Rusko hledá odběratele, kdyby plyn přestal kupovat Západ. Možností je Čína

Ruský Gazprom by mohl začít dodávat plyn do Číny. Podle náměstka ruského premiéra Arkadije Dvorkoviče se dojednávají poslední detaily smlouvy a cena. Vývoz plynu do Číny je pro Rusko důležitý jako alternativní zdroj peněz pro případ, kdy by surovinu přestala nakupovat Evropa. O přerušení nebo ukončení dodávek se stále častěji mluví v souvislosti s krizí na Ukrajině.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský Gazprom je prý pouhý krok před podpisem zásadní smlouvy s Čínou o dodávkách plynu. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval ruský vicepremiér, Arkadij Dvorkovič. Obě strany zřejmě dohodu potvrdí příští měsíc.

Přehrát

00:00 / 00:00

O smlouvě ruského Gazpromu s Čínou mluvil analytik společnosti J&T Michal Šnobr

Podle analytika J&T Michala Šnobra jde o taktiku Ruska, které dává najevo, že má i jiné možnosti než export plynu do Evropy.

„Nejde o žádné krátkodobé řešení, protože plynovod by se teprve měl začít stavět. Reálný export se dá očekávat až po roce 2020,“ říká analytik.

Ruská monopolní firma má k dispozici největší zásoby zemního plynu na světě a v současnosti je největším dodavatelem řady evropských zemí - včetně Česka.

Smlouva podle něj neznamená, že by do Evropy přestal proudit plyn z Ruska. „Je to spíše rozšíření exportních možností,“ dodává.

Větší význam to má právě z důvodu aktuálního dění na Ukrajině a určité nechuti Evropy, která si teprve teď uvědomuje výraznou závislost na plynu z Ruska.

Na rozhodnutí o Temelínu má vláda ještě pět až osm let

Dodávky plynu z Ruska ovlivňují i český energetický trh. Česká vláda dnes odmítla garantovat výkupní ceny elektřiny, čímž pravděpodobně ukončila tendr na dostavbu Temelína.

„Bylo zřejmé, že k tomuto rozhodnutí musí dojít. Pro Českou republiku to není žádná tragedie,“ vysvětluje Šnobr.

Elektrárna Temelín má instalované dva bloky z původně plánovaných čtyř, každý po rekonstrukci s elektrickým výkonem 1055 MW (původní výkon 1000 MW). V roce 2013 elektrárna vyrobila přibližně 15 terawatthodin elektrické energie.

České republika dnes velké množství elektřiny exportuje do zahraničí. Dokonce víc než vyrobí současný Temelín za celý rok.

O dostavbě jaderné elektrárny se rozhodlo v roce 2008, mezitím se ale výrazně změnily podmínky na evropském energetickém trhu.

„Česká republika má na toto zásadní rozhodnutí ještě nějakých pět až osm let čas. Musíme počítat s tím, že evropská energetika se ještě výrazně posune a ukáže se, jestli je jaderná energetika řešením pro střední Evropu,“ dodává analytik.

Jaderná elektrárna Temelín (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Veronika Sedláčková, Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme