Stovky policistů čelí šikanujícím stížnostem. Zločinci tak o nich zjišťují citlivé údaje
Zločinci si našli způsob, jak otrávit kriminalistům jejich práci. Opakovaně na ně podávají trestní oznámení nebo si stěžují nadřízeným na jejich chování. Ze spisu, který řeší tyto výtky, se pak mohou dostat i k citlivým údajům vyšetřovatelů. Třeba adrese, kde bydlí. Český rozhlas zmapoval jeden takový případ, kdy se policista stal obětí šikany ze strany pachatele.
Loni v létě zažil pražský kriminalista Petr Hrůza jeden z velkých úspěchů své kariéry. Rozbil mezinárodní gang padělatelů platebních karet. Jenže z úspěchu se brzy stala noční můra.
Jiří Smrček, kterého policisté považují za hlavu gangu, nechal podle Hrůzy sledovat jeho blízké, nadřízeným kriminalisty zase adresoval stohy stížností a přímo Hrůzovi měl vyhrožovat.
„Už jsem vyčerpán v situaci, kdy je tu vážné riziko, že někdo sleduje, co dělám, kde bydlím a s kým se stýkám. A plyne z toho riziko nejen pro mě, ale především pro mou rodinu," popsal Českému rozhlasu kriminalista.
Městský soud v Praze sice v minulém týdnu nepravomocně Smrčka poslal na osm let za mříže, přesto policista klidný být nemůže. Stížnosti na to, že vzal úplatek a choval se hrubě, generální inspekce postupně odložila. Do spisu ale inspektoři zanesli i Hrůzovy nacionále včetně místa bydliště. A spis je přístupný i zmíněnému Smrčkovi.
Podle ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty je právě toto jeden ze způsobů, jakým se zločinci chtějí mstít policistům.
Tématu se věnovalo Ranní interview Radiožurnálu s ředitelem ÚOOZ Robertem Šlachtou
„U některých těch lidí je to účelové, aby se dostali k policistům, jejich bydlištím a jednotlivým datům. Riziko vůči našim lidem je pak větší," upozorňuje Šlachta s tím, že proti takovému postupu se policisté prakticky nemohou bránit.
„Snažili jsme se bránit tím, že jsme tam dávali osobní evidenční číslo našeho policisty, a už i tam je stanovisko, že nic takového nemůžeme,“ dodal Šlachta.
Právník Smrčka Jaromír Adamec nechtěl počínání svého klienta komentovat.
Vedení policie Hrůzova podezření prověřilo, ale neuvěřilo jim. Nicméně přiznává, že podobná snaha není v praxi výjimkou.
„Policie se s obdobnými případy setkává každoročně, možná i ve stovkách případů. S tímto rizikem svou práci vykonávají. Jsou od toho placeni," říká pražská policejní mluvčí Andrea Zoulová.
Kriminalista Hrůza by ale očekával od svého zaměstnavatele větší zastání. A za pravdu mu dávají i odborníci.
„Manažeři by policisty neměli považovat za stěžovatele nebo slabé jedince. Měli by je nejen vyslechnout, ale i zprostředkovat pomoc, podporu. Jednou z možností jsou týmy posttraumatické péče," tvrdí třeba bývalá hlavní psycholožka policie a hasičského záchranného sboru Marie Sotolářová.
V opačném případě podle ní hrozí u členů sboru ztráta důvěry. Ta může vyústit až v odchod zkušených policistů.
