízkosti ukrajinských hranic.
V Bruselu jednají o Ukrajině ministři zahraničí NATO. Generální tajemník aliance před zahájením schůzky zpochybnil zprávy o stahování části ruských vojsk od ukrajinských hranic. Uvedl, že NATO o tom nemá důkazy.
„Bohužel nemohu potvrdit, že Rusko stahuje své vojáky. Tak masivní vojenská přítomnost rozhodně nepřispívá k uklidnění situace. Takže znovu vyzývám Rusko, ať vojáky stáhne, plní mezinárodní závazky a zahájí dialog s Ukrajinou,“ prohlásil.
„Slyšeli jsme, že Rusko stahuje své vojáky od ukrajinských hranic. Zatím se to ale nepotvrdilo. Apelujeme na to, abychom za pomoci diplomatických prostředků zmírnili napjatou situaci,“ uvedl britský ministr zahraničí William Hague.
O krocích NATO vůči Rusku mluvil na Radiožurnálu Oldřich Bureš, politolog a vedoucí Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity
Rusko má údajně u hranic s Ukrajinou 35 až 40 tisíc vojáků. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný zdroj z NATO. Rusko tvrdí, že v oblasti nejsou počty vojáků, které by nebyly v souladu s mezinárodně uznávanými dohodami.
Ruské ministerstvo zahraničí také varovalo Ukrajinu před sbližováním se Severoatlantickou aliancí. Moskva upozorňuje, že pokud dojde ke sblížení Ukrajiny s NATO, vážně to poznamená rusko-ukrajinské vztahy.
Sbližování aliance s Kyjevem si příliš nepřeje šéf německé diplomacie Frank Walter Steinmeier. Varšavu naopak znepokojuje pomalé posilování sil NATO v Polsku.
NATO by mohlo vyslat týmy na Ukrajinu
Podle šéfa Steinmeiera není přijetí Ukrajiny do NATO na pořadu dne. "Dovedu si představit bližší spolupráci s Ukrajinou, ale rozhodně ne plné členství,“ řekl.
Anders Fogh Rasmussen přiblížil podporu Ukrajině konkrétněji: „Pomůžeme přeměnit ukrajinskou armádu v moderní a efektivní organizaci. Budeme se snažit, aby mohla lépe spolupracovat s NATO. Nabídneme lepší přístup k našim vojenským cvičením a školením. A jednou z možností je například také vyslání výcvikových týmů přímo na Ukrajinu.“
O vztazích NATO a Ruska mluvili v pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu bývalý první náměstek ministra zahraničí a ředitel Pražského institutu bezpečnostních studií Jiří Schneider a zahraniční zpravodaj ČRo v Rusku Martin Dorazín
Na přímý dotaz, jestli poskytne NATO Ukrajině výzbroj, odpověděl, že zbraně NATO neposkytuje, výzbroj je ve vlastnictví členských zemí NATO a případné zásobování zbraněmi je téma pro bilaterální jednání.
Obecně slíbil větší přítomnost NATO v členských zemích. Reagoval tak na prohlášení polského ministra zahraničí Sikorského, který řekl, že zatím jediným zařízením aliance na území Polska je kongresové centrum.
Vznikají konkrétní návrhy posílení bezpečnosti
„Přerušení spolupráce fakticky znamená, že NATO přerušuje vztahy, které se velmi zintenzívnily zejména v posledních 15 letech po 11. září 2001,“ komentuje aktuální kroky aliance vedoucí Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity Oldřich Bureš.
„NATO se snažilo z Ruska udělat když ne partnera, tak alespoň ne nepředvídatelnou hrozbu na svých hranicích. Teď se vlivem událostí na Ukrajině a zejména na Krymu ukázalo, že tyto pokusy víceméně selhaly, a toto je vyjádření této situace,“ vysvětluje.
Plánovači mají také vypracovat konkrétní návrhy posílení bezpečnosti členských zemí. „Aliance má opět mandát kolektivní bezpečnosti, obranného bezpečnostního paktu členských států,“ konstatuje Bureš a pokračuje:
„To nebylo v minulých letech úplně jasné, protože aliance prováděla spíše mise mimo své území. Na obranu členských států, což byla původně její hlavní mise, se zapomínalo, včetně plánování, vojenské přípravy i toho, jak by se reagovalo z pohledu civilního sektoru.“
Varování Moskvy, že sblížení Ukrajiny s NATO by vážně poznamenalo rusko-ukrajinské vztahy, chápe Bureš jako součást ruské strategie.
Východní hranice NATO posílí
„Z pohledu Moskvy je to krok, který lze chápat zhruba takto: Pokud nemůžeme mít Ukrajinu celou, je třeba ji pokud možno co nejvíce oslabit a izolovat, abychom ji mohli kontrolovat alespoň formálně,“ hodnotí a dodává:
„Na druhou stranu na Ukrajině nikdy nepanoval příliš velký zájem o vstup do NATO a bude-li v budoucnu, bude to spíš následek ruských kroků na Krymu, než že by potom země tak toužila. V tom je velký rozdíl mezi NATO a Evropskou unií.“
NATO už posílilo vzdušné hlídky v Pobaltí, poslalo do východní Evropy stroje AWACS a hodlá revidovat a případně aktualizovat své operační plány zabývající se obranou potenciálně ohrožených zemí. Mluví se také o větší námořní přítomnosti v Černém moři a možné vojenské základně v některém z pobaltských států.
